Proč už dětem nebudete vyprávět o hrdinných novinářích

10. 3. 2017 / Karel Dolejší


Masová média jsou dnes již v dlouholeté krizi ZDE  ZDE (pdf). Nejen ta tištěná; v zemích které určují trendy mladí přestávají sledovat i televizi a informace si vyhledávají z rozličných zdrojů sami na internetu ZDE. Česká republika ve zmíněném trendu - snad kromě dosud ještě přetrvávající obliby televize - není výjimkou ZDE. Namísto žurnalistických hrdinů z kauzy Watergate odhalujících zločiny mocných koluje dnes po sociálních sítích stereotyp "presstitutky" a šíří se představa, že média neustále lžou a podvádějí.


Krize médií není vynález posledního roku. Zdánlivě jako na zavolanou do ní před pár lety přišli aktéři Wikileaks, od nichž si novináři slibovali návrat k tradiční hrdinské roli odhalovatelů pravdy.

Že to znamenalo přejít k jednozdrojové žurnalistice a systematicky přehlížet nesmírně pochybnou politickou agendu těch, kdo žurnalistiku využili v soukromé mocenské hře, to hned zřejmé nebylo.

Do kauzy Wikileaks se původně namočily vybrané solidní tituly, jako Guardian nebo Spiegel. Kalkulace, že to pomůže obnovit u veřejnosti víru v klasický model hrdinského novináře právě ve chvíli, kdy tyto organizace začaly mít problém s vlastním obchodním modelem a příjmy z reklamy, ovšem zřetelně nevyšla. Během kampaně k brexitu neměl Guardian na tvorbu názorů britských občanů z nižších sociálních vrstev výraznější vliv. Pro příznivce německých populistů je dnes Spiegel "židovský lživý tisk", bez ohledu na to, co "odhalil" před pár lety.

Prométheovskou roli novináře ovšem obnovit nelze, pokud veřejnost po žádné pravdě ve skutečnosti netouží. Pokud to nejdůležitější je dnes potvrdit v záplavě nepřehledných informací již existující předsudky a podezření, pokud kolabující horizont důvěry veřejnosti volá po vytyčení nových hranic mezi "my" a "oni" a demagogové spěchají potřebu rychle naplnit.

Hrdinský novinář je také postava z dob, kdy poptávka po informacích zřetelně převažovala nad nabídkou. My v takové době dávno nežijeme a ani už žít nebudeme.

Křečovité pokusy křísit hrdinské časy - místo poctivého hledačství vlastního místa v nových nevlídných poměrech - budou neomylně končit další a další diskreditací "presstitutek", které v nutkavé snaze "odlišit se od mainstreamu" horempádem slevují ze standardů své práce a vrhají se na bulvární kauzy oslavující histriónské psychopaty a zrádce.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 13.3. 2017