O kampani, kde zítra již znamená včera

10. 3. 2017 / Karel Dolejší

Ve čtvrtek Zeman oznámil, že bude na prezidenta kandidovat podruhé, a dnes, že prý nepovede volební kampaň a nezúčastní se volebních debat s protikandidáty. (Těm, kdo česky nerozuměli, to vzápětí vysvětlil svou ruštinou, o něco méně příšernou než jeho angličtina.)

První tvrzení je jasná lež a druhé praktika vynalezená Vladimirem Putinem.

Zeman vede kampaň za znovuzvolení nejpozději od okamžiku, kdy zavedl své regionální výlety následované žranicemi. Kdo si opravdu myslí, že s tím teď přestane, ten se ani po 27 letech působení MZ v politice vůbec ničemu nenaučil.

Zatímco rapidně rostoucí rozpočet prezidentské kanceláře posloužil k zafinancování osobní volební kampaně, na jakou žádný z konkurentů nedosáhne, prezident se snaží přimět své příznivce, aby věřili, že je tak neskutečně šlechetný, že se teď do boje za obhajobu úřadu vydá s handicapem - bez kampaně.

Je "zásluhou" Vladimira Putina, že se jako první "demokrat" na světě odmítl před volbami bavit s protikandidáty ve veřejné debatě. Pokud jde o Zemana, drží se "úctyhodného" vzoru - a pozorovatelům, kteří ještě úplně nezhloupli, dává jasně na srozuměnou, kterým směrem chce tuto zemi vést.

Totéž ostatně v plném rozsahu platí také o údajích ohledně "neexistující" volební kampaně.

Problém českého či jakéhokoliv jiného veřejného prostoru dnes ani dost málo nespočívá v tom, že by lidé něco nevěděli a čekali na hrdinské novináře, kteří jim neúprosnou pravdu teprve "odhalí" - na způsob pána v dlouhém kabátě v zákoutí parku. (Němčina má pro danou příležitost snad ještě brutálněji konotované sloveso, entlarven.)

Data která umožňují pochopit zdánlivě zašmodrchané sekvence událostí, často leží přímo na povrchu, na dosah ruky - a není je vůbec nutné jakkoliv "odhalovat". Úplně stačí stručně připomenout.

A dokonce ani to by nebylo třeba. Jen kdyby se tolik lidí usilovně nesnažilo vytlouci si vlastními silami všechna relevantní data z hlavy, aby se jim snadněji žilo.

Vytisknout