Boj o soudní nález ohledně brexitu ohrožuje britskou demokracii

25. 1. 2017


Úterní rozhodnutí Nejvyššího soudu v Londýně nemělo být nezbytné. Jak může být vláda tak arogantní a pokoušet se zařídit odchod z Evropské unie bez konzultace s volenými zástupci občanů? ptá se Barbara Wesel. To by bylo antidemokratické - něco, co by spíše udělal Vladimir Putin nebo Recep Tayyip Erdogan. Premiérka Theresa May si pokusy rychle protlačit politický proces navzdory všemu politickému odporu nijak neprospěje.


Boj o úterní rozhodnutí Nejvyššího soudu vrhl světlo na některé znepokojivé slepé skvrny ve vnímání demokracie v Británii. To zvláště platí pokud jde o malou kliku brexitérů, kteří se radostně chopí jakýchkoliv prostředků nezbytných k pohřbení politických oponentů. Jejich naprostá neúcta k základům demokracie a k etiketě ukazují, že britští konzervativci jsou na nejlepší cestě ke ztrumpování.

Situace se zhoršila natolik, že ministr spravedlnosti dokonce odmítl bránit soudce Vrchního soudu poté, co je pravicové tabloidy označily za "nepřátele lidu", když rozhodli stejně v listopadu. Zdá se, že brexit se mezitím vyvinul v cosi jako vše převažující státní zájem, který ospravedlňuje cokoliv, co vláda udělá. A že vláda chce udělat krátký proces nejen ve vztazích s EU, ale také způsobit vážnou škodu britské demokracii.

Nejneomluvitelnější a nejnechutnější aspekt celé situace spočívá ve způsobu, jakým příznivci brexitu a internetoví trollové zaútočili na spolužalobkyni Ginu Miller. Prokázala zemi velkou službu prosazováním odpovědnosti parlamentu v této významné záležitosti. A platí za to vysokou cenu: Od vynesení rozsudku ona a její rodina obdrželi výhrůžky zabitím a kritici je vláčeli verbálním kanálem. Miller nebyla jen terčem politických útoků - stala se také obětí nejhorších sexistických a rasistických útoků. A kde je prohlášení premiérky May, že politické spory v Británii by měly být vedeny se smyslem pro slušnost a nikoliv výhrůžkami zabitím? Není v dohledu.

Skupina brexitérů je vedena ministrem zahraničí Borisem Johnsonem, státním tajemníkem pro mezinárodní obchod Liamem Foxem a samozřejmě Davidem Davisem, státním tajemníkem pro odchod z Evropské unie. Zjevně jsou ochotni použít jakoukoliv dostupnou taktiku, aby se zbavili opozice. A stále zůstává nejasným, jak bude brexit fungovat. Navzdory tomu, že výhody, které by brexit měl Británii přinést, experti stále odmítají, příznivci brexitu jej prosazují s iracionalitou a pseudonáboženským zápalem.

Rozsudek Nejvyššího soudu pro Evropskou unii nic nemění. Ale Westminster nyní čeká hodina pravdy: Bude na poslancích, aby chránili zájmy občanů během brexitu. Zákonodárci budou mít za úkol jednat o tématech jako práva zaměstnanců, spotřebitelů a mnohých dalších. Současně budou muset bránit britské demokratické tradice - tradice, které ohrozilo referendum o brexitu a které čelí ještě horšímu nebezpečí od propagandistů vystoupení z EU.

Zdroj v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 26.1. 2017