Rada z Ruska americkým novinářům: Soustřeďte se na to, co Trump neříká

24. 1. 2017

Vezměme si například osud televize Dožď, malé nezávislé televizní stanice v Moskvě. V roce 2014 se Dožď zachoval natolik neopatrně, že zveřejnil na Twitteru otázku pro průzkum veřejného mínění: "Bylo bývalo možné vyhnout se strašlivým civilním obětem při obléhání Leningradu tím, že by se město vzdalo nacistům?" Úřady dlouho hledaly záminku jak potrestat jedno z mála nezávislých médií, které se otevřeně postavilo proti anexi Krymu Ruskem a proti válce na Ukrajině. Oficiální ruská verze druhé světové války je posvátná a nesmí se o ní debatovat. Otázka vyvolala hysterii vybičovanou státními funkcionáři a režimu loajálními médii. Brzo nato vyloučily všechny velké kabelové společnosti televizi Dožď ze své nabídky. I když nezávislé vyšetřování později dokázalo, že jednaly pod tlakem úřadů, žádné zákony nebyly porušeny - "my jsme soukromá firma a prostě váš program už nechceme vysílat". Od té doby Dožď vysílá jen na internetu. Totéž se stalo s pronájmem jeho redakce - najednou byla smlouva bez vysvětlení zrušena.

Kromě těchto brutálních taktik však Trump, jak se zdá, vědomě či nevědomě Putina napodobuje. Putinovy výroční tiskové konference jsou pečlivě choreografované a trvají nejméně čtyři hodiny. Nemají ale žádný obsah: Putin činí mlhavé a nekonkrétní výroky a zmiňuje se o množství drobných faktů, které nikdo nemá čas ani rozhodnost kontrolovat. Téměř nikdy neútočí na reportéry tak, jak to dělá Trump, ale má mnoho jiných způsobů jak vás ponížit a vyhnout se vaší otázce.

Na poslední Putinově tiskové konferenci bylo více než 1500 novinářů, většinou z malých, místních novin, zajímajících se jen o místní otázky, dále z publikací zuřivě loajálních vůči Putinovi, jejichž novináři ho chválili, dávali mu měkké otázky a útočili na jeho nepřátele. Takže i když by se vám podařilo položit Putinovi skeptickou otázku, pokud nebudete spokojen s jeho odpovědí, šance, že by nějaký jiný novinář se vás zastal a položil mu doplňující otázku ve vaší věci, je nulová.

V souvislosti s tím je zajímavé, že Trump chce přesunout tiskovou místnost z Bílého domu do většího prostoru, aby tam mohli chodit i "lidoví" zpravodajové. Cílem je rozmělnit elitní tisk z Washingtonu bloggery. Tomu, kdo kdy viděl, jak se stovky novinářů snaží zaujmout Putinovu pozornost na jeho obrovských tiskových konferencích, vidí, že cíl znemožnit dávat řádné otázky je jasný.

Avšak největší hrozbou informovanosti ruské veřejnosti není cenzura, státní nátlak či fake news. Jsou to nesmysly, které se neustále předhazují médiím a rozptylují je. V Rusku jsou politikové, kteří během dlouhých desetiletí své politické kariéry neudělali nic jiného, než že činí výroky, jejichž cílem je vyvolat zuřivost veřejnosti, anebo navrhují záměrně absurdní zákony, aby se dostali do palcových titulků. Putin sám a jeho mluvčí Peskov jsou dobře známí svým zvykem drze popírat, co všichni vědí, že je to pravda - a pak najednou udělat rétorický obrat a začít k ohromení všech tvrdit opak.

Avšak k tomu, abyste pohnali Putina či Trumpa k odpovědnosti, nemusíte mít přístup do Kremlu ani do Bílého domu. Naopak - mít takový přístup je břemenem, protože je to výsada a můžete být vydírán hrozbou, že vám bude odebrána. Vyšetřování korupce a nekompetentní vlády nevyžaduje blízký vztah k vládním čintelům - právě naopak. Takže mým vzkazem pro americké kolegy je: nenechte se rozptylovat tím, co Trump říká, soustřeďte se na to, co neříká.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout