23. 1. 2017 / Boris Cvek
Vždycky jsem žasl, když lidé, kteří na základě čtení knih, vydávaných americkými univerzitami, oprávněně kritizovali zahraniční politiku USA i jejich vnitřní poměry, ale vždy zároveň obhajovali jakýsi multilateralismus, v němž se USA domluví s Čínou a Ruskem… na čem vlastně? Proč v Číně a Rusku není svoboda tisku? A proč svobodná média tak strašně vadí Donaldu Trumpovi?
Možnost jakékoli veřejné kontroly je závislá na svobodném přístupu k informacím a zejména na veřejném, otevřeném ověřování reality. V okamžiku, kdy by čínský a ruský model fungování společnosti převládl i na Západě, svět přijde o veřejnost. Mafie z jednotlivých mocností se mezi sebou na úkor svých poddaných samozřejmě velmi snadno domluví a upřou jim přístup k informacím.
Do značné míry chápu obavu ruského i čínského establishmentu ze svobody jako z něčeho destruktivního. Svoboda bez tradic, bez zákonů a zvyklostí, jak víme z postkomunistického světa, připomíná spíše mafiánskou džungli než fungující moderní stát. Stejně tak chápu nedůvěru k establishmentu na Západě. Nicméně nějaká obroda Západu, kterou zřejmě nutně potřebujeme, a to zejména z důvodu určité mechaničnosti a vyhořelosti našich institucí, včetně vědy, nemůže stát na „alternativních faktech“ a pokusech o zrušení veřejného prostoru jeho utopením ve lžích a nesmyslech.
Na druhou stranu všechny hodnotné demokratické instituce vznikaly tak, že se čelilo nějaké síle, která chtěla demokracii omezit nebo přímo zničit. Tyto tendence nikdy nezmizí a zdá se, že jsou vyvolávány a podněcovány pomalou ztrátou představy o důležitosti demokracie, která se rozplývá ve všedním zápolení o zdroje. Trump dost možná představuje pro americká média jasnou a obtížnou výzvu, jak obnovit své poslání a svou důvěryhodnost.
Role médií, která umožňují vznik demokratické veřejnosti, není zdaleka ničím samozřejmým. Ještě Karl Kraus podle mne velmi oprávněně nenáviděl rakouské novináře jako slouhy režimu a obecných předsudků. My jsme tuto úroveň novinařiny zažili před rokem 1989 a Donaldu Trumpovi by jistě velmi vyhovovala.
Vytisknout26.1. 2017 / Bohumil Kartous
Autor obrázku: Jáchym Bohumil KartousKdyž hodíte žábu do hrnce s vařící vodou, žába se bude snažit vylézt. Když ji ale dáte do chladné vody a pomalu zahřívat, postupně se uvaří. Aparát žáby je přizpůsoben reakci na rychlé změny v jejím prostředí, na ...