Nová robotická revoluce připraví o místo šéfy - ne manuální pracovníky

23. 1. 2017

Důvodem nynější nespokojenosti v rozvinutém světě je technologický rozvoj. Ze studií vyplývá, že - na rozdíl od toho, co tvrdí Trump - za likvidaci drtivého množství pracovních příležitostí ve výrobním průmyslu nenese vinu mezinárodní obchod, ale technologický rozvoj. Řečeno jednoduše, továrny převzali roboti, píše Larry Elliott.

Pokrok v oblasti umělé inteligence znamená, že se blíží druhá vlna změn - a tentokrát jsou ohroženy pracovní příležitosti v sektoru služeb.

Jak na to v Davosu minulý týden poukázal Dhaval Joshi, ekonom z BCA Research, nejohroženější nejsou špatně placená místa v sektoru služeb, jako jsou místa uklízeček, zahradníků, pečovatelů, pracovníků hostinců či kuchařů. Je tomu tak proto, že pro automatické stroje je obtížné napodobovat pohyby lidských bytostí při každodenních úkolech.

"Složité problémy, které jsou však jednoduché pro umělou inteligenci, jsou úkoly, které vyžadují užití složitých algoritmů a poznávání vzorců ve velkém množství dat - jako je například úkol stát se velmistrem v šachu," říká Joshi. "Anebo úkol vypočítat úvěrovou či pojišťovací prémii, nebo přeložit zprávu z angličtiny do čínštiny, nebo udržovat portfolio akcií na burze."

Blížící se hrozba je zjevná. První armáda automatických strojů zlividovala dobře placená místa ve výrobním průmyslu, druhá armáda automatických strojů zlikviduje dobře placená místa v sektoru služeb. V mnoha případech budou propuštěni lidé, kteří strávili mnoho let ve škole a na univerzitě získáváním své kvalifikace.

Lidi jsou však stále ještě podnikavější a inovativnější než stroje. To znamená, že pro lidi schopné kreativity budou velké odměny. Bude jich ale málo, takže dynamika nedávných let - výjimečně vysoké odměny pro lidi na vrcholu společnosti, likvidace střední třídy a velké rozšíření počtu špatně placených nejistých zaměstnání na spodu společnosti - bude nejen pokračovat, ale ještě se to zvýrazní.

Tato čtvrtá průmyslová revoluce, jako všechny předchozí, bude doprovázena zrychlením hospodářského růstu. Avšak poslední velká epocha technologických změn byla doprovázena politickými změnami, které zajistily, aby ti, kteří vyráběli automobily, automatické pračky a televizní přijímače, si je také mohli koupit. Zajistila to politika plné zaměstnanosti, regulace kapitálu, progresivní zdanění příjmů a silné odbory.

Bohužel, v Davosu si málokdo uvědomoval, že se toto musí řešit. Jen profesor Guy Standing poukázal na to, že po mnoha letech, kdy se to ignorovalo, vyvolává nyní znepokojení z blížící se automatizace vlnu zájmu o myšlenku základního příjmu, vypláceného všem občanům, který by měli financovat rentiéřští kapitalisté.

Světové hospodářské fórum si však uvědomilo, že "konečným cílem národního hospodářského výkonu musí být trvalý pokrok v oblasti životní úrovně, zahrnující příjmy i starobní důchody, existenční jistoty a kvalitu života".

Světové hospodářské fórum už nehodnotí země podle velikosti jejich HDP, ale podle indexu inkluzivního rozvoje. Není překvapení, že země, které jsou na vrcholu tohoto žebříčku, mají vyšší daně, velkomyslné sociální systému a silnou roli pro organizované pracovní síly. Na prvních místech jsou Norsko, Lucembursko, Švýcarsko, Island, Dánsko, Švédsko a Holandsko.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ekonomika
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 26.1. 2017