Ani vteřinu tichý Don si s Vovou měří nukleárního pindíka. Přesně to jste chtěli letos pod stromeček

23. 12. 2016 / Karel Dolejší


V první Obamově administrativě působili lidé usilující o úplné zrušení jaderných zbraní. Plán byl ovšem nerealistický, protože Putinovo Rusko se nikdy nevzdá jediné oblasti, v níž se ještě může se Spojenými státy nějak srovnávat. Na konci druhého funkčního období tedy Barack Obama v atmosféře sílícího ruského výsměchu zastaralému americkému arsenálu schválil program modernizace strategických jaderných zbraní. Pokud jde o příčetnější část Republikánských jestřábů, i ti jsou se stávajícím programem bezvýhradně spokojeni. Nikoli však Donald Trump.


Putin s Trumpem se od včerejška předhánějí, kdo z nich hlasitěji zaharaší jadernými zbraněmi ZDE. Pro americkou stranu je ovšem zhola zbytečné řešit cokoliv jiného než otázky prosté životnosti svých letitých prostředků jaderného odstrašení. Zda by dokázala zničit Rusko dvacetkrát či stokrát nepředstavuje vůbec důležitý údaj. "Overkill" se nepočítá. Pouze bezbrannost.

Protože Spojené státy na rozdíl od Ruska jsou dobré i v jiných věcech než v jaderném zbrojení, mohou svou energii a prostředky daňových poplatníků využít na spoustu účelnějších a veřejně prospěšnějších věcí než na nepříčetné soupeření s Moskvou, se kterou je navíc Trump tak neskutečně zadobře. Experti se to Trumpovi během čtvrtka a pátku pokoušeli vysvětlit. Jak se ale už stalo pravidlem, Donald reaguje na odhalení své ignorance přitvrzením. Dnes se otevřeně vyjádřil nejen ve prospěch dalšího posilování jaderného arsenálu, ale přímo se vyslovil pro závody v jaderném zbrojení, v nichž prý Washington rivaly deklasuje ZDE.

Bylo by značně nadnesené hovořit o Trumpově zahraničněpolitické a bezpečnostní koncepci, protože nedůtklivé impulzívní uzlíčky nervů žádné dlouhodobější koncepce nemívají. Nicméně hrubé představy příštího amerického prezidenta jsou již vcelku jasné: Chce provádět izolacionistickou politiku kombinovanou s posilováním jaderných kapacit. Taková kombinace sice nedává žádný smysl a dokonce je velmi nebezpečná, lidem jako Donald Trump to však nejspíše nikdo na světě nedokáže vysvětlit. I kdyby měl budoucí prezident intelektuálně na to, aby problém vůbec pochopil, pochopit by jej nechtěl - protože první přikázání trumpismu-bannonismu stanoví, že Trump má vždy pravdu, kdežto druhé upřesňuje, že pokud Trump přece jen náhodou pravdu nemá, platí pravidlo první.

Jaderné zbraně ve srovnání s moderní konvenční výzbrojí vycházejí finančně mnohem výhodněji. Technicky tak rychle nezastarávají a také neexistuje důvod, proč by se jejich cena musela každých dvacet let minimálně zpětinásobit, jako je tomu u hlavních kategorií konvenční výzbroje. Pro jakéhokoliv rivala Spojených států je tedy vždy mnohem výhodnější soupeřit v oblasti jaderných zbraní než v kterékoliv jiné. Zde navíc velmi rychle dokáže dosáhnout stropu, za nímž už další předhánění ztrácí smysl.

Pokud Putin s Trumpem vyvolají ohlášené závody v jaderném zbrojení, i pro slabou ruskou ekonomiku bude velmi snadné udržet s USA krok po velmi dlouhou dobu, na rozdíl od jiných oblastí. I kdyby ale neoizolacionistické USA časem získaly určitou převahu v počtech jaderné výzbroje, byla by jim fakticky k ničemu. Jejich bezpečnost totiž podobná převaha nijak neposílí. Jaderná parita s Ruskem je pro ně naprosto vyhovující a postačující.

Proces jaderného zbrojení jdoucí daleko nad jakékoliv racionální meze však může přimět další důležité hráče, na prvním místě Čínu, která se dlouho držela stranou a budovala své jaderné síly na principu rozumné dostatečnosti, aby změnili přístup. Jiní, například Japonsko, Jižní Korea, Saúdská Arábie, Ukrajina, ale i "reformní" Írán, se rádi k již rozjeté hře přidají. Mezinárodní režim kontroly šíření jaderných zbraní budovaný od roku 1945 se pak zhroutí jako domeček z karet. Kdejaký Švejkův okresní hejtman nakonec získá svou vlastní bombu. A nebude se bát ji použít. Vždyť například chemické zbraně už používá syrský režim proti vlastním civilistům rutinně - a svět proti tomu neudělá vůbec nic. Proč by si měl kdokoliv myslet, že se "mezinárodní společenství" vůbec na něco zmůže, pokud diktátor na neposlušné tentokrát svrhne štěpnou, vodíkovou či neutronovou bombu? Vidíte snad nějaký reálný důvod?

Ruská propaganda masivně šířená nejen "nezávislými" médii v USA, ale také v České republice, tvrdila na podzim nebohým konzumentům, že zvolení Hillary Rodham Clintonové první americkou prezidentkou by údajně nevyhnutelně vedlo ke 3. světové válce. Ve skutečnosti by ovšem Clintonová, která si jistě nazaslouží žádnou idealizaci, ve většině oblastí, nepochybně také v jaderném zbrojení, víceméně pokračovala ve stopách Baracka Obamy. Žádné měření jaderných pindíků, které právě Vova s Donem krátce po slunovratu předvádějí na globálních veřejných pisoárech, by se tedy nekonalo.

Pokud patříte ke skupině českých občanů přesvědčených, že "Killary Rotten Clintonovou" bylo třeba zastavit, aby "nevyvolala válku" - jak je to pravidlem třeba u příznivců KSČM - to co se právě odehrává je přesně to, co jste ve skutečnosti chtěli.

Donald se ještě ani neujal úřadu a už stihl vyvolat vážnou krizi ve vztazích s Čínou i zajásat nad perspektivou mezinárodních závodů v jaderném zbrojení. Nic z toho by se s Clintonovou v Bílém domě - a pokud jde o její korupci a zabedněnost, ať ji vezme čert - nestalo.

Putinova strategie chaosu si po zvolení Donalda Trumpa téměř každým dnem připisuje nová vítězství. Svět, v němž žijeme, se stává stále nestabilnějším a nebezpečnějším. Pokud vůbec ještě platí nějaká mezinárodní pravidla, usilovně se pracuje na jejich zničení.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 28.12. 2016