Konzervatismus zlikvidovala ultrapravice

28. 11. 2016

Konzervativci se naučili od Trumpa, že mohou porušovat stará tabu. Mohou týrat ženy, zatracovat celá etnika a celá náboženství, útočit na ústavní pořádek a opakovat jednu lež za druhou. Voliči je za to nepotrestají, naopak je za to odmění. Trumpovo vítězství je temné osvobození. Tajné potlačované myšlenky konzervativců, jejich soukromé rozhovory, za něž mívali pocit viny, nyní jim zřejmě vyhrají volby.

To, čemu se v Británii říkávalo "konzervativní tisk", nyní úplně propadlo militantní pravici. Deník Daily Mail označil soudce za "nepřítele lidu" a tuto denunciaci opakovaly listy The Sun, Express a Daily Telegraph. I nyní stále podivnější deník Independent oslavoval minulý týden Nigela Farage při jeho vystoupení v londýnském hotelu Ritz.

Údajní konzervativní politikové nejsou o nic lepší než údajní konzervativní novináři. Všimněte si, jak neochotná byla premiérka Mayová a její ministři postavit se na obhajobu nezávislosti soudců. Převažující fakta už nejsou konzervativní.

Konzervativci by kdysi považovali Farageovy apely, aby "lid" povstal a demonstroval proti britským soudcům, za něco naprosto nepřijatelného. Bývali by si pamatovali, že Robespierre řekl, že francouzská revoluce nedluží nepřátelům lidu "nic než smrt" a že Lenin a nacisté souhlasili, že se "nesmí projevovat milosrdenství".

Jak nahrazuje nové kmenové rozdělení společnosti neoliberalismus, očekává se, že lidé zapomenou na kontrolní mechanismy, které si vytvořily demokracie k vládě složitých moderních společností. Dnes musíte respektovat "vůli lidu". Musíte si dát pozor, abyste stále ještě zůstali součástí "lidu". Protože jestli jí nejste, můžete se prostě jen tím, že se budete chovat tak, jako dřív, stát "nepřítelem lidu".

Všude po světě zneužívají autoritářští nacionalisté populismu k boji proti svým nepřátelům. Ještě před neúspěšným tureckým pučem letos v létě prováděl turecký prezident Erdogan čistky proti komukoliv, kdo ho kritizoval, a prezentoval se jako "pravdivý hlas tureckého lidu". Jeho kritici tedy byli z definice zrádci.

Letos v květnu oznámil Donald Trump na jednom shromáždění: "Jedinou důležitou věcí je sjednocení národa, protože ostatní lidi neznamenají nic." Trumpovi stoupenci jsou "národ". Trumpovi odpůrci jsou "ti jiní, ti druzí".

Nigel Farage charakterizoval brexit jako vítězství "skutečných lidí, obyčejných lidí, slušných lidí". 48 procent Britů, kteří hlasovali proti brexitu, jako Američané, kteří hlasovali proti Trumpovi, jsou podle toho neskuteční a neslušní lidé. Finsko dokonce mělo autoritářskou nacionalistickou stranu, která se jmenovala "Praví Finové". Naznačovalo to, že kdo je nepodporuje, není vůbec řádným Finem.

Existují pravicoví i levicoví populisté. V Jižní Americe Chavezovi stoupenci ve Venezuele přivedli tu zemi na buben.

Mýtem moderních populistů je, že jen oni sami reprezentují "lid". Samozřejmě, populisté vědí, že mnoho Britů, Poláků,

Maďarů, Venezuelanů a nyní i Američanů s nimi nechce mít nic společného. Tak je mohou odmítnout jako nelegitimní, elitářské, zkorupmované a jako zrádce. Ve světě populismu jste buď součástí "pravého národa", anebo jste "nepřítel národa".

Za těchto okolností nemůže být nikdo v politice, v soudnictví či v tisku, kdo se proti populistům postaví, legitimní. Strana UKIP požadovala, aby soudci, kteří schválili pravomoc parlamentu ve věci brexitu, byli propuštěni. Trump odsuzoval "podvodnou Hillary" a jeho stoupenci vyhrožovali novinářům, kteří ho kritizovali. Farage odsoudil kariérní politiky. Pětihvězdičkové hnutí si bylo tak jisté, že zastupuje skutečnou Itálii, že se vyjádřilo, že chce všechna křesla v italském parlamentu, protože všichni ostatní italští politikové jsou zkorumpovaní.

I Geert Wilders se vyjádřil, že v holandském parlamentu zasedají jen falešní politikové. Omezení legitimních voličů na "národ" také vysvětluje, proč populisté neustále kritizují údajné volební podvody. Protože jak přece mohou praví zástupci národa prohrát volby, pokud nejsou zfalšované? Že jsou populisté šokující pokrytci, je jasné. Farage si udělal kariéru v britské politice a celá řada generací rodiny Le Penových proměnila francouzskou politiku ve svůj rodinný podnik. Pokud jde o korupci, podvodník Trump musel zaplatit 25 milionů dolarů dělnických a středostavovským studentům, kteří si stěžovali, že je podvedl a okradl je o jejich úspory ve své podvodné univerzitě. Avšak dvojí metr populisty a jejich stoupence neznepokojuje. Předáci lidu budou hájit zájem lidu. Národnostní politika ultrapravice diktuje, že toto je jediné měřítko, jímž je můžete posuzovat.

Moderní populisté sdílejí přesvědčení fašistů, že "vůle lidu" existuje nezávisle na názorech jejich volených zástupců. Avšak navzdory sdílenému pohrdání liberální demokracií a navzdory zakořeněnému rasismu, moderní populismus je daleko od fašismu. Ani není stejný jako Putinova tyranie, i když je výmluvné, že Trump, Farage, Le Pen a Corbyn obdivují ruskou kleptokracii.

Populisté na rozdíl od Putina a od fašistů dovolují relativně svobodné volby, i když v Maďarsku a v Polsku opozici ztěžují život a po Trumpově vítězství můžeme očekávat další potlačování amerických černošských voličů. V této chvíli však žádní evropští populisté u moci ještě neposílají disidenty do vězení.

Moderní populismus také v žádném případě nechce dát moc "lidu". Správným řešením je, aby volič "seděl pohodlně doma, díval se na televizi" (pokud možno na televizní okruhy, ovládané populisty) a nechal záležitosti státu Vůdci, který bude úspěšně "řídit stát jako firmu".

Touha odstranit lidi z politiky je viditelná dnes už i v Británii. Starý konzervativec John Major se vyjádřil, že je naprosto přijatelná alternativa, aby lidé o brexitu hlasovali podruhé. Údajně lid milující populisté to zakazují. "Mandátem" pro brexit bylo jediné hlasování v referendu. Do všech dalších, ostatních rozhodnutí, není nic ani Dolní sněmovně, ani Horní sněmovně, ani soudnictví, tvrdí vláda a ultrapravicový tisk. Ještě výmluvnější je, že do toho podle nic není nic ani voličům. Nikdo se jich nebude ptát, zda chtějí, aby Británie zůstala v evropském trhu spíše než aby omezila imigraci. "Lidu" nebude dovoleno si věc rozmyslet a podruhé hlasovat jinak. Starý vtip, který se dělával o nacistech, komunistech, o Hamasu a o všech dalších diktaturách, které se dostaly k moci ve volbách, platí i pro stoupence brexitu: "Pro brexit smíte hlasovat jen jednou."

Rozklad konzervatismu a jeho pohlcení novou pravicí bude nejdramatičtější v USA. Mnoho konzervativců se tam nyní přidává po volebním vítězství k Trumpovi. Jamie Kirchick, jeden z čelných představitelů hnutí proti Trumpovi v americkém pravicovém tisku, poukazuje na to, že americká elita nyní bude procházet svým vlastním procesem glajchšaltování, jehož prostřednictvím se německé instituce přizpůsobily nacistické vládě.

Je neodpovědné nabízet falešný optimismus v této době porážky liberálních hodnot. Nadcházejí hlubinné změny a zejména britská levice se proti nim nedokáže postavit. Avšak jednoho dne možná, za mnoho let, bude poučení z levice platit i pro pravici. Za posledních deset let údajně rozumní středolevicoví vedoucí politikové neprotestovali, když apologeti radikálního islámu, stoupenci tyranů a dědici komunistů ovládli argumentaci levice.

Třetí zákon politiky, který zformuloval Robert Conquest, platí zvlášť o těch, kteří ustupují a dovolují, aby temnota v jejich středu rostla: "Nejjednodušší způsob jak vysvětlit chování každé byrokratické organizace je předpokládat, že ji ovládla kabala jejích nepřátel."

Nejjednodušším způsobem, jak vysvětlit dnešní situaci britské Labouristické strany, je, že ji ovládla kabala jejích nepřátel. Brzo to bude i nejjednodušší způsob, jak vysvětlit úpadek západního konzervatismu.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Vytisknout