14. 9. 2016
Myšlenka že máme mozky vybaveny mentálním modulem pro učení se gramatice, kterou proslavil Noam Chomsky z Massachusetts Institute of Technology, dominovala lingvistice takřka padesát let, píšou Paul Ibbotson a Michael Tomasello v časopise Scientific American. Nedávno však kognitivní vědci a lingvisté opustili Chomského teorii "univerzální gramatiky" kvůli novým výzkumům mnoha různých jazyků a způsobu, jakým se děti učí chápat a mluvit. Tyto práce Chomského tvrzení nepodporují.
Výzkum naznačuje radikálně odlišný pohled, v němž učení prvnímu jazyku u dítěte nezávisí na vrozeném gramatickém modulu. Místo toho nový výzkum ukazuje, že děti používají různé typy myšlení, které možné vůbec nejsou specificky spojené s jazykem - jako je schopnost klasifikovat svět pomocí kategorií a chápat vztahy mezi věcmi. Tyto schopnosti spolu s unikátní lidskou schopností pochopit, co chtějí druzí komunikovat, umožňují vznik řeči. Nová zjištění indikují, že pokud výzkumníci opravdu chtějí pochopit, jak se děti i ostatní učí jazykům, musejí se poohlédnout za hranicemi Chomského teorie.
Chomského teorie však umírá pomalu, protože, jak jednou poznamenal fyzik Max Planck, starší učenci mají sklon držet se starých věcí a pokrok je fakticky závislý na jejich fyzickém vymření.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Vytisknout15.9. 2016 / Lukáš Stříteský
Velice by se mi líbila opravdová debata o Chomského myšlenkách týkajících se jazyka. Bohužel nějaká bizarní touha na něj útočit (snad kvůli jiné politické ideologii) vede k tomu, že se pouze přeloží část chabě argumentovaného článku. Menším problémem...