Instrumentální homofobie paní poslankyně Nytrové

14. 7. 2016 / Boris Cvek

Byly doby, před deseti lety, kdy Česká strana sociálně demokratická měla lví podíl na prosazení registrovaného partnerství v ČR, a bylo to logické: na Západě je toto téma přirozenou součástí levicové agendy a jako i v případě jiných původně levicových témat, např. všeobecného volebního práva nebo práva zaměstnanců na odbory, se stalo samozřejmou součástí politického života, kterou už na Západě často nezpochybňují ani mainstreamové pravicové strany.

V katolickém Irsku to dokonce nedávno dospělo tak daleko, že si občané sami v referendu rozhodli, že homosexuální manželství budou ve všech právech i povinnostech naprosto rovná manželstvím heterosexuálním. Není zřejmě náhodou, že Irsko je dnes jednou z nejvíce prounijních zemí v EU. Opačný proces můžeme sledovat v Rusku, kde si velkokapitalistický, mafiánský režim vzal za ideologickou výztuž ultrakonzervativní pravoslaví a vystupuje aktivně homofobně.

K ruským zdrojům se hlásí v nové fantastické aféře i sociálnědemokratická poslankyně Nytrová, místopředsedkyně sněmovního Výboru pro sociální politiku, která v souvislosti s projednáváním zákona, jenž by umožňoval člověku v registrovaném partnerství adoptovat dítě, jehož biologickým rodičem je jeho partner, prohlásila, že homosexuální lobby jde ve skutečnosti o legalizaci sexu s dětmi. V rozhovoru pro Respekt odvíjí „argumenty“ pro toto tvrzení ze situace v Norsku, o níž má zprávy z internetových diskusí, norských občanů (třeba kdyby potkala Petra Cibulku, měla by takto – dokonce pomocí siderického kyvadla – ověřenou informaci o tom, že ČR je ovládaná agenty GRU) a od organizace „Ruské materi“. Způsob uvažování paní poslankyně vystihuje tato odpověď: „Ale přece kdyby se to všechno nedělo, proč by o tom psaly ruské materi?“

Nemyslím si, že to je hloupost nebo náhoda. Z nitra ČSSD se ozvala velmi kriticky paní ministryně Marksová, ale jinak prakticky nikdo. Premiér Sobotka celou situaci uklidňuje tím, že sice ČSSD má jiné názory než paní poslankyně Nytrová, ale na její vyloučení ze strany to nevypadá. Dnes je prostě jiná atmosféra v zemi i v EU, než byla za Paroubkovy ČSSD, která prosadila registrované partnerství.

Uprchlická krize se v hlavách mnoha lidí spletla s norskou kauzou, s protievropskými hoaxy, s pohrdáním establishmentem a experty, takže dlouhou dobu spíše racionálně potlačované „hodnoty staré xenofobní Evropy“ najednou utržené z řetězu surfují na principu, který uplatnil Ondřej Neff, když se levicové poslankyně Nytrové zastal: „Značnou odvahu prokázala sociálně demokratická poslankyně Pavlína Nytrová, když se energicky vymezila proti návrhu zákona umožňujícího osvojení dítěte homosexuálním párem. Šla hodně daleko, když anticipovala, že homosexuálové budou chtít legalizovat sex s dětmi. To je tvrzení těžko doložitelné, až na to, že určitou logiku má.“

„Určitou logiku“ ovšem může mít cokoli, zvláště když o logiku v přísném slova smyslu nejde (ani Neff by asi nedával tvrzení paní Nytrové k posuzování logikům, ale mluví o sémantickém obsahu jejího výroku, o tom, jak je obsah toho výrok v souladu s určitými představami o světě… k tomu je možné podotknout, že Hitlerovy antisemitské lži byly také v dobrém souladu s představami o světě, kterou v Hitlerově době sdílela velká část lidu Evropy, možná i většina).

Protievropskou homofobii a vůbec protizápadní hysterii nad ohrožováním „našich rodinných a rasových hodnot“ jsme tu měli i kdysi (vzpomeňme na Sládkovy republikány), dnes má ale podle mého názoru takovou sílu napříč společností díky tomu, že se stala instrumentálně výhodná i pro velké strany a velká média. Ta úvaha je jednoduchá: proč by nemohla být levice homofobní, xenofobní nebo v dalším stupni i otevřeně nacistická? Jde přece o to, udržet se u moci, takže se může hodit, když se levicový repertoár „trochu rozevře“.

Důmyslně a systematicky tento přístup využívá už dlouho náš jediný polistopadový „levicový prezident“ Zeman, který je ovšem, pokud jde o vztah k Unii, Rusku nebo homosexualitě, téměř k nerozeznání od dlouhodobého lídra české pravice Klause. Proto nepovažuji výroky i otevřeně idiotský způsob myšlení paní Nytrové za nějakou hloupost nebo náhodu, ale za Zemanem inspirované hledání voličů. Podobně to dělají i jiné strany nemluvě o různých islamofobních uskupeních, tradiční ultrapravici (která se prohlašuje za „dělnickou“) apod. Problém je v tom, že Zeman je jeden a je to prezident, kdežto stran je mnoho a s jejich postupnou nahnědlou zaměnitelností se postupně propadnou do bezvýznamnosti.

Zejména v době střetu o reorganizaci policie, který se bude vléci mnoho měsíců či let a který neslibuje pro ČSSD nic dobrého, sociální demokraté zjevně hledají, kým nahradit liberální, vzdělané, městské voliče, na nichž jim zjevně už dávno nezáleží. Skutečným bojem proti korupci by ČSSD musela rozřezat sebe samu… zkusit místo toho lovit ve stejných vodách jako Vandas, Konvička nebo Okamura je přece jen, z hlediska stranických bafuňářů, příjemnější způsob sebevraždy.

„Radí mi internet a mé srdce, říká poslankyně, která za gayi a lesbami vidí sex s dětmi“ ZDE

Vyloučit poslankyni z ČSSD kvůli homosexuálům Sobotka nechce ZDE

Korektnost šla stranou ZDE

Práva homosexuálů | Poměry v ČSSD
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 14.7. 2016