Miloš Zeman a idea české státnosti

1. 6. 2016 / Martin Horut

Walter Bagehot, britský spisovatel a myslitel 19. století, upozornil – a upozorňuje stále i nás – ve své knize The English Constitution, že vláda každého národa v sobě obsahuje a pojí dva elementy a instituce – jedny „účinné“ (efficient), druhé „důstojné“ (dignified). Účinné složky v pravém slova smyslu vládnou, zajišťují chod a správu státu. Složky důstojné pak získávají loajalitu a přízeň obyvatelstva, dodávají státu duchovní a morální rozměr.

V případě Velké Británie představují důstojné instituce monarchie a anglikánská církev. Přestože ztratily mnohé ze své někdejší moci, uchovaly se do našeho demokratického věku jako důležité symboly britské státnosti, národní kontinuity a hrdosti. Bagehot v souvislosti s nimi mluví o „divadelních“ elementech, v tom smyslu, že svou velkolepostí, důstojností a gravitas působí na smysly a city a pojí občana ke státu.

Jak se má situace u nás? Onou důstojnou institucí v našem ústavním pořádku je úřad prezidenta. Není však zcela jasné, jestli právě Miloš Zeman vzbuzuje onu autoritu a váženost, která by dávala našemu státu určitou morální ideu. Zdá se spíše, že je u něj onen „divadelní“ element brán ve smyslu politické frašky. Je pak symptomatické, že jisté zvulgarizování prezidentské funkce vede k situaci, kdy místo prezidentské vlajky máme na Hradě vyvěšeny trenky.

V době, kdy světu vládnou ekonomické zákony a cíl politiky se zdá být redukován na materiální prosperitu, nás Bagehot upozorňuje na morální rozměr státu. Jistě ještě potrvá, než se životní úrovní dotáhneme na západní demokracie. Bude ale třeba taky mnoho práce a vzdělávání, než se u nás rozvine politická kultura, která by mnohým z nás vrátila hrdost přiznat se k ideji české státnosti.

Vytisknout

Související články

Obsah vydání | Středa 1.6. 2016