Kdo vlastní Linux

11. 4. 2016 / Ivo Barteček

Důvod pro chování těchto korporací je jednoduchý. Linux dovoluje zasahovat do zdrojového kódu, dává tedy svému uživateli dokonale volnou ruku. Společnosti tak nemusí čekat na to, až si Microsoft vzpomene, nemusí čekat, až u Applu někomu něco dojde. Linux dovoluje přizpůsobení pro vlastní potřebu. Což je zásadní hlavně pro velké společnosti, které potřebují sofistikovaný a zároveň pružný systém, který bude reagovat na jejich potřeby, nikoliv kterému se potřeby společnosti musí přizpůsobit. Krom jiného, Linux zajišťuje daleko větší bezpečnost, nežli konkurenční Microsoft. Zároveň ovšem Linux nutí svými podmínkami užití vývojáře svou práci zveřejňovat a dávat tak k užití ostatních uživatelů. Proč se s vývojem trápí jednotliví programátoři? Bez naděje na finanční ohodnocení za svou práci?

Internetová komunita zastává volnomyšlenkářský pohled na budoucnost. Oddává se dokonalému ztělesnění svobody. Tuto svobodu ovšem reálný svět s politickými vlivy, zákony, s tržní soutěží… nemůže a ani nedokáže nabídnout. Proto se jejich snaha o prosazení lepšího světa promítá do vývoje Linuxu (a dalších aplikací a programů a utilit založených na svobodném softwaru a Open Source).

Převedeno na reálný svět: kdyby byl svět řízen na principu Open Source, dělali by lidé na tom, aby vše fungovalo ve prospěch všech, nehledali by vlastní prospěch, nebo, hledali-li by vlastní prospěch, ale ten by nebyl na újmu ostatním lidem, ba naopak, byl by prospěšný i pro ostatní. Internetová komunita geeků se tak v určitém ohledu může stát další evolucí ve vývoji lidstva. To, co se nepodařilo, a stále nedaří, ve skutečném světě, tedy nesobecké nahlížení na existenci, se na internetu děje už zcela automaticky. Tak nějak to vyplývá z logiky věci. Jsme tu, nuže, tak společně pracujme na tom, abychom se měli dobře.

Nu, pokračujme v Open Source. Máme tu Linux. Operační systém. Základ pro fungování počítače. K němu bylo vyvinuto nesmírné množství programů, které když ne dokonale, tak alespoň důstojně zastanou obdobné funkce jako programy ve Windows.

E-mailový klient, sociální síť, internetový vyhledávač, blogy… to vše je volně k dispozici, ale s kódem přísně uzavřeným. Tedy ty opravdu velké systémy. Vývoj je v rukou lidí, kteří mají své priority, řekneme-li to mírně. Kterým, pokud chcete něco změnit, musíte zaslat e-mail a doufat, že si jej třeba někdo alespoň přečte.

Většinou si ho skutečně ani nepřečte. Skončí mezi několika tisíci ostatními, na které nikdo nemá čas, protože finanční oddělení v tom nevidí přínos do budoucna. K Open Source si sednete, změníte kód, a hned to funguje pro vás a každého kdo vaši změnu použije. Okamžitě vepsat svou myšlenku do praxe. Zkuste něco podobného u Googlu. Nebo u Facebooku. Nu jděte. Do toho! Většinou skončíte, pokud ne s hlavou v dlaních, tak u e-mailu, kde budete nadávat a doufat, že si vaši zprávu alespoň někdo přečte.

Na internetu zcela chybí opravdu velké systémy cele stojící na principu Open Source, které by nabízely to, co je nabízeno v uzavřené formě. Ano, je tu Wikipedie, velká encyklopedie, která byla ve svých počátcích odvážným a nádherným projektem, ale nevyužila možnosti být něčím více a zůstala skutečně jen tou encyklopedií. Zcela opominula svůj obrovský potenciál, který má. Nikoliv zaplevelení svého prostoru reklamou, ale rozvíjením i jiné sféry, než je ta informačně encyklopedická. Samozřejmě díky alespoň za to.

Doba pro to, aby proběhla další internetová revoluce, je více než zralá. Obchodovatelný Bitcoin si dovoluje na světové měny, Linux si dovoluje na Windows… kdo si dovolí na Google, na Facebook? Opravdu by někdo měl. Ovšem kolem takového projektu se musí nabalit lidé, nadšení lidé, kteří budou chtít změnit systém, nebo alespoň jeho útroby. Obořit se na systém a nic nedělat? Obvykle se to tak dělá, internet je plný stížností a přání a legendární skutek utek. O kolik by se ovšem zlepšil svět, kdyby alespoň jeden z deseti ke stížnosti přiložil i řešení a také se do něho pustil? Otevřely by se nové možnosti.

Vytisknout