Proč se nemluví o tom, že všichni uprchlíci trpí post-traumatickým syndromem z válečného násilí?

3. 4. 2016 / Barbora Hodková-Knobloch

Neexistuje oficiální uznání zbytečnosti a zhoubnosti válečného tažení, protože velká část americké ekonomiky je napojena na vojensko-průmyslový komplex. Říci v zemi, kde žiji, USA, že války jsou k ničemu, že nedosahují ani přibližně těch výsledků, které si jejich původci a iniciátoři představovali, to se nenosí.

Bylo by bývalo mnohem levnější (v penězích, majetku i lidských životech), kdyby si USA (a spojenci) od Iráku, Lybie, Kosova, koupila ropu, lignit, zlato atd. Drancovat tyto zdroje v rozvrácených zemích v místech, které byly válkou zničené nebude fungovat. Zatím to vypadá tak, že války rozpoutané za účelem "osvobození porobeného" obyvatelstva, jsou cynické dobyvačné války s cílem zničit místní obyvatelstvo a ukrást jejich přírodní bohatství.

Státníci jsou hlupáci, nebo sami sobě lžou, když jim tato prostá věc není jasná. Místo aby využili své reputace, reputace kulturního rozvinutého západu, násilím se vlámávají do otevřených dveří států, které se jim hodí a kradou a loupí, místo aby obchodovali. Násilí a zločiny způsobené místnímu obyvatelstvu se vrátí na hlavy těch, kdo ho způsobili.

Případ skupiny iráckých křesťanů v České republice je ilustrace faktu, jak ignorantsky a necitelně se chovají k uprchlíkům i lidé, kteří jim "chtějí pomoci". Uprchlíci jsou duševně nemocní lidé, kteří kromě domova v mírumilovné zemi vyžadují odbornou psychologickou a často psychiatrickou pomoc, aby se naučili zase normálně žít. Vzhledem k jazykové bariéře je tato pomoc v ČR asi nedostupná.

To, že mají uprchlíci potíže po přesídlení neomlouvá nenávistnou a hloupou reakci ministra Chovance a stovek debatujících na novinových servrech pod informací, že se někteří uprchlíci pokusili se dostat do Německa.

Myslím, že tak jeden človek z miliónu si dovede představit, do jaké situace se dostali lidé, kteří prchají z války.

Rozumné je pomáhat dál a nesoudit. Jsme totiž všichni lidé a to je jediný důvod proč pomáhat. Nejsme tu od toho, abychom se jen vezli, ale abychom se snažili aspoň zmírnit utrpení, které světoví představitelé ve své hlouposti a zločinnosti pod naším dohledem způsobili.

Vytisknout