2. 4. 2016
Po bruselských útocích vyšlo asi 7 milionů špatně informovaných článků o Bruselu, Belgii, Evropě a buňkách Islámského státu. Toto není jeden z nich, píše Andrew Stroehlein, který žije v Bruselu:
Obviňování, že je Belgie "stát, který selhal", a že jsou belgická policie a výzvědné služby "nekompetentní", jsou hrubým zjednodušením. Není tomu tak. Brusel není džihádistickou základnou, ani nejsou akce belgických bezpečnostních služeb proti terorismu neúspěšné, píše na serveru Politico.eu.Thomas Renard, výzkumník z Egmont Institute a poradce v otázkách terorismu pro belgickou veřejnoprávní rozhlasovou a televizní stanici RTBF.
Belgie má hlubokou zkušenost s vlnami teroristických útoků od začátku sedmdesátých let, které páchaly ultralevicové organizace jako komunistické bojové jednotky a nacionalistické jako kurdské skupiny. K dvěma třetinám teroristických útoků došlo v Belgii v sedmdesátých a v osmdesátých letech. Od poloviny osmdesátých let se pozornost belgických výzvědných služeb začala obrate směrem k hrozbě násilného islamismu a vznikla k tomu specializovaná jednotka. V devadesátých letech se belgická policie a výzvědné služby zaměřovaly především na Alžírskou ozbrojenou islamistickou organizaci (GIA), která si v Belgii vytvořila buňky, které shromažďovaly finance, vyráběly propagandu a verbovaly stoupence.
O několik let později vznikla v Belgii a v sousedních zemích globalizovanější hrozba. Proto vzniklo protiteroristické úsilí zaměřené proti džihadistickým skupinám. V roce 1998 provedly belgické služby velkou společnou operaci spolu s britskými a italskými kolegy a zlikvidovaly tak síť Mellouk, která měla vazbu na al Kajdu. Během těchto let se Belgie podílela na celé řadě úspěšných protiteroristických operací a sdílela cenné informace s bezpečnostními službami jiných zemí.
Mezitím al Kajdu jako hlavní teroristickou hrozbu nahradil Islámský stát. Belgičtí činitelé upozorňovali na nebezpečí "zahraničních bojovníků" už v roce 2012, kdy do Sýrie odešli první mladí lidé.
Belgie je dnes kritizována za "příliš složitou strukturu institucí", která prý brání efektivnímu boji proti terorismu, a Molenbeek je prý "no-go" čtvrtí. Je na tom něco pravdy, avšak Belgie není jediným federálním státem na světě a vznikla celá řada řešení k umožnění praktických řešení.
Je pravděpodobné, že útoky v Paříži a v Bruselu zorganizovala jedna nebo dvě buňky, většinou se sídlem v Belgii. Avšak to neznamená, že je Belgie základnou pro celé džihádistické hnutí v Evropě. Molenbeek je jistě centrem radikalizace (žije tam 85 radikálů), avšak takové kapsy extremismu existují i jinde v Evropě.
Belgie ovšem selhala při preventivních opatřeních proti džihádismu. Vzhledem k tomu, že má Belgie největší poměr "zahraničních bojovníků" na jednoho obyvatele, úřady zjevně nechaly radikálním sítím příliš mnoho prostoru.
Podle činitelů má belgická rozvědka na seznamu lidí určených k sledování asi 900 osob. Určitá část z nich je ještě v Sýrii, asi 130 se jich vrátilo s neznámými úmysly. Asi třetina z nich se považuje za zradikalizované, ale neúčastní se na útocích. Této hrozbě čelí dvě belgické výzvědné agentury - civilní a vojenská rozvědka.
Belgické bezpečnostní agentury mají omezené zdroje - celkem pracuje proti hrozbě ISIS něco méně než 1000 lidí. Znamená to, že poměr džihádistů a bezpečnostních pracovníků v Belgii je 1 ku 1. Znamená to, že úřady nemají dost lidí pro sledování všech nebezpečných jedinců. Výzvědné služby pracují s omezeným rozpočtem a to se musí změnit.
Nicméně belgické výzvědné služby zaznamenaly i úspěchy. Po útocích proti redakci Charlie Hebdo v roce 2015 zlikvidovaly speciální služby teroristickou buňku ve Verviers, která připravovala teroristické útoky. V roce 2015 se také konaly dva velké procesy proti příslušníkům zradikalizovaných skupin, i když bohužel řada Belgičanů byla odsouzena in absentia.
Problém Belgie není v nedostatku kompetence, ale v nedostatku zdrojů.
Při kritice Belgie se zapomíná na tři důležitá fakta:
- Belgie není jediným cílem terorismu - ten je mezinárodní. A profesionálně vycvičení radikálové budou téměř vždycky schopni útok provést.
- Současné teroristické útoky se nesoustřeďují na jedinou zemi, a proto je zapotřebí mezinárodní bezpečnostní spolupráce.
- Útok proti Bruselu není útok jen proti Belgii. Je to útok proti Evropě a proti našim demokratickým hodnbotám a společnostem. Je to tedy důkaz našeho kolektivního selhání, prevence i výzvědných služeb.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Vytisknout13.4. 2016
V bruselské čtvrti Molenbeek parkují vojenské náklaďáky a v ulicích hlídkují vojáci se samopaly. Čtvrť byla v posledních měsících epicentrem evropského terorismu. Na náměstí Place Communale se potuluje mládež, která nemá co na práci a pokukuje po...