Pokud se kapitalismus nezmění, vyhubí lidstvo do roku 2050
1. 4. 2016
Kapitalismus některým přinesl obrovské bohatství, ale zničil planetu a nedokázal zlepšit lidský život ve větším měřítku, napsal v magazínu Forbes Drew Hansen.
Druhy vymírají tisíckrát rychleji, než bylo přirozené v předchodzích 65 milionech let. Od roku 2000 je každý rok ztraceno šest milionů hektarů primárních lesů. To znamená 14 826 322 akrů, o něco méně, než kolik měří celý stát Virginia.
I v USA žije 15 % obyvatelstva pod úrovní chudoby. Dětí mladších osmnácti let takto žije 20 %.
Očekává se, že v roce 2050 lidská populace dosáhne hranice 10 miliard.
Jak chceme tyto lidi uživit, když vyčerpáváme zbývající zdroje?
Lidské aktivity stojí za krizí s vymíráním druhů. Komerční zemědělství, těžba dřeva a rozvoj infrastruktury způsobují ztrátu habitu a naše závislost na fosilních palivech je výrazným faktorem při změně klimatu.
Profesoři Christopher Wright a Daniel Nyberg na podzim zveřejnili knihu Climate Change, Capitalism and Corporations (Změna klimatu, kapitalismus a korporace), která tvrdí, že firmy jsou uvězněny v cyklu vykořisťování světových zdrojů stále kreativnějším způsobem.
"Naše kniha ukazuje, jak velké korporace dokážou pokračovat ve stále environmentálně vykořisťujícím chování, když zamlžují spojení mezi nekonečným ekonomickým růstem a zhoršováním environmentální destrukce," napsali autoři.
Sociolog z Yale Justin Farrell dvacet let studoval korporátní financování a zjistil, že "korporace používaly své bohatství k posilování popíračů změn klimatu a vytváření dojmu o větší vědecké nejistotě, něž jaká skutečně existuje."
Korporátní kapitalismus je oddán neomezené honbě za růstem, i když ničí planetu a ohrožuje lidské zdraví.
Myslím, že úspěšnější společnosti ve vznikající formě kapitalismu se zaměstnaneckým vlastnictvím budou mít méně koncentrovanou, rovnostářštější vlastnickou strukturu. Budou prospívat nejen finančně, ale také na komunální úrovni.
Hierarchická orgnizace moderních korporací ustoupí sítím nebo komunitám, které posilují spolupráci. Ujme se mnoho možností fluidnějšího, agilního managementu.
Nové společnosti například experimentují s modely alternativního managementu, které se snaží posílit zaměstnance.
Holakracie je nový způsob vedení organizace, který bere moc hierachii managementu a rozděluje ji mezi jasné role, které lze vykonávat autonomně, bez mikromanažujícího bosse.
Firmy jako Zappos a Medium se nacházejí v různých stádiích zavádění nových systémů managementu.
Valve Software v Seattlu jde ještě dále, když dovolí zaměstnancům vybrat si, na kterých projektech chtějí pracovat. Zaměstnanci si pak přestěhují stoly do té části kanceláře, která je nejvýhodnější pro spolupráci s projektovým týmem.
To jsou malé kroky směrem k systému, který oceňuje hodnoty zaměstnance více, než to co může zaměstnanec vyprodukovat. Poskytnutím většího vlivu na rozhodování korporace zajišťují přijímání rozhodnutí příznivější pro budoucnost planety a jejích obyvatel.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Vytisknout