Západ nařídil Ukrajině, aby se vzdala Krymu, ukazují dokumenty

26. 2. 2016

Jednání, jemuž předsedal prozatímní prezident Oleksandr Turčynov, bylo svoláno týden po pádu bývalého prezidenta Janukovyče a den poté, co ruské jednotky zvláštního určení obsadily vládní budovy na Krymu.

Turčinov žádal vyhlášení válečného stavu a ozbrojený odpor. Ale ministři a další varovali, že to Ukrajina nemůže udělat sama a že Západ nepomůže.

"Nejsme připraveni na válku. Potřebujeme čas. Potřebujeme pomoc. Potřebujeme tvrdou reakci světa, mezinárodního společenství. Řeknu to jednoduše. Dnes nemáme armádu. Byla systematicky zničena Janukovyčem a jeho nohsledy," prohlásil tehdejší ministr obrany Ihor Těňuch. Podle něj by Ukrajina v daný okamžik mohla mobilizovat do 5 000 vojáků.

Rusko by však podle jeho informací mohlo použít jednotky účastnící se manévrů na východní hranici, které zahrnovaly 38 000 vojáků včetně obrněných sil, letecké a námořní podpory.

"Není to jen demonstrace síly, ale skutečná příprava k invazi na naše území," prohlásil ministr.

Jiní ministři řekli Turčynovovi, ať nečeká lidový odpor na Krymu kvůli "převažujícím" náladám. Z nich vinili ruskou propagandu, "podvratné" operace.

Premiér Jaceňuk řekl Turčynovovi, že země nemá peníze na válku, protože Janukovyč je ukradl. Také poznamenal, že USA stáhly dvě válečné lodě z Černého moře, což signalizuje jejich úmysly. Když se jej Turčynov zeptal, zda se NATO "bojí" Ukrajině pomoci, premiér odpověděl: "V současném prostředí, bezpochyby."

"Nemyslím si, že kterákoliv země, včetně těch, kdo podepsaly Budapešťské memorandum, bude ochotná Ukrajině pomoci," řekl Jaceňuk ve vztahu ke smlouvě z roku 1994 mezi Francií, Británií, USA a Ruskem, které se zavázaly chránit Ukrajinu výměnou za zrušení jaderného arsenálu.

Premiér prohlásil, že západní země si přejí vyhnout se "vojenskému konfliktu s Ruskem uprostřed Evropy... musíme se s tím srovnat sami." Pokud prý Ukrajina vyhlásí výjimečný stav nebo válečný stav, Rusko to přijme jako vyhlášení války. Opoziční politička Julia Tymošenková dodala, že krymská operace připomíná scénář z Jižní Osetie v roce 2008. Gruzínský prezident Saakašvili se také domníval, že mu NATO pomůže. A nestalo se to. Šéf zpravodajství Valentin Nalyvajčenko zastával stejný názor.

"Američané a Němci - všichni jedním hlasem - nás žádají, abychom nepodnikali žádnou akci, protože podle jejich zpravodajců to Putin využije k zahájení velké pozemní invaze," řekl Nalyvajčenko.

Ukrajinská armáda spolu s dobrovolnickými jednotkami později bojovala v Donbasu proti ruským hybridním jednotkám. Konflikt si dosud vyžádal nejméně 9 000 životů a vyhnal z domovů přes milion lidí.

Ale Ukrajina dosud nevyhlásila válečný stav a západní mocnosti jí dosud neposkytly skutečnou vojenskou pomoc.

EU a USA uvalily na Rusko ekonomické sankce. Ale kvůli snaze získat ruskou pomoc v Sýrii a při řešení uprchlické krize sankce mohou padnout v červenci.

EU a USA tvrdí, že neuznají ruskou anexi Krymu a sankce na podnikání na Krymu zůstanou v dlouhodobé platnosti.

Ale i ukrajinští diplomaté mají za to, že bez radikálních změn v Rusku Krym nebude vrácen.

Zdroj v angličtině: ZDE

Vytisknout