To, co se teď stane v Aleppu, bude utvářet evropskou budoucnost
6. 2. 2016
Jestliže Aleppo padne, bude to mít dalekosáhlé důsledky nejen pro celý Blízký východ, ale i pro Evropu. Porážka protiasadovských vzbouřenců, kteří částečně ovládají toto město od roku 2012, by znamenala, že v Sýrii pak zůstane už jen Asad a Islámský stát. Veškerá naděje na diplomatické řešení konfliktu by zmizela. Toto je dlouhodobý ruský cíl - bylo to cílem rozhodnutí Moskvy zahájit před čtyřimi měsíci svou intervenci v Sýrii, píše v deníku Guardian Natalie Nougayrède.
Cílem ruské vojenské intervence v Sýrii bylo sabotovat jakoukoliv možnost, aby skutečná syrská opozice měla možnost spolurozhodovat o budoucnosti země. Měla ochromit všechny oficiální plány Západu a OSN pro Sýrii.
Dopady pádu Aleppa budou cítit velmi daleko. Pokud se Evropané něco v roce 2015 naučili, bylo to, že nemohou být ochráněni před dopady konfliktů na Blízkém východě. A pokud se naučili něco z ukrajinského konfliktu v roce 2014, bylo to, že Rusko nelze považovat za přítele Evropy. Je to revizionistická mocnost schopná vojenské agrese.
Tyto události upozornily na vazby mezi syrskou tragedií a strategickým oslabením Evropy a Západu jako celku. Tyto důsledky jsou něčím, o co Moskva usilovala.
Pokud by byly poraženy syrské opoziční síly, posílí to Islámský stát a jeho mýtus, že ISIS je jediným obráncem sunnitských muslimů - zatímco bude ISIS dále terorizovat obyvatelstvo, které má pod kontrolou.
Vladimír Putin v Sýrii použil svou strategii z Čečenska: tvrdou vojenskou ofenzívu proti obydleným oblastem, takže vzbouřenci jsou usmrceni nebo vyhnáni. Mezi ruskými výzvědnými silami a syrskou mocenskou infrastrukturou existuje dlouholetá spolupráce, ještě z dob sovětské éry. Přesně tak, jak Putin v Čečensky fyzicky eliminoval všechny osoby, které mohly být součástí diplomatického řešení, i Asad považuje veškerou politickou opozici za "teroristy". A tak, jako nedošlo k žádné dohodě v Čečensku (tam Rusko vedlo totální válku až do té doby, kdy Kreml ve zničené zemi jmenoval svého vlastního člověka do čela státu), podle Putinova názoru nemůže dojít k žádné dohodě ani se syrskou opozicí.
Ruské strategické cíle jsou ale daleko rozsáhlejší. Putin chce prosadit ruskou moc na Blízkém východě, ale hlavně mu jde o Evropu. Rozhodující chvíle přišla v roce 2013, kdy se Barack Obama vzdal leteckých úderů proti Asadovým vojenským základnám poté, co byly použity chemické zbraně. To povzbudilo Putina, aby dál zkoušel míru západní rozhodnosti, na evropském kontinentě. Putina sice překvapilo ukrajinské majdanské lidové hnutí, ale rychle obnovil svou nadvládu s použitím vojenské síly, včetně anexe ukrajinského území. Kalkuloval - správně - že Západ nedokáže zabránit jeho hybridní válce na Ukrajině. Ruská strategie na Ukrajině tak otřásla poválečným bezpečnostním pořádkem Evropy - a Putin usiluje o jeho změnu ve svůj prospěch.
Podobně i ruská vojenská intervence v Sýrii dostala NATO do stavu zmatku. Vztahy Turecka s Ruskem jsou na hraně konfliktu už celé měsíce. Nyní Moskva otevřeně varovala Turecko, aby neposílalo jednotky do Sýrie na obranu Aleppa.
Toto všechno se děje, kdy se evropské vlády zoufale snaží získat spolupráci Turecka ohledně uprchlické krize. Pokud se Turecko nyní stane pro NATO problematickým členem na jeho východní hranici, bude to sloužit ruským zájmům. Obdobně, pokud přijde do Evropy nová vlna uprchlíků, bude z toho mít Rusko prospěch. Uprchlická krize vyvolala v Evropské unii hluboké konflikty a posílila populistické pravicové strany, mnohé z nichž jsou spojenci Moskvy v boji proti Evropské unii. Uprchlická krize ochromila evropské instituce, zvýšila nebezpečí odchodu Británie z EU (což by Moskva přivítala) a vážně oslabila Angelu Merkelovou, autorku evropských sankcí proti Rusku.
Samozřejmě by bylo přehnané tvrdit, že tohle všechno Putin plánoval od samého začátku- Avšak způsob, jak Rusko cynicky hraje svou šachovou hru, by měl vyvolávat na Západě i v OSN daleko větší poplach než jak je tomu nyní.
Putinova politická strategie vyvolala nový chaos a Evropa za to zaplatí zvýšenou cenu. Aleppo je vznikající lidská tragédie. Avšak je nutno vidět souvislost s tragickým osudem tohoto města, evropskou budoucností a tím, jak Rusko stojí dychtivě v očekávání nad obojím.
Podrobnosti v angličtině ZDE
VytisknoutObsah vydání | Pátek 5.2. 2016
-
7.2. 2016 / Bohumil KartousHrozba teroristického útoku v ČR "v souvislosti s uprchlickou krizí" je extrémně vysoká5.2. 2016 / Je ekonomie věda, nebo prostitutka?7.2. 2016 / V sobotu byl opakovaně napaden přenosový vůz Českého rozhlasu, policie ČR odmítla zasáhnout6.2. 2016 / "Možná dojde i na ten kalašnikov..."7.2. 2016 / Humanism is treason for some Czechs6.2. 2016 / Dotaz7.2. 2016 / Ovšem někteří Češi si myslí, že je rok 19406.2. 2016 / A refugee centre in Prague was set on fire7.2. 2016 / Rakouský ministr financí požaduje od Bruselu obrovské finanční odškodnění za uprchlickou krizi5.2. 2016 / Neoliberální ekonomové udělali tutéž chybu jako ekonomové někdejšího komunistického bloku5.2. 2016 / Jan ČulíkStředoevropské země přiznávají, že tradiční národní totožnost je mrtvá, hysterickou snahou oživovat její mrtvolu29.1. 2016 / Jak řeší španělský kněz český odpor vůči jinakosti5.2. 2016 / Jak zvládnout uprchlickou krizi5.2. 2016 / Rasistické útoky v České televizi bez korekce5.2. 2016 / Panel OSN oficiálně naléhá na Británii a Švédsko, aby ukončily "omezováni svobody Juliana Assangeho"4.2. 2016 / Former Czech government human rights activist: "Migrants are like a time-bomb. The EU has lost its judgment"5.2. 2016 / Nálety zhoršují humanitární situaci v Sýrii5.2. 2016 / Lživé zprávy inzerentům nevadí3.2. 2016 / Navzdory mírovým rozhovorům v Ženevě provádí Asad a Rusko v Sýrii velkou vojenskou ofenzívu4.2. 2016 / "Byla jsem připravena na to, že uvidím strašlivé věci. Ohromil mě obrovský rozsah toho, co jsem viděla"4.2. 2016 / V důsledku uprchlické krize poklesla podpora pro Angelu Merkelovou v Německu na čtyřleté minimum4.2. 2016 / Čekáme na to, zda dostaneme povolení být lidmi3.2. 2016 / Jak vyřešit uprchlickou krizi3.2. 2016 / Po výbuchu bomby vypadl muž z letadla3.2. 2016 / Ukrajina: Co udělali s našimi syny?3.2. 2016 / Bez komentáře3.2. 2016 / Průměrný německý plat je dnes 117 000 Kč měsíčně3.2. 2016 / Americké politické struktury se tříští3.2. 2016 / Pentagon navrhuje zvýšení výdajů v Evropě3.2. 2016 / Britská drogerie Boots ustoupila tlaku veřejnosti a zlevňuje předražené výrobky "pro ženy"7.2. 2016 / Hospodaření OSBL za leden 2016