Co sděluje poslední Snowdenovo odhalení o izraelsko-ruských vztazích?

1. 2. 2016


Jednoho dne, možná za desítky let, kdy vyjde najevo plná pravda o úsilí USA a dalších států zjistit, zda a na kdy Izrael plánuje útok proti íránskému jadernému programu, a pokud to bude nutné, předejít mu, řada reputací vážně utrpí. Avšak než tento příběh bude odvyprávěn, musíme vyjít s jeho útržky. Jedním z nich je odhalení pocházející ze záznamů služby NSA ukradených jejím bývalým zaměstnancem Edwardem Snowdenem, napsal v levicovém izraelském listu Harec Anšel Pfeffer.


Detaily, které byly publikovány koncem minulého týdne Gelnem Greenwaldem a současně německým Spiegelem i izraelským tabloidem Jediot Achronot, jsou samy o sobě fascinující, ale říkají jen velmi málo toho, co bychom nevěděli již dříve, nebo co bychom předpokládali. Zřejmě nejvýmluvnější je název, který byl pro společnou americko-britskou operaci zvolen: "Anarchist". Tento název shrnuje strach západních vlád z izraelského útoku na Írán, kterým by podle jejich přesvědčení Izrael mohl uvrhnout region a možná i je samotné do anarchie. Je snadné si představit, kdo je z jejich perspektivy anarchistou.

 Ale fakt, že signální zpravodajství (SIGINT) obou zemí, NSA a GCHQ, podle Snowdena sledovaly trasy izraelských bojových letounů, bezpilotních prostředků a dokonce raket, a našly cestu, jak rozluštit šifrovanou komunikaci se základnou, je sotva pozoruhodný. Nejde ve skutečnosti o špehování nebo nepřátelský akt, a určitě ne "rozluštění nejtajnějších tajemství", jak tvrdí izraelský tabloid. Jak o víkendu prohlásil jeden z bývalých členů izraelské zpravodajské komunity, "když je letoun nebo raketa ve vzduchu, každý je bude sledovat a snažit se zjistit, co sdělují - nikdo neočekává nic jiného. My sledujeme je, oni sledují nás."

Navzdory způsobu, jakým o ní někteří informují, operace Anarchist není známkou zhoršování vztahů USA a Británie s Izraelem, ale tím, co armády a zpravodajské služby každodenně provádějí, ve vztahu k přátelům i nepřátelům.

Nejde ani o žádný monumentální průšvih izraelského letectva, které musí vědět, že Američané, kteří se obávají jakékoliv známky, že je Izrael na válečné stezce, je sleduje. Izrael má různé kanály, jimiž koordinuje svou zpravodajskou činnost s britskými základnami na Kypru, v posledních letech se tato koordinace jen prohloubila, a nejspíše věděl, že radarové a odposlouchávací prostředky na nedalekém ostrově mohou být použity také k odposlechům jeho vlastní komunikace. Tvrdilo se, že úspěšné rozluštění šifrované komunikace představuje selhání v oblasti operační bezpečnosti (OPSEC). To může být pravda, ale sdružené zdroje NSA a GCHQ představují nejúčinnější operaci v oblasti SIGINT na celém světě - je sotva možné považovat za selhání, pokud proti vám uspěla.

Jako v případě mnoha Snowdenových odhalení je mnohem zajímavější, kdy a proč došlo k publikaci, než co bylo publikováno. Dva a půl roku poté, co Snowden zmizel, mnozí jsou přesvědčeni, že dezertoval, nejprve do Hongkongu a pak do Ruska, kde dodnes žije, jde o první významnou zprávu týkající se Izraele. Takže proč právě teď?

Ne zcela konzistentní Snowdenův a Greenwaldův narativ tvrdí, že stovky tisíc nebo dokonce miliony souborů nejsou nyní v jeho rukou a zpracovávají se z hlediska žurnalistické hodnoty. Většina západních zpravodajských agentur je přesvědčena, že Rusové nějakým způsobem kontrolují nebo mají přístup k těmto souborům, výměnou za to, že Snowdena chrání (což Greenwald rozhořčeně odmítá). Zpravodajci také mají podezření, že Rusové byli dokonce nějak zapojeni do Snowdenovy činnosti i před tím, než opustil Havaj. Ať už je pravda jakákoliv, načasování není náhoda. Greenwald není fanouškem Izraele a nepochybně by vše zveřejnil hned na začátku, kdyby to záviselo na něm. Určitě by nečekal.

Na rozdíl od jiných Snowdenových zpráv se tato týká operace, která je uzavřena. Jedním ze zajímavých detailů je také to, co vypadá jako rakety nesené izraelským bezpilotním prostředkem Heron TP. Nicméně nejde o žádné překvapení, protože před třemi týdny německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová oznámila, že Německo nakupuje prostředky Heron TP, a zveřejnila i detail, že budou vyzbrojeny.

V tuto chvíli ve Snowdenově zprávě už není absolutně nic, co by Izrael překvapovalo nebo poškozovalo. Ačkoliv to žádný stát nikdy nepřizná, na Západě je široce rozšířeno přesvědčení, že izraelské a ruské zpravodajské služby mají nepsanou dohodu, podle níž si veřejně neškodí. Koordinace mezi oběma státy v posledních měsících kvůli ruské intervenci v Sýrii je také důkazem diskrétní, ale intenzivní spolupráce.

Načasování poslední zprávy a fakt, že neobsahuje nic, co by škodilo izraelským zájmům (a dokonce snad umožňuje izraelským analytikům vyhodnotit, do jaké míry jsou jejich komunikační systémy zranitelné vnějšími odposlechy) přidává na určité důvěryhodnosti těm, kdo jsou přesvědčeni, že Snowden a informace, které odvezl, jsou pod ruskou kontrolou.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 1.2. 2016