ČR ho deportovala do Bagdádu. Hned druhý den byl zabit

3. 1. 2016

kluk, kterého minulý týden česká republika deportovala zpět do bagdadu, tak byl ihned druhý den zavražděn. tak jsme se s nimi za něj pomodlili - resp. jsme s nimi prožili krátkou muslimskou modlitbu za zemřelého. tito mladí lidé tedy čekají na dárek k vánocům od české republiky - letenku na smrt.

Osobní poznámky z cesty do Drahonic 26.12.2015 publikoval Petr von Tureczki na Facebooku:

viděli jsme se s 40 klukama ve věku 18-25 let

všechno kluci, kteří utekli před vražděním.

vykládali si o narození Ježíše, jak je to zapsáno u lukáše a v koránu - v súře mirjam, pustili jsme jim film o narození Ježíše v arabštině a pak si vykládali jak slavíme narození Ježíše u nás a jak oni slaví narození Muhammada u nich - vyšlo to letos na stejný den.

přitom jsme si nabízeli navzájem cukroví.

zejm, když jim mikuláš vykládal jak byl ježíš na útěku před brutálním režimem v egyptě, tak bylo cítit silné dojetí.

zpívali jsme potom písničky o svobodě (jednu vždycky zazpíval petr wagner a pak zase oni).

někteří čekají na deportaci zpět do iráku (jsou tam i z pákistánu, syrie ad).

kluk, kterého minulý týden česká republika deportovala zpět do bagdadu, tak byl ihned druhý den zavražděn.

tak jsme se s nimi za něj pomodlili - resp. jsme s nimi prožili krátkou muslimskou modlitbu za zemřelého.

Zadržení lidé mají za sebou nepředstavitelně náročnou cestu, jsou psychicky na dně, často jsou to spíš děcka - z mého pohledu - o generaci staršího - tito mladí lidé tedy čekají na dárek k vánocům od české republiky - letenku na smrt.

Měli jsme sebou překladatele abdula wahab kurdi , který zaznamenává nejdůležitější informace jejich současné situace, mikuláš jim potom pomáhá shánět právniky, aby jim pomohli.

Jsou tam případy lidí, kteří sehnali někde právníka - zaplatili mu např. 1300 dolarů a on se jim už neozval. Takže se díky této pomoci dostanou k lidem, kteří jim skutečně pomohou. Dosl. jde o otázku života a smrti.

Silné okamžiky: společně jsme zpívali, drželi se za ruce a objímali se při loučení.

==================

pozitivum - česká ochranka, která tam pracuje - prostí lidé - nám říkali, že byli ze začátku hodně naladěni proti uprchlíkům - zvláště této nejvíc nenáviděné skupině - kluků-mužů ve věku vojáků či teroristů. když se s nimi začali setkávat tváří v tvář, tak pochopili, že to nejsou žádní teroristi.

sami na sobě poznali, jak nebezpečný virtuální svět média vytváří, naráží i mezi svými blízkými na nepochopení. mají spolu s uprchlíky velmi dobré vztahy, bylo to za tu dobu poznat, že nelžou a že tam vznikla přátelství. o to víc to je pro mne důležité, že ti lidi z ochranky nejsou žádní intelektuálové, ale normální běžní - vyučení - lidi.

takže i ti lidi z ochranky prožívají to, co všichni, kteří pomáhají těm lidem na útěku. nepochopení od většinové společnosti.

toto neplatí o polici české republiky, která na vše dohlíží ale s uprchlíky nepřijde narozdíl od ochranky do přímého kontaktu. policajti jsou nepříjemní a odtažití. museli jsme vysypávat 30kg cukru po pytlíkách - asi jestli v něm nevezeme zbraně - nevím.

prostě taková drobná šikana, kdy jasně pocítíte, kdo je tady pánem.

(jely tam s náma ještě pomáhat 2 holky s překladatelem, nebyly předem nahlášeny - a tak je nevpustili - jsou tam v lecčems přísnější pravidla než v kriminále)

Tyto vztahy mezi ochrankou a policií se ale mění - prý to v bělé bylo jinak, nelze tedy zobecňovat.

S velkou intenzitou jsem si uvědomil, že v případě lidského neštěstí nemáme před sebou muslimy nebo křesťany, ale PŘEDEVŠÍM LIDI. A až na x-tém místě příslušníky nějakého náboženství.

Imigrace do Evropy | Česká politická scéna
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 31.12. 2015