Jak francouzské výzvědné služby před pařížskými útoky selhaly

20. 11. 2015

Francouzské úřady znaly nejméně tři z pařížských útočníků, ale nejednaly - a ignorovaly varování před útokem

Francouzská výzvědná služba a policie mají jen asi 500 - 600 zaměstnanců, jejichž úkolem je sledovat lidi. Avšak francouzské bezpečnostní orgány mají seznam asi 11 000 lidí, kteří jsou potenciální hrozbou bezpečnosti státu, píše v deníku Guardian Ewen MacAskill, odborník na výzvědné služby.

Ke sledování jedné osoby po dobu 24 hodin je zapotřebí asi 30-40 lidí. Takže musí francouzská rozvědka činit složitá rozhodnutí o tom, koho prioritně sledovat.

Často jsou ta rozhodnutí správní a daří se jim překazit mnoho útoků. Avšak když se jim to nepodaří, jako letos dvakrát, ocitají se pod obrovským tlakem.

Selhání francouzských tajných služeb bude bezpochyby předmětem vyšetřování. Avšak francouzská vláda už navrhla nové zákony obsahující přísnější bezpečnostní opatření.

Vysocí členové amerických výzvědných služeb, jimž vadí, že letos v létě ztratili v USA právo na hromadné shromažďování údajů o telefonních hovorech obyvatelstva, využívají útoků v Paříži k argumentům, aby byl dohled nad občany obnoven.

Argumentuje se, že když mají výzvědné služby přístup k všem digitálním informacím, je lehčí zabezpečit bezpečí lidí. Při útocích, k jakým došlo v Paříži, uvádějí výzvědné agentury, že potřebují rychle prohledat databáze dat, aby zjistili, s kým která podezřelá osoba komunikovala.

Problémem je, stejně jako s téměř každým teroristickým incidentem od 11. září, že francouzské výzvědné služby znaly nejméně tři z útočníků.

Abelhamid Abaaoud byl znám jako společník dvou džihádistů usmrcených v Belgii letos v lednu. Polici měla policejní složku na Omara Ismaïla Mostefaie ještě před tím, než v roce 2013 cestoval do Sýrie a Sami Amimour byl zatčen r. 2012 kvůli podezření, že má vazby na teroristy.

Jinými slovy, selháním amerických výzvědných služeb není, že neměly dost dat - ale že nejednaly na základě informací, které měly.

Tito tři muži, známí výzvědným službám, měli být sledováni.

Jedním z hlavním selhání nebyl nedostatek možností pro francouzské výzvědné služby sledovat digitální komunikace, ale chronická absence spolupráce mezi evropskými výzvědnými agenturami - a neochota sdílet informace, v důsledku obav, že dojde k jejich prozrazení. I když evropské výzvědné služby spolupracují, proces je pomalý - často jen kvůli překladu!

Irácká vláda poslala francouzské výzvědné službě varování ohledně potenciálního útoku, která byla ignorována. Výzvědné organizace totiž nedokáží určit, která z varování zosobňují opravdovou hrozbu.

Vážnějším selháním bylo, že Francie nereagovala na varování turecké vlády, která ji upozornila na své znepokojení ohledně Mostefaie. Přidejme k tomu absenci spolupráce mezi Francií a Belgií, kde měli někteří útočníci základnu.

Francouzské a americké výzvědné služby by měly odstranit tato selhání namísto toho, aby se snažily zneužívat této tragédie k rozšíření masového sledování občanů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Francie | Útoky v Paříži, listopad 2015
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 20.11. 2015