Dědictví, aneb Obamova smlouva s Íránem

4. 3. 2015 / Karel Dolejší

Barack Obama udělá cokoliv, aby si mohl před odchodem z Bílého domu přece jen připsat na konto jadernou smlouvu s Íránem. Včetně vykoupení pochybného dokumentu diplomatickými ústupky Íránu a Rusku všude jinde po světě a včetně podpisu smlouvy, která bude fakticky k ničemu. Tak či tak, Írán zůstává věrný plánu stát půl kroku od bomby - a slabý dosluhující americký prezident ho nepřinutí k dostatečným ústupkům, které by tomu zabránily.

Až se Írán rozhodne vyrobit jadernou bombu, tak ji jednoduše za pár měsíců vyrobí. Krátce poté se totéž přihodí u hlavního íránského rivala v Saúdské Arábii, která už ve věci předběžně jednala s Pákistánem. Německá BND má informace, že příkaz k výrobě jaderné zbraně vydal i turecký prezident Erdogan. Rozvoj jaderného programu již před nějakým časem zahájilo Jordánsko či Alžírsko a na tomtéž pracuje nově také Egypt. Za nějakých deset let bude mít na Blízkém východě a v Severní Africe "tu bombu" každý pořádný stát střední velikosti.

Dalo se jaderné epidemii zabránit? Možná. Chyba není rozhodně v tom, že se s Teheránem jednalo. Chyba se však stala v okamžiku, kdy se Obama nechal přemluvit k útoku na Libyi. Po svržení Kaddáfího, jenž se vzdal zbraní hromadného ničení výměnou za - jak se ukázalo - dočasné a povrchní sbližování se Západem, již tuto chybu žádný vládce opakovat nebude. A kdyby i byl někdo hodně natvrdlý - což jistě není případ Íránců - osud Ukrajiny s hranicemi výměnou za bezjaderný status "garantovanými" členy RB OSN by musel probudit z fantazírování i největšího snílka.

Blízký východ prostě bude jaderný a monopol "jaderného klubu" dostane vážné trhliny.

To se stane skutečným, nikoli vylhaným dědictvím Baracka Obamy.

Írán | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 4.3. 2015