24. 2. 2015 / Daniel Veselý
Aktivisté z různých nevládních organizací se pokusí znemožnit izraelskému premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby 3. března na půdě amerického Kongresu vystoupil s dalším projevem, v němž bude na Spojené státy apelovat, aby navzdory mezinárodní diplomacii vyhrotil jednání s Íránem ohledně jeho jaderného programu. Nyní však samotný Mosad vyvrací Netanjahuovy báchorky o íránské jaderné hrozbě, jež s velkým humbukem prezentoval předloni na půdě OSN ZDE.
Zdá se, že izraelský ministerský předseda Netanjahu využívá americký Kongres jako platformu pro prezentaci balastu svých lží a proválečné propagandy. Netanjahu, jenž nese primární politickou zodpovědnost za válku v Gaze loni v létě, která za sebou nechala více než 2100 mrtvých, vesměs civilistů včetně 500 dětí, si možná ve své zaslepenosti ani neuvědomuje, že podněcuje zažehnutí velice nebezpečného konfliktu. A to nikoliv poprvé.
Izraelský premiér ve svém vystoupení v roce 2002 totiž silně apeloval na americké zákonodárce, aby zahájili devastující a nelegální invazi do Iráku. Tehdy prohlásil: „Pokud odstraníte režim Saddáma Husajna, tak vám garantuji, že docílíte naprosto pozitivních dopadů na celý region“ ZDE.
Víme však velice dobře, co následovalo: statisíce civilistů přišly o život, miliony dalších byly vysídleny ze svých domovů; invaze sedminásobně zvýšila islamistickou hrozbu, a to v podobě stovek džihádistických útoků po celém světě, jak podrobně zdokumentovali američtí odborníci na terorismus ZDE.
Angloamerická invaze a okupace Iráku a americké angažmá v regionu obecně kupříkladu podle bývalého důstojníka CIA a předního analytika na dění na Blízkém východě Grahama Fullera http://www.al-monitor.com/pulse/politics/2014/09/turkey-usa-iraq-syria-isis-fuller.html#" class="btn" target="_blank">ZDE vytvořily ideální prostor pro zhmotnění současné bezpečnostní hrozby číslo jedna – Islámského státu, jehož bojovníci operují též v Libyi – destabilizované invazí NATO před čtyřmi lety.
Benjamin Netanjahu přijal pozvání představitelů Republikánské strany, aby vystoupil na zasedání Kongresu s kritickým projevem o Íránu, nicméně tak učiní proti vůli Bílého domu a četných zástupců občanské společnosti. Očekává se, že Netanjahu podrobí tvrdé kritice postoj Obamovy administrativy k íránskému jadernému programu a odsoudí jej. Někteří z kongresmanů již dali najevo, že se zasedání nezúčastní. Nepočítá se ani s tím, že by se prezident Obama s izraelským premiérem osobně setkal.
Bílý dům nyní zvažuje možnosti, jak izraelskému premiérovi návštěvu Washingtonu „znepříjemnit“ a otupit jeho zvěsti o tom, že případná dohoda s Teheránem, která by měla být uzavřena koncem června, je pro Izrael a svět špatnou volbou, jak informovala AP ZDE.
Podle některých hlasů se Netanjahu svým voláním do zbraně proti Íránu snaží odvrátit mezinárodní pozornost od zhoubné izraelské politiky vůči okupovaným Palestincům spočívající příkladně v záboru jejich půdy na Západním břehu, demolicích jejich domovů a věznění politických aktivistů ZDE.
Některá nevládní hnutí, jako jsou Jewish Voice for Peace, U.S. Campaign to End the Israeli Occupation a American Muslims for Palestine, tvrdí, že stávající rozkol mezi Washingtonem a Tel Avivem může otevřít prostor pro reálnou kritiku izraelské vlády a vést k zahájení demilitarizačních kroků vůči Iránu a podobně ZDE. Aktivisté hodlají Netanjahuovi znemožnit, aby 3. března opět vystoupil v Kongresu, z něhož si dělá pódium pro prezentaci svých proválečných choutek a diseminaci polopravd a lží.
Postoje a kroky izraelského premiéra navíc narušují mezinárodní diplomatická jednání Íránu s pěti členy Rady bezpečnost OSN (Spojené státy, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie – plus Německo). Tyto rozhovory Netanjahu vždy příkře odsuzoval a preferoval konfrontaci s Teheránem.
V těchto dnech vyšlo najevo, že Netanjahu při svém široce medializovaném vystoupení na půdě OSN před dvěma lety fabuloval o míře hrozby týkající se íránského jaderného programu, kdy s pomocí primitivního náčrtku tvrdil, že Íránci jsou jen rok od vyrobení jaderné bomby ZDE. Tato tvrzení v tajné zprávě ZDE, již publikoval list Guardian, vyvrátila samotná izraelská tajná služba Mosad. Ze zveřejněných dokumentů vyplývá, že Írán nemá kapacity k tomu, aby obohacoval uran v potřebné míře k výrobě atomových zbraní.
Výroba atomové zbraně vyžaduje obohacování uranu na 90 procent, zatímco Írán měl podle odhadů Mosadu v roce 2012 k dispozici 100 kilogramů materiálu obohaceného na 20 procent. Jinými slovy – Teherán v době, kdy Netanjahu balamutil svět báchorkami o „tikající bombě“, byl na hony vzdálen tomu, aby disponoval jaderným arzenálem – na rozdíl od Izraele vlastnícího až 200 jaderných hlavic.
Příští týden tedy dílem aktuálních odhalení Mosadu, dílem občanské aktivity zdola zaštítěné „vyšší mocí“ Bílého domu může dojít ke konfrontaci, která by extrémního jestřába na postu izraelského premiéra mohla v očích světové veřejnosti fatálně zdiskreditovat.
Vytisknout25.2. 2015 / Karel Dolejší
Popravdě nevím, kdo vlastně nakonec zhatí válečnické plány izraelského premiéra ZDE. Zato tuším, co by mohlo překazit dohodu o íránském jaderném programu. A poněkud to souvisí s kapacitami na obohacování uranu, jimiž Teherán disponuje.