Svět řeší útok v Paříži. Na Ukrajině začíná ruská ofenzíva

13. 1. 2015 / Karel Dolejší

Německá kancléřka Merkelová v pondělí zrušila čtyřstranný summit v Astaně, který se měl konat ve čtvrtek. Odůvodnila to neplněním Minských dohod ze strany Ruska a proruských separatistů na východě Ukrajiny. Mezitím se bezpečnostní situace na Donbase opětovně vyostřuje a bojová činnost byla obnovena po celé linii fronty. Separatisté se otevřeně chlubí ofenzívními ambicemi, Kyjev tvrdí, že na separatistickém území je více vojáků ruských pravidelných a nepravidelných jednotek, než zde má sám k dispozici. Na druhé straně Moskva obviňuje Kyjev, že se chystá k "vojenskému řešení".

Protože převážná část mediální pozornosti je nyní věnována událostem ve Francii a řada nedávných zpravodajů z Ukrajiny se nenachází v krizové oblasti, není právě jednoduché s jistotou říci, která z verzí je blíže pravdě: Zda ukrajinská, nebo ruská. Ukrajinci hlásí každý den desítky případů dělostřeleckého a raketového ostřelování na řadě míst, nelze to však ověřit z nezávislých zdrojů. Nepochybné nicméně je - dokazuje to řada amatérských i oficiálních ruských záběrů z blízkosti lokality - že došlo k obnovení silných ruských útoků na letiště v Doněcku držené dosud ukrajinskými vojáky a že tyto útoky pokračují od neděle takřka nepřetržitě.

V Krasnodonu byla z osobního automobilu natočena ruská kolona s výlučně ruskými bojovými vozidly, které ukrajinská armáda nikdy neměla k dispozici. Jedná se o typy GAZ-3937 Vodnik ZDE a BPM-97 Vystrel ZDE. Druhý typ slouží prakticky výlučně u pohraničních jednotek ruské služby FSB. Součástí kolony jsou i tanky T-72B1 ZDE, které Ukrajina u bojových jednotek nepoužívá.

Přestože už celé měsíce ruští vojáci díky mizerné OPSEC sami věší na sociální sítě fotografie z nasazení na Ukrajině, najdeme v České republice stále komentátory, kteří bez jakéhokoliv pokusu o kritický odstup opakují propagandu ruského ministerstva zahraničí. Podle ní na Ukrajině ruské jednotky prostě nejsou a basta. O potřebě přiznat, že Rusko vede na Ukrajině válku, hovoří bývalý velitel povstalců Igor Girkin-Strelkov, který se již dříve přiznal, že válku osobně rozpoutal. Nelze tedy čekat, že by výšeuvedený videozáznam, desítky fotografií výlučně ruské výzbroje, zajatí ruští vojáci držení ukrajinskou armádou či jakákoliv jiná fakta dotyčné přesvědčila o nepravdivosti narativu, který ve stylu "gramodeska" opakuje "hodný policajt" Sergej Lavrov. Je třeba si zvyknout na to, že na názorech Putinových zastánců v Česku se nic nezmění, ani kdyby se v příštích dnech výrazně hnula fronta - což by bylo ovšem naprosto jasnou a nepochybnou známkou toho, kdo zde vlastně vsadil na vojenské "řešení".

V tomto mezistátním (a od samého počátku ruskými občany vyvolaném, tedy mezinárodním) konfliktu je ovšem jasné, která strana je vojensky silnější a může reálně spoléhat na svou převahu. Ukrajinci vytahující ze skladů mizerně udržovanou sovětskou techniku pocházející ze 70. - 80. let či ještě starší to rozhodně nejsou.

Obě země ohrožené bankrotem letos vydají obrovské prostředky na zbrojení. Poněvadž v ruském případě mají extrémní "obranné" výdaje v příštích dvou letech následně klesat, lze nepřímo usuzovat na to, že pokud Kreml plánuje vojenskou eskalaci na Ukrajině či dokonce další vojenská dobrodružství v "blízkém zahraničí", dojde k tomu ještě letos, maximálně v první polovině příštího roku - což také odpovídá potřebě využít konce funkčního období "měkkého" Baracka Obamy.

Jakou hru zde hraje Angela Merkelová? Podle všeho odmítá zavedený ruský přístup, kdy mezinárodní diplomatická jednání mají opakovaně legalizovat územní zisky dosažené vojenskými prostředky a vést k dohodám, jež ruská strana následně rutinně porušuje. Schůzka ministrů zahraničí se tedy koná, aby diplomatické kanály zůstaly nadále otevřené, ale summit na nejvyšší úrovni v Astaně byl zrušen.

Dokud Putin neskončí s válkou proti Ukrajině a nezačne dodržovat dohody z Minska, nemá cenu s ním uzavírat nějaké další.

Ukrajina
Vytisknout

Související články

Obsah vydání | Úterý 13.1. 2015