Židé a muslimové v Berlíně bojují proti předsudkům společně
3. 12. 2014
Čtyřiadvacetiletý rabínský student Armin Langer promluvil v mešitě Sehitlik v Neukoellnu, berlínské čtvrti s velkou muslimskou populací. Langer je spoluzakladatelem iniciativy Salam-Šalom, skupiny pro mezikulturní dialog v Neukoellnu. Jeho předem domluvené vystoupení se odehrálo 26. července, právě když eskalovalo násilí mezi Izraelci a Palestinci.
"Myslím, že bylo z jeho strany velmi odvážné vystoupit na pódium a představit se jako žid," říká Denis Mert Mercan, šestadvacetiletý muslim žijící v Berlíně, který byl toho dne přítomen. "A myslel jsem si, že to je úžasná myšlenka, že židé budou bránit muslimy a muslimové budou bránit židy ve věci antisemitismu a islamofobie."
Kampaň, kterou Langer představil, sestávala ze série plakátů proti islamofobním předsudkům, která byla později k vidění v ulicích čtvrti. Vysvětlil, že cílem iniciativy Salam-Šalom je spolupráce berlínských židů a muslimů proti všem formám rasismu.
Salam-Šalom je iniciativa, která se pokouší zezdola překročit překážky dělící židy a muslimy, a pracuje v době, kdy Německo zažívá vlnu antisemitismu částečně vycházejícího z muslimských komunit. Letos během války v Gaze palestinský přistěhovalec mrštil Molotovovův koktejl do synagogy ve Wuppertalu a zazněly nenávistné projevy proti židům na berlínské demonstraci proti izraelské operaci v Gaze.
"Nejsme vojáci, kteří proti sobě stojí na frontě. Jsem obyčejní lidé žijící ve stejném městě," říká Langer, maďarský žid, který navštěvoval ješivu v Jeruzalémě a přestěhoval se do Berlína, aby zde pokračoval ve svých nábožesnkých studiích. "Samozřejmě je nám všem líto, co se tam děje, a máme příbuzné a přátele v Gaze a v Izraeli a na Západním břehu. Ale možná můžeme tady v Berlíně vybudovat něco pokojnějšího."
Iniciativa Salam-Šalom začala pracovat před rokem. Vyrostla ze čtyř zakládajících členů na tucet aktivních účastníků, včetně muslimů, židů, křesťanů a sekulárních občanů. Zorganizovala pouliční akce a panelové diskuse v mešitách a komunitních centrech v Berlíně. V Německu se jí dostalo rozsáhlé pozornosti médií a v srpnu byla pozvána na setkání s prezidentem Joachimem Gauckem.
V červenci poté, co berlínský imám vyzval k vraždění sionistických židů, izraelský velvyslanec v německu Jakov Hadas-Handelsman prohlásil, že židé jsou v ulicích Berlína pronásledováni "jako by se psal rok 1938". Předseda německého Ústředí židovských obcí Dieter Graumann prohlásil, že muslimská komunita by měla "udělat mnohem více než v minulosti pro to, aby se konečně a rozhodně vypořádala s katastrofálním antisemitismem, který je v jejích řadách evidentní".
Jednou z nejvýraznějších akcí iniciativy Salam-Šalom byla odpověď na antisemitská hesla, která se objevila během propalestinských protestů v Berlíně. Skupina spolupracovala s mešitou Sehitlik při vytvoření lidského řetězu u příležitosti ukončení postního měsíce ramadánu. 31. července se 3 500 kilometrů od pásma Gazy stovky berlíňanů různých náboženských vyznání shromáždily před radnicí v Neukoellnu, aby symbolicky vyjádřili své spojení v boji proti všem druhům rasismu.
"Naším cílem je dosáhnout dialogu," říká Adi Lirazová, berlínská členka iniciativy narozená v Izraeli. "Ne dialogu za zavřenými dveřmi, ale otevřeného, veřejného dialogu, abychom ukázali německé společnosti, že takový dialog je možný, že existuje a že dává smysl."
Lirazová se přistěhovala do Berlína v roce 2003. Poukazuje na fakt, že většina židů je v německé společnosti v privilegovaném postavení kvůli tomu, co se stalo za II. světové války, zatímco muslimové trpí diskriminací a negativním přístupem německého mainstreamu. Její názory jsou v souladu s výzkumem Pew Research Center, podle nějž se třetina Němců dívá na muslimy nepříznivě.
Většina činnosti iniciativy Salam-Šalom je věnována boji proti negativním německým stereotypům spojeným s muslimy. Skupina zorganizovala veřejné panelové diskuse s názvy jako "Co by dělal Moše v mešitě?" a "Mezi antisemitismem a antimuslimy", což do synagog a komunitních center přivedlo davy.
Pro Lirazovou se Salam-Šalom stala komunitou, ve které lidé sdílejí společný cíl bez ohledu na to, kde se narodili.
"Je tu velká komunita Izraelců a velká komunita Palestinců nebo obecně muslimských imigrantů," vysvětluje. "Všichni spadáme do kategorie přistěhovalců nebo cizinců a jen se snažíme najít způsob, jak navázat vztah s místem, kde žijeme."
Podrobnosti v angličtině: ZDE
VytisknoutObsah vydání | Středa 3.12. 2014
-
3.12. 2014 / Co prožili čtyři lidé čtyři dny ve Středozemním moři, poté, co piráti potopili jejich loď3.12. 2014 / Řádění exekutorů - osobní bankrot2.12. 2014 / Zaslouží si tento člověk likvidaci, nebo pomoc?2.12. 2014 / Začarovaný kruh invalidy ze Zlína2.12. 2014 / Karel Dolejší"Levice" v pozdním kapitalismu: Hledání náhradních témat a obětních beránků3.12. 2014 / Rusko ukončilo projekt plynovodu South Stream3.12. 2014 / Naše dane v Luxemburgu3.12. 2014 / Britští Zelení letos zdvojnásobili počet členů23.11. 2014 / Playpiece 2: Dreamtime - Dance of the Shaman2.12. 2014 / Proti vraždění v Mexiku1.12. 2014 / Bohumil KartousJiří Závozda, místopředseda Rady ČT: ČT nutí komerční televize ke kvalitnější produkci1.12. 2014 / Otec nemocného dítěte, které se léčilo v Praze, byl "šikanován policií po příletu do Británie"30.11. 2014 / Tuğçe Albayrak: Německo se sklání v úctě před studentkou, zavražděnou za to, že pomohla obtěžovaným ženám1.12. 2014 / "Lidé ti moravsky mluvili"1.12. 2014 / Studenti v příštích volbách potrestají konzervativce a liberální demokraty za zvýšení školného1.12. 2014 / Rubl dnes ztratil 8% své hodnoty1.12. 2014 / Jiří Paroubek"Donšajni" a "Armageddon" a jejich hodnocení v hromadných sdělovacích prostředcích11.11. 2014 / Hospodaření OSBL za říjen 2014