IuRe podalo žalobu na Ministerstvo vnitra pro utajování informací

30. 9. 2014

O zvýšení transparentnosti nakládání s DNA a přijetí zákona, který by tuto problematiku reguloval, bojuje IuRe již několik let a s prosazováním transparentnosti nakládání s DNA nám v současné době pomáhá zejména Fond Otakara Motejla. V současné době je využívání analýz DNA policií regulováno jen několika velmi obecnými paragrafy v zákoně o Policii ČR a trestním řádu. Podrobnější regulace včetně například kompletní regulace existence a pravidel využívání Kriminalistické databáze DNA je přitom provedena pouze interním pokynem policejního prezidenta č. 250/2013, o identifikačních úkonech, který od ledna 2014 nahradil několik starších pokynů. Znění tohoto pokynu je přitom utajováno a občané tak nemají přístup k informacím o tom, co policie se vzorky a profily DNA dělá, jak dlouho je uchovává, kdo k nim má a za jakých podmínek přístup.

"Od prosince 2013 jsme se pokoušeli získat tento pokyn podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Policejní prezidium nejprve odmítalo pokyn vydat vůbec. Po našich dvou úspěšných odvoláních k ministerstvu vnitra nám poskytlo zcenzurovanou verzi, v níž je téměř polovina textu začerněna s odůvodněním, že se jedná o části, jejichž odtajnění by mělo negativní dopad na vyšetřování nebo nemá žádný vztah k osobám mimo Policii ČR. Tato tvrzení považujeme za účelová, a proto jsme se obrátili na soud s žádostí o zpřístupnění kompletního pokynu. DNA považujeme za nositele těch nejcitlivějších dat o člověku. Situace, kdy chybí odpovídající zákonná regulace policejní databáze, v níž jsou ukládány profily DNA, a pravidla jsou určována veřejnosti nepřístupným interním pokynem, je v rámci Evropy ojedinělá a podle našeho názoru neústavní," uvedl výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil.

V Kriminalistické databázi DNA bylo podle informací, které IuRe od Policie ČR získalo, ke konci roku 2013 celkem 127 404 DNA profilů osob a 20 493 profilů stop z místa činu. Jen v roce 2013 přitom přibylo do databáze 24 787 profilů.

"Databáze DNA je jistě velmi přínosný nástroj pro vyšetřování trestné činnosti, který je dobré mít. Bez jasných a transparentních pravidel, kterým se bohužel ministerstvo vnitra usilovně brání již řadu let, se ale na jedné straně vystavujeme riziku zneužití uchovávaných genetických údajů, ale na druhé straně také otevíráme prostor pro obhajobu, aby zpochybňovala důkazy DNA prováděné v trestním řízení s odkazem na neústavnost databáze," doplnil Vobořil.

Netransparentní pravidla podle IuRe vedou k nižší úrovni ochrany dat. Občané nemohou zjistit, zda dochází k porušování pravidel, protože nevědí, jaká pravidla jsou. "Pro policii je samozřejmě příjemné, když jí občané nevidí pod prsty, ale nese to s sebou řadu rizik. Objem a hodnota informací získaných z analýz DNA stále rostou a tyto analýzy se zlevňují. V kombinaci s děravým systémem ochrany dat u policie tak tato databáze nebo odebrané vzorky mohou do budoucna znamenat zajímavý cíl pro získání citlivých údajů například o zdraví, rodinných vazbách nebo etnické příslušnosti. To, že stávající regulace je nedostatečná, demonstruje například i fakt, že ani samo ministerstvo vnitra neví, co se děje s odebranými vzorky po provedené analýze, jak vyplynulo v jiné kauze našeho klienta týkající se uchovávání DNA vzorků a profilů," uzavřel Vobořil.

Vytisknout