Myšlenkové zkratky právům lidí nepomohou
15. 9. 2014 / Pavel Urban
Se zodpovědností Ukrajině to není tak jednoduché. Jedna věc je odmítnout poslušnost vládě, která se dostala k moci státním převratem, a jejíž některé kroky jsou opravdu velmi problematické. Druhá věc je separatismus odmítající jakoukoli společnou vládu. Pokud má pravdu Karel Dolejší, pak ani separatistická vláda takzvané Doněcké republiky Kyjevu moc šancí na smír nedala. (Pokud v tomto bodě KD pravdu nemá, ať to někdo jasně řekne. A popíše, jak to tedy bylo.)
Milan Daniel dále píše: "Ukrajina ze všeho nejvíce potřebuje zastavení bojů ... Co bude dál, je jedna velká otázka, odpověď na ni je bohužel podmíněná především tím, jakou která strana získá materiální a ekonomickou podporu." S tím nelze, než souhlasit. Ale "zastavení jakékoli podpory vládě Ukrajiny ve věci probíhající občanské války" a "jakékoli materiální podpory EU všem válčícím stranám" (což se de facto týká jen Ukrajiny, protože separatistům, pokud vím, EU žádnou podporu neposkytovala), jak to požaduje petice, nemusí být cestou k zastavení bojů a nastolení alespoň fungujícího příměří.
Příkladem může být Bosna a Hercegovina v devadesátých letech, kde striktní zbrojní embargo prodloužilo občanskou válku zhruba o dva roky. Jedna ze stran, která měla počáteční výhodu, odmítala kompromis v domnění, že pokračováním války nemá co ztratit. Během těchto dvou let se protestovalo, psaly petice, jednalo, jednalo a znovu jednalo o sporných otázkách. Dalším ztrátám to nezabránilo, obyčejní lidé z toho neměli nic. Ale někdo měl možná dobrý pocit z toho, že hájí jejich právo na život v míru v zemi, kde jsou respektována základní lidská práva.
Co by se stalo, kdyby tehdy (v Bosně) žádné embargo a žádná omezení vyhlášeny nebyly? Možná, že by došlo k masakru ještě horšímu než všechno to, co skutečně následovalo. Je to možné. Jakákoli vojenská pomoc musí být v podobných případech přísně podmíněná a sledovaná.
Ani to ovšem nemusí zajistit úspěch v podobě nehřbitovního míru. Možná, že po zvážení všech faktorů a rizik, včetně schopností evropských kormidelníků, by se ukázalo, že nejrozumnější je zůstat zcela mimo a nepodporovat žádnou stranu. Nebyl by to zdaleka první ani poslední případ. Pak si ale nenamlouvejme, že podporujeme obyčejné lidí nebo cestu k míru. Takováto volba znamená, že nejsme schopni podporovat nic. Můžeme si na to pouze hrát.
Není to vhodné pole pro pěstování myšlenkových zkratek. A petice "Evropané proti válce" je právě takovouto zkratkou. Jinou, než jakou propagují "váleční štváči", ale nikoli nutně lepší.
VytisknoutObsah vydání | Pondělí 15.9. 2014
-
15.9. 2014 / Bývalý britský labouristický ministr obrany varuje, že Putin je pro svět "vážnou hrozbou"15.9. 2014 / NATO "dodává tajně Ukrajině zbraně"15.9. 2014 / Human Rights Watch: Invalidní děti v ruských státních sirotčincích čelí násilí a zanedbávání15.9. 2014 / Kvůli sankcím a protisankcím klesá loajalita obyvatel Kalinigradské oblasti vůči Moskvě15.9. 2014 / Ultrapravice bude v Sankt Petěrburgu jednat o zřízení celoevropské koordinační platformy15.9. 2014 / Amnesty International: Rusko odmítlo konzultace o důkazech své vojenské přítomnosti na Ukrajině14.9. 2014 / BBC informuje, že stovky lidí před jejími studii v Glasgow demonstrují proti její "zaujatosti"14.9. 2014 / Video z demonstrace proti "zaujatosti BBC" v Glasgow14.9. 2014 / Jan ČulíkMartin Hekrdla vyzval na Facebooku k fyzickému násilí proti analytikovi Britských listů14.9. 2014 / Propaganda ruské televize se změnila14.9. 2014 / Proč budu hrdě hlasovat pro skotskou nezávislost14.9. 2014 / BBC a skutečnost v sobotním Glasgow12.9. 2014 / Jana BradleyProč jsem se rozhodla dát svým americkým dcerám příležitost chodit do školy v ČR12.9. 2014 / Zoufalství v Luhansku, který počítá své mrtvé1.9. 2014 / Hospodaření OSBL za srpen 2014