Kamarádšoft nade všechno

15. 9. 2014 / Jan Čulík

Česká společnost využila vzniklé svobody po roce 1989 tím, že se rychle proměnila ve společnost těsně provázaných a navzájem znesvářených klanů. Kdo je členem mého klanu, toho omlouváme.

Je pro mě velkým zklamáním, že Lenka Procházková je ochotna ignorovat skutečnost, že pan Martin Hekrdla vyzývá na Facebooku k násilí vůči konkrétní osobě, jejíž práce se mu nelíbí. Na svůj názor má samozřejmě právo, a rádi jeho případné věcné kritické připomínky k libovolnému textu zveřejníme i v Britských listech. Je však naprosto nepřijatelné vyzývat k násilí ("Co dělají, sakra, ty anarchisti, to ho mám zmlátit vlastníma rukama?") -

Toto jsou základní civilizační normy, jejichž překročení je nepřípustné.

Je pro mě překvapením, že jsou lidi, jako Lenka Procházková, pro něž překročení těchto civilizačních norem přípustné je.

Je to pro mě nové, hluboké zklamání ohledně některých příslušníků české společnosti.

Dokazuje to, že jejich aktivismus za civilizační hodnoty je zjevně poněkud pokrytecký. Civilizační normy se dodržovat nemusejí, pokud jde o našeho spřízněnce.

Nejde samozřejmě ani o Martina Hekrdlu ani o Karla Dolejšího, ale o princip.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 15.9. 2014