JAK SE OČEKÁVALO, UKRAJINA ZŘEJMĚ ZCELA PODLEHNE RUSKÉ AGRESI:

Rusko popřelo, že by se Putin dohodl s Porošenkem o příměří

3. 9. 2014

Krátce po Porošenkově prohlášení však tisková kancelář Novosti citovala Putinova mluvčího Dmitrije Peskova, že se oba politikové nedohodli na příměří, protože Rusko "není součástí tohoto konfliktu", avšak "jednali o tom, jak konflikt ukončit".

Peskov předtím uvedl, že Porošenko a Putin "do značné míry sdílejí názory" ohledně toho, jak konflikt ukončit.

Porošenkovo prohlášení nepřineslo žádné podrobnosti a Ruskem podporovaní separatisté bezprostředně na jeho prohlášení nijak nereagovali.

K tomuto vývoji dochází po sérii krutých porážek ukrajinských jednotek na východě Ukrajiny, které jsou podle Kyjeva důsledkem vstupu pravidelných ruských vojsk do regionu. Předtím ukrajinská vojska vítězila nad vzbouřenci a zatlačila je do Doněcku a do Luhansku, avšak za posledních čtrnáct dní ukrajinská vojska prohrávají.

V městě Ilovajsk utrpěla ukrajinská armáda obrovské ztráty, když se obklíčení vojáci a dobrovolníci pokusili z města ustoupit poté, co bylo obklopeno vzbouřeneckými jednotkami a, jak uvádějí Ukrajinci, ruskými vojáky.

Přesný počet mrtvých je nejasný, ale předpokládá se, že je vyšší než 100 a stovky ukrajinských vojáků byly také zajaty. Kyjev také přišel o kontrolu luhanského letiště, které ovládal po dlouhé měsíce, a vzbouřenci postupují na jih od Doněcku k strategickému přístavu Mariupol.

Prohlášení o příměří přichází také v předvečer summitu NATO ve Walesu, kde mají být schváleny kroky proti agresivním krokům Ruska na Ukrajině. Americký prezident Barack Obama dorazil ve středu ráno do Estonska, kde projevuje solidaritu s pobaltskými zeměmi, které se obávají, že budou příštím cílem agrese Ruska.

Putin opakovaně požadoval příměří, kdežto Kyjev chtěl před hledáním politického řešení nejprve vojensky zvítězit. Avšak přímé zásahy ruské armády na bojištích na Ukrajině zjevně ukrajinská armáda nezvládla.

Nejsou k dispozici podrobnosti, jak by příměří fungovalo. Je nejasné, zda s příměřím budou souhlasit všechny vzbouřenecké organizace, o nichž Rusko opakovaně tvrdí, že na ně nemá žádný vliv, a zda s ním budou souhlasit ukrajinské dobrovolnické prapory, které drtivou většinou bojovaly na východě země a jsou rozhněvány na Kyjev, že jim neposkytl dostatečnou podporu.

Analytikové upozorňují, že Kreml zřejmě chce utvořit na východní Ukrajině jakýsi částečně nezávislý stát, který by Kyjev kontroloval jen formálně, aby tak mělo Rusko moc nad proevropskou vládou v Kyjevě.

Od začátku konfliktu na Ukrajině zahynulo více než 2000 osob. Ruskem podporovaní vzbouřenci ovládli krátce po ruské anexi Krymu administrativní budovy v městech na východě Ukrajiny.

Kyjev tvrdí, že od samého počátku bylo povstání řízeno z Moskvy, i když využilo autentického místního pocitu křivdy, které lidé na východě Ukrajiny pociťovali vůči Kyjevu a nové kyjevské vládě, která po revoluci na Majdanu v únoru nahradila prezidenta Viktora Janukovyče.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout