Stanovisko Spojenectví práce a solidarity (SPaS) k protiruským k sankcím

3. 9. 2014

Tisková zpráva

V napjaté situaci, kdy na východní Ukrajině denně umírají další lidé, včetně stovek nevinných civilistů, kdy místo diplomatického jednání o okamžitém příměří a o mírovém vyřešení daného konfliktu, napětí stále eskaluje, haraší se zbraněmi a předkládají se stále přísnější sankce, chceme vyjádřit podporu současnému postoji premiéra Bohuslava Sobotky. Český premiér si vyhradil právo na připomínky vůči nejnovějšímu návrhu Evropské komise na další kolo protiruských sankcí a zdůraznil, že nechce roztáčet spirálu sankcí, které mohou ztížit nebo i znemožnit diplomatické řešení konfliktu.

Česká pravice zcela nelogicky nazvala statečný postoj premiéra zbabělstvím a podporou politiky tzv.appeasementu.

Pravicoví politici, podporovaní významnou částí sdělovacích prostředků, včetně ČT, odmítají vnímat skutečnost, že sankce neměly a nikdy nebudou mít žádný dopad na politiku Ruské federace. Historické zkušenosti z uplatňování sankcí proti Kubě, bývalé Jugoslávii, JAR, Iráku nebo Iránu prokazují, že sankce jsou buď neúčinné, nebo dokonce kontraproduktivní. Autoritativní režim Ruské federace je schopen ustát jakékoliv ekonomické sankce. Pokud by menší část obyvatel protestovala proti zhoršení jejich životní úrovně, tak je posílené represivní složky režimu snadno potlačí. Většina obyvatelstva se semkne kolem svého vedení, což dokazuje neustálý růst popularity prezidenta Putina. Dokonce ani irácký diktátor Saddám Husajn nebyl ohrožen přísnými sankcemi, které na něj byly uvaleny, a proto tzv.koalice ochotných vedených USA, přikročila k vojenské invazi. Dnes jsme svědky katastrofických důsledků tehdejšího tragického rozhodnutí.

I velký stát se může pod tlakem sankcí dostat do izolace, kdy pocit ohrožení povede k prudkému vzedmutí nacionalismu a k posílení represivního aparátu policie a armády. Sankce tedy povedou jen ke zvýšení napětí, k většímu ohrožení bezpečnosti Evropy a k větším překážkám pro budoucí dohodu o potřebném politickém uspořádání Ukrajiny, kterou je absurdní nutit, aby si vybrala mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Ukrajina, která čelí obrovské ekonomické a politické krizi bude ke svému přežití potřebovat dobré vztahy s oběma stranami.

Negativní dopad současných ekonomických sankcí bude největší na ty členské státy Evropské unie, které mají významné obchodní vztahy s Ruskem, včetně České republiky. To již pochopili představitelé například Slovenska, Maďarska, Rakouska, Itálie, Finska či Kypru. Sankce však v žádném případě nemají nejmenší šanci změnit politiku ruské vlády. K eskalaci napětí v celém regionu mohou nepochybně přispět také snahy některých politiků otevírat otázku členství Ukrajiny v NATO. Jakékoliv přiblížení aliančních vojsk k ruským hranicím vytvoří nejnebezpečnější situaci od konce světové války.

Jediným řešením je diplomatické jednání za účasti představitelů EU, Ruské federace, kyjevské vlády i zástupců východoukrajinských povstalců. Je nutné okamžitě dojednat příměří a zahájit seriozní jednání o post-konfliktním státoprávním uspořádání, včetně federalizace, která tak může zachovat územní celistvost státu a současně zajistit obyvatelům východní Ukrajiny významný podíl na rozhodování o kvalitě jejich životů.

Jan Kavan Ilona Švihlíková Milan Neubert

mluvčí SPaS

V Praze dne 3. září 2014

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 3.9. 2014