Jakých vojenských chyb se Kyjev dopustil?

30. 8. 2014

Vojska obklíčená pod Ilovajskem provedla pokus o průlom, který se ukázal být neúspěšným. V dané chvíli v sektoru B existují tři velké obkličovací kotle: Pod Ilovajskem, Ambrosijevkou a Starobeševem. Rozestupy mezi kotly činí 10-20 km. Ideální varianta je provedení silného úderu s cílem deblokovat ukrajinská vojska, ale zdá se, že takové síly prostě teď štáb antiteroristické operace nemá k dispozici. Zůstává jediná naděje na průlom z kotle, ale v tom případě jsou nevyhnutelné velké lidské ztráty a prakticky úplné zničení techniky.

V oblasti Luhanska protivník získal kontrolu nad strategickou silnicí M04, když obsadil sídla Novosvitlivka a Chrjaščevatoje. Na jih a západ od Luhanska vniklo ještě několik kotlů, ve kterých se ocitla ukrajinská vojska. Největší kotel se nachází v oblasti obce Lutigino. Situace v těchto kotlech není o nic lehčí, než v sektoru B. Bez významné pomoci tam mohou být naše vojska plně zničena během nejbližších dní.

Tak jen z malé části vypadá dramatická situace, která se vytvořila na východní frontě. Pokusme se analyzovat příčiny, které k tomu vedly. Po přerušení jednostranného příměří ukrajinská vojska přešla do útoku a v krátké době dokázala sevřít protivníka na dosti nevelkém území. První vážnou chybou štábu protiteroristické operace bylo, když došlo k rozhodnutí obklíčit protivníka ze všech stran. Do pohraničních oblastí byly odeslány nejlepší jednotky ukrajinské armády. Vojskům se podařilo obsadit úzký pruh podél ukrajinsko-ruské hranice.

Následoval úder protivníka ze dvou stran, jak ze strany separatistů, tak ze strany Ruska. V důsledku toho byly prakticky úplně zničeny čtyři brigády ukrajinských ozbrojených sil. Útočící jednotky přibližující se k oblastním centrům, Doněcku a Luhansku, nezačaly s útokem, což by bylo logické a správné, ale místo toho začaly s operacemi na jejich obklíčení. V důsledku toho byly i tak vážně protažené komunikační linie ještě více nataženy. K obsazení těchto měst bylo třeba udělat dvě zásadní věci: a) vypracovat plán útoku; b) vytvořit útočné jednotky. Místo toho začalo nekonečné a nikam nevedoucí ostřelování těchto měst.

Po odstranění Girkina veškeré řízení operací přešlo do rukou ministerstva obrany Ruské federace a generálního štábu. Začaly masivní dodávky zbraní a bojové techniky. Z Ruska plynul proud dobře připravených vojenských specialistů. Potom se bojových operací začaly účastnit celé jednotky ruských ozbrojených sil. V těchto podmínkách velení protiteroristické operace zaostávalo za tempem událostí. Už tak omezené zálohy byly používány k látání děr v obraně. Vojska prostě nebyla připravena k obranným operacím, ztráty bojové techniky lavinovitě narůstaly. Bylo třeba okamžitě změnit taktiku, ale ve štábu byli zjevně nepřipraveni střízlivě vyhodnotit situaci.

Separatisté s předstihem oznámili připravenost zahájit útok. A co více, také zveřejnili směr hlavního úderu - Mariupol. Ale ukrajinští generálové očividně setrvávali v blažené náladě v touze po kyjevské přehlídce. 24. srpna začal rychlý postup teroristických jednotek. S podporou ruských vojsk byl proveden útok na Novoazovsk, byla obklíčena skupina v oblasti Ilovajska a Amvrosijevky. K odvrácení katastrofy bylo třeba silných záloh - tankových a mechanizovaných brigád, ale ty jednoduše neexistovaly. Byly zničeny pod Izvarinem, Zelenopoljem a Savur-Mohylou.

Co lze udělat pro vymanění se z této těžké, ale ne katastrofální situace? V bodech: 1. Přijmout přísná kádrová rozhodnutí. 2. Rozpracovat plán operací na plné zničení separatistů se zohledněním chyb, k nimž došlo v předchozím období. 3. Zastavit útok protivníka s pomocí protiútoků. 4. Vytvořit významné zálohy. 5. Mobilizovat do armády profesionály a očistit ji od těch, kdo nemohou nebo nechtějí bojovat. To je pouze malá část toho, co je nezbytné udělat. Chtěl bych věřit, že vedení státu má dostatek mužnosti uznat chyby a přijmout nepopulární, ale nezbytná opatření na obranu země.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Vytisknout