Hamas podporuje především izraelská vláda

9. 8. 2014

Likvidace projektu dvou států, palestinského a izraelského, a potlačování nenásilných protestů Izraelem přesvědčily Palestince, že Izrael rozumí jedině násilným akcím.

Lidé v Gaze získají určité zmírnění blokády - jako po ukončení poslední války v Gaze - protože Hamas začal do Izraele odpalovat rakety.

Hamas má velkou podporu mezi izraelským obyvatelstvem. Mnoho Židů svými slovy a činy posiluje organizaci, která utlačuje Palestince a snaží se zabíjet Izraelce. Tito lidé působí na nejvyšší úrovni v izraelské vládě a v americkém židovském establishmentu. Jsou to předáci izraelských a amerických Židů, kteří přesvědčili Palestince, že nenásilná argumentace a vzájemné uznání svých etnik a kultur jsou k ničemu. Tito lidé podporují moc Hamasu, která není založená na raketách a tunelech. Moc Hamasu je založená na přesvědčení Palestinců, že Izrael rozumí jedině síle, píše v deníku Haaretz Peter Beinart. |

Tito Židé pomáhají Hamasu podporou věznění nenásilných aktivistů, jako je Abdallah Abu Rahma. Rahma je šéfem Bilinského lidového výboru, který od roku 2005 vede neozbrojené, pokojné protesty proti izolační zdi, která odřízla vesnici na Západním břehu od 50 procent jejího území.

"Bilinský výbor," napsal Rahma v dopise z roku 2010, "jsme zvolili jiný způsob. Rozhodli jsme se protestovat nenásilně, společně s izraelskými a mezinárodními stoupenci. Zvolili jsme poselství naděje a skutečného partnerství mezi Palestinci a Izraelci namísto útlaku a nespravedlnosti."

Rahmova manželka propašovala tento dopis z vězení, kde si odpykával vězeňský trest jednoho roku za "pobuřování" a za organizování "protizákonných demonstrací". Podle Vojenského příkazu 101, který vydal Izrael, když okupoval r. 1967 Západní břeh Jordánu, "protizákonná demonstrace" je každé shromáždění deseti nebo více Palestinců, které je motivováno "politicky anebo by mohlo být interpretováno politicky".

"Pobuřování" je definováno jako "pokus, slovně či jinak, ovlivnit veřejné mínění způsobem, který by mohl narušit veřejný pořádek". V případech, jako je Rahmův, konstatuje Human Rights Watch, "izraelské úřady zakázaly pokojné vyjadřování politických názorů".

Rahmův případ není neobvyklý. V roce 2011 byl podle Vojenského příkazu 101 odsouzen Bassem Tamimi za to, že stál v čele protizákonných protestů ve vesnici Nabi Saleh, většina jejíhož území byla předána sousední osadě Halamish. Byl zatčen už po jedenácté. Předtím byl tři roky vězněn bez soudu. Během svého procesu charakterizoval Bassem Izraelce, kteří protestovali s ním, svými "bratry a sestrami" a přislíbil, že "budeme vychovávat své děti v lásce, v lásce k zemi a k lidem bez diskriminace rasové, náboženské i etnické."

Mnohokrát jsem citoval americké židovské představitele citovat chartu Hamasu. Nikdy však ani jeden z nich nevyjádřil znepokojení nad stíháním Rahmy či Tamimiho. Nikdy jsem neslyšel, že by vedoucí američtí židovští představitelé kritizovali izraelská omezení pokojných protestů na Západním břehu.

Jestliže Hamasu napomáhá potlačování pokojných palestinských protestů, napomáhá mu i ochromování palestinské podpory pro vznik dvou států. V listopadu 2012 řekl šéf Palestinské správy Mahmoud Abbas, který se narodil v izraelském městě Safed, v izraelské televizi: "Chci vidět Safed. Je to mým právem ho vidět, ale ne v něm žít." Vzhledem k tomu, že Palestinci silně usilují o návrat uprchlíků, Abbasovo vyjádření bylo politicky riskantní. Hamas ho rychle odsoudila.

Abbas mohl přežít takový riskantní pokus o smíření jen, kdyby dostal oplátkou něco významného od Izraele. Binjamin Netanjahu měl reagovat svým vlastním významným smířlivým gestem - například kdyby signalizoval, že je pro to, aby ve východním Jeruzalémě bylo palestinské hlavní město, někteří Palestinci by Abbasovu ústupku rozuměli.

Namísto toho Netanjahu Abbasův výrok kritizoval, že "nic neznamená". A hned pak se izraelský ministr financí Yuval Steinitz vychloubal, že od roku 2009 Netanjahuova vláda zdvojnásobila izraelský rozpočet na budování nezákonných židovských osad na palestinském území. A tak dále.

Někdy v nadcházejících dnech se zřejmě izraelští, palestinští a egyptští vyjednavači dohodnou na určitém zmírnění blokády, která téměř úplně zlikvidovala ekonomiku Gazy. Lidé v Gaze dosáhnou této úlevy nikoliv proto, že Salam Fayyad trpělivě budoval palestinské instituce, nikolvi proto, že Mahmoud Abbas opakovaně uznává právo Izraele na existenci a nikoliv proto, že Bassem Tamimi nenásilně protestoval spolu s Izraelci. Je tragické, že za této izraelské vlády toto úsilí nepřineslo Palestincům vůbec nic.

Lidé v Gaze získají určité zmírnění blokády - jako po ukončení poslední války v Gaze - protože Hamas začal do Izraele odpalovat rakety.

"Proč Izrael podporuje Hamas," ptal se mě jednou jeden palestinský známý. Tehdy jsem si myslel, že se zbláznil. Nyní je mi jasné, že jsme se zbláznili my."

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 8.8. 2014