Putin zrušil hrozbu vojenské intervence po vyhlášení ukrajinského příměří

25. 6. 2014

Za poslední dva měsíce v bojích zahynuly stovky osob a region nyní vstupuje do složitého a nejistého období vyjednávání, jehož cílem je zastavit cyklus násilí.

Putin v úterý požádal ruský parlament, aby zrušil své březnové rozhodnutí, podle něhož Rusko mohlo použít na ukrajinském území svých vojáků. Zrušení tohoto rozhodnutí je další známkou, že se Kreml snaží situaci deeskalovat, po mmnoha týdnech, kdy se Kyjev obával ruských vojsk, hromadících se nedaleko ukrajinské hranice.

Putinův mluvčí sdělil tiskové kanceláři Interfax, že rozhodnutí zrušit tuto pravomoc bylo "aby se normalizovala a regulovala situace na východní Ukrajině a kvůli tomu, že mají být v této věci zahájeny třístranné rozhovory".

Petro Porošenko, nový ukrajinský prezident, vyhlásil v pátek jednostranné příměři, které podle něho potrvá týden a umožní separatistům, aby složili zbraně a dostali amnestii, pokud nespáchali vážné zločiny.

Navzdory příslibu jednání si málokdo myslel, že bude Porošenko hovořit s předáky samozvaných "lidových republik" na východě, které Kyjev charakterizuje jako "teroristy".

Avšak v pondělí se překvapivě konalo jednání v Doněcku, v jednom z center vzbouřeneckého hnutí, jehož se účastnil Porošenkův zástupce, bývalý ukrajinský prezident leonid Kučma, a separatističtí předáci. Přítomen byl také zástupce OSCE, ruský velvyslanec na Ukrajině a proruský ukrajinský politik Viktor Medvedčuk, který je na seznamu amerických sankcí za svou roli při anexi Krymu, o němž však Putin rozhodl, že bude hrát při vyjednávání klíčovou roli.

Po jednání řekl samozvaný premiér Doněcké republiky Alexandr Borodaj, že vzbouřenci také budou souhlasit s příměřím. Předtím vzbouřenci příměří odmítali, dokud nebudou ukrajinské jednotky staženy z východní Ukrajiny. Nyní Borodaj naznačil, že vzbouřenci, anebo ti, kdo je ovládají, se rozhodli změkčit své postavení. Borodaj je ruský občan a ve dnech před vyjednáváním byl v Moskvě na konzultacích.

Navzdory příslibu příměří bylo v pondělí večer stále ještě ve Slavjansku slyšet vzdálenou střelbu. Vládní jednotky ostřelují Slavjansk, centrum vzbouřenců, téměř denně od konce května. Jako obvykle nebylo úplně jasné, která strana střílí, ale vládní jednotky mají k dispozici daleko větší palebnou sílu.

"Separatističtí bojovníci nepřestali střílet na postavení ukrajinských jednotek," řekl na své Facebookové stránce v úterý Vladislav Seleznev, mluvčí ukrajinské armády. Vzbouřenci také obviňují vládní vojska ze střelby.

Později bylo v úterý potvrzeno, že nedaleko Slavjansku byl sestřelen vládní vrtulník a devět lidí na palubě bylo usmrceno.

Roman, zástupce velitele vzbouřenecké linie na předměstí Andrejevka, řekl listu Guardian, že vládní jednotky na ně zaměřovaly v pondělí asi ve 22 hodin dělostřeleckou a raketovou palbu. Poukázal na tři díry v silnici před základnou, které zřejmě vznikly dopadem dělostřeleckých granátů.

K bojům podle něho došlo, uvedl, když vládní ostřelovači na vzbouřence stříleli z nedaleké továrny. Poté, co vzbouřenecké jednotky "továrnu vyčistily", ukrajinská armáda proti nim zahájila dělostřeleckou palbu.

Vládnou pochybnosti, zda obě strany mají schopnost vynutit si dodržování příměří. Vzbouřenecké jednotky se skládají ze směsice ozbrojených skupin, které jsou loajální jen svému nejbližšímu veliteli, a většinu prokyjevské vojenské operace tvoří dobrovolníci z nepravidelných praporů a nedávno narychlo vytvořených jednotek národních gard.

Avšak přítomnost Alexandra Chodakovského, velitele praporu Vostok, zoceleného v bojích, a Valerie Bolotova, velitele armády v Luhansku, na tiskové konferenci, kde Borodaj oznámil podporu pro příměří, naznačila konsensus mezi vzbouřeneckými skupinami.

Vladimir Ingorodskij, mluvčí pro samozvanou Luhanskou lidovou republiku, řekl, že vzbouřenecké jednotky dodrží příměří, ale budou opětovat palbu, pokud se na ně bude střílet.

Avšak Igor Strelkov, ruský občan, který velí vzbouřencům ve Slavjansku, uvedl v úterním prohlášení, že v této oblastí žádné příměří nebude. "Dnes ráno v Semjonovce střílely obě strany dělostřelecké granáty," řekl. Tři vzbouřenci byli zraněni.

K vyhlášení přímeří došlo po intenzivním kole telefonní diplomacie, kdy Putin hovořil telefonicky s vedoucími politiky v Německu, ve Francii a v USA. Západní politikové Putina varovali, že Rusko bude postiženo dalšími sankcemi, pokud bude krize na východní Ukrajině eskalovat, a i když tisíce ruských vojáků v centrálním Rusku bylt uvedeny o víkendu v nejvyšší pohotovost, vyhlídky na skutečnou vojenskou invazi na východní Ukrajinu poněkud poklesly.

Putin v úterý přicestoval do Rakouska, kde otázka Ukrajiny bude zase plně dominovat veškerému jednání.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout