Rusku bude v případě eskalace na Ukrajině znemožněn přístup k investicím a technologiím. Moskva zvažuje stížnost u WTO

23. 6. 2014

Ministři zahraničí EU dnes v Lucemburku posoudí zavedení třetího sektorálního balíku sankcí proti Rusku. V předvečer jednání se lídři USA, Francie a Německa dohodli na nových sankcích, které vstoupí v platnost v případě eskalace napětí na jihovýchodě Ukrajiny.

Na základě informace o odeslání ruských tanků na hranici s Ukrajinou prezident USA telefonicky konzultoval s francouzským prezidentem a německou kancléřkou. Západní lídři přivítali prohlášení ukrajinského prezidenta Petra Porošenka o jednostranném zastavení palby a potvrdili dřívější stanovisko, podle nějž Rusko musí stáhnout vojska od hranic s Ukrajinou.

"Domluvili se, že pokud Rusko neprodleně nepodnikne konkrétní kroky k deeskalaci situace na východní Ukrajině, USA a Evropská unie zkoordinují dodatečné aktivity, aby za to Rusko zaplatilo ještě vyšší cenu", prohlásil Bílý dům. O jakých opatřeních je v této etapě řeč nebylo vysvětleno.

Nicméně představitelé americké administrativy v pátek na tiskové konferenci informovali, že pomocí sankcí chtějí Rusku zabránit v přístupu k "investicím a technologiím příští generace, které jsou nezbytné pro růst". "Chirurgické sankce" proti Rusku ve finanční, obranné a technologické oblasti mají být odsouhlaseny partnery v EU.

V současnosti platné sankce mají adresný charakter a týkají se v zásadě těch, koho na Západě počítají k "bližšímu okruhu" spolupracovníků Vladimira Putina. Nedávno USA také zavedly sankce proti sedmi Rusům a Ukrajincům, mezi nimiž jsou představitelé separatistů v Luhanské a Doněcké oblasti.

Kanada z vlastní iniciativy zavedla dodatečné sankce, včetně zákazu vstupu pro jedenáct občanů Ruska a Ukrajiny. Mezi nimi je velitel vzdušně-výsadkových vojsk Ruské federace Vladimir Šamanov a krymská prokurátorka Natalija Poklonskaja. Podle premiéra Stevena Harpera tyto osoby se podílely na narušení územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Kanada je údajně připravena k dalším sankcím.

Ve stejný den se analogicky vyjádřil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Na schůzce s premiéry pobaltských států v Tallinu hovořil o projednání třetího balíku sankcí proti Rusku na summitu EU. Rusko podle Barrosa "nepodniklo kroky ke stabilizaci situace na Ukrajině" a on si přeje jednotnou pozici vlád EU k Ukrajině.

Jednání o třetím balíku sankcí začne již dnes v Lucemburku na setkání ministrů zahraničí EU a bude pokračovat koncem týdne na summitu v Belgii. Agentura AFP s odvoláním na diplomatické zdroje v Bruselu informovala, že se mj. jedná o zákazu importu zboží z Krymu. V květnu EU uvalila sankce na 13 obyvatel Krymu a dvě místní firmy.

Rusko přiznává škody v důsledku sankcí a obrátilo se na Světovou obchodní organizaci (WTO) se stížností na to, že USA neplní své tržní závazky. Informoval o tom v pátek premiér Dmitrij Medveděv na zasedání Mezinárodního juristického fóra. Podle jeho slov sankce Rusku škodí, právní základ pro jejich zavedení je "nicotný" a Rusko se prostřednictvím WTO bude domáhat ochrany svých zájmů.

Ruské komuniké WTO "není ještě formální stížnost" a WTO také neposuzuje žádné sankce, informoval list přední ruský expert na problematiku WTO Alexej Portanskij.

Pokud by sankcionované ruské firmy a banky přistoupily k žalobě, první krok procedury představují konzultace. Pokud během dvou měsíců není dosaženo kompromisu, stěžovatel má právo žádat svolání "expertního panelu". Podle Portanského ale USA a EU uvalí sektorální sankce takovým způsobem, aby Rusko mohlo mechanismu WTO využít jen minimálně.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 23.6. 2014