Praštit přes prsty malé šibaly umíme. Velké, nepochybně záměrně, ne!

10. 6. 2014 / František Štván

Vyjadřuji se v množném čísle, byť o legislativní přísnosti či ne přísnosti rozhoduje menšina. Pokusím se svá slova na třech z mnoha dalších příkladů dokázat.

Zaměstnanci prý zneužívají léčebnou péči, a tak první tři dny nedostanou nic a následně je jim vyplácena zastropovaná výplata nemocenské dávky, která nemá sociální sílu mzdy, bez ohledu na mandatorní výdaje nemocného a jeho rodiny.

Porušení léčby může zaměstnavatel využít jako důvod k výpovědi.

Zaměstnanec díky konspiračně dokonalé šikaně, díky čemuž ji nemůže prokázat, dá výpověď. Pracák (stát) ho za opovrhování pracovní příležitostí potrestá nižší podporou v nezaměstnanosti.

Velcí šibalové mohou být naopak v klidu. Politici více jak dvacet roků slibuji účinné kroky proti různým formám sofistikovaného okrádání státu ve velkém. Bohužel bez výsledku, který by donutil VIP šibaly mít řitní svěrače sevřené strachem z přísného trestu a z navrácení všeho co je v rozporu s jejich oficiálními příjmy a jejich skutečným bohatstvím. Stále a stále se hledá hranice od které by měl stát legálnost bohatství prověřovat, ač by žádná neměla de iure existovat, aby si zloději např. do dvaceti miliónů nemohli být jisti beztrestností. Pokladny napojené přímo na "finančák", jako je mají například v Chorvatsku, by prý obtěžovali živnostníky. Stejně tak jako placení daní ze skutečných rozdílů mezi výdaji a příjmy.

Nepochybně nepřicházím ze závratným objevem. Přesto si myslím, že je dobré nevěřící Tomáše cvrnknout do nosu, aby více přemýšleli o tom, jestli je normální urychleně přijímat legislativní biče na malé šibaly a trestat tím drtivou většinu slušných lidí a ty velké nechávat v klidu. Zvláště, když před volbami ani pravicové strany neslibují, že si vhozením hlasu v jejich prospěch podřízneme větev svých sociálních jistot. Naopak slibují přísnost na velké šibaly, aby se po volbách přednostně vrhly na ty malé.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 10.6. 2014