Obama zavedl sankce na lidi z Putinova okolí, EU jednala o sankcích v utajení

21. 3. 2014

Americký prezident Obama rozšířil finanční sankce proti Rusku tak, že zahrnují bohaté podporovatele Vladimira Putina a banku blízkou Kremlu. Snaží se tak odradit ruské ozbrojené síly od nájezdů na východní a jižní Ukrajinu.

Zároveň Bílý dům povolil koordinovanou ekonomickou blokádu s EU namířenou proti klíčovým součástem ruského průmyslu, pokud by situace eskalovala.

Bílý dům odhalil, že Pentagon poskytuje "neletální" pomoc ukrajinským ozbrojeným silám a tvrdí, že existují známky porušování práv menšin na Krymu, včetně údajného mučení mrtvého Tatara a "domů značených po biblickém způsobu".

Rozšířené sankce se týkají nových dvaceti osob, včetně osmi představitelů předtím identifikovaných EU. Předchozí jedenáctičlenná listina se nedotýkala klíčových představitelů ani oligarchů. Nová zahrnuje několik vlivných byznysmanů z Putinova okolí.

Jedná se o Genadije Timčenka z Gunvor Group, čtvrtého největšího obchodníka s ropou na světě. Ale také o Arkadije a Borise Rotenbergovy, judistické přátele Putina a spolumajitele SMP Bank a SGM Group, které prodávají stavební práce státnímu gigantu Gazprom a profitovaly ze zimních olympijských her v Soči.

Postižena je banka Rossija, která je údajně osobní bankou představitelů Ruské federace.

V Kremlu postihne zmrazení vkladů Sergeje Ivanova, personálního šéfa Putinova úřadu, a předsedu Státní dumy Sergeje Naryškina. Na seznamu je také šéf státních železnic Vladimir Jakunin.

Všichni, jichž se sankce týkají, budou mít zmrazeny aktiva v USA a zakázany obchody s americkými společnostmi. Podle Bílého domu to ovlivní jejich schopnost obchodovat v globálním měřítku. Několik ruských politiků se předcozím americkým sankcím otevřeně vysmálo s tím, že žádná aktiva v USA nevlastní.

Nové rozšířené sankce mají podle Washingtonu odradit Rusko od nájezdů na východní a jižní Ukrajinu.

Navzdory výzvám z Kyjeva Obama dal jasně najevo, že nevyšle americké jednotky na Ukrajinu a až dosud také nedodal Ukrajině žádné zbraně. Avšak Pentagon je připraven k poskytnutí "neletální" pomoci, tzn. pravděpodobně zpravodajské informace, satelitní fotografie a vybavení jako brýle pro noční vidění. Washington také tvrdí, že Moskva uvalila na Kyjev obchodní embargo.

V odvetu za americké sankce Moskva zavedla vlastní, které se týkají Obamova poradce pro národní bezpečnost Bena Rhodese, senátorů Johna McCaina a Harryho Reida a předsedy Sněmovny reprezentantů Johna Boehnera.

Rozšíření amerických sankcí znamená tlak na EU, která má ovšem nepoměrně více co ztratit, pokud eskaluje vlastní sankce proti Moskvě. Očekává se, že EU rozšíří své sankce na obchodní válku, pokud by Putin rozšířil své územní nároky za ranice Krymu.

Včerejší summit EU v Bruselu se potýkal s odpovědí na anexi Krymu, která je vnímána jako nejdůležitější akt destabilizace v Evropě od konce studené války. EU také odvolala společný summit EU-Rusko v Soči naplánovaný na červen. Zůstává však hluboce rozdělena, protože se obává škod v případné úplné obchodní válce.

Summit proběhl za zostřených bezpečnostních opatření. Byla zakázána účast asistentů a poradců a také elektronická zařízení typu mobilních telefonů. Není znám precedent pro taková bezpečnostní opatření z dějin EU.

Podle německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera musí Rusko jasně říci, že kromě Krymu nemá žádné další územní požadavky, jinak budou sankce rozšiřovány. Zostření sankcí do tzv. třetí fáze nyní podle informací listu Guardian prosazuje zejména britská vláda.

Včerejší večerní důvěrná debata se zaměřila na rozšíření finančních a obchodních sankcí proti Rusku, jejich dopad v Rusku i dopad protiopatření Moskvy v evropských zemích. Uvažuje se o embargu na vývoz zbraní do Ruska, kterému oponuje Francie, jež má v sázce miliardové obchody.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 21.3. 2014