Putinovská pomsta až za hrob

23. 3. 2014 / Jan Čulík

Šokován jsem byl v neděli odpoledne titulkem Novinek (jinak většinou proslulých svým rasismem zaměřeným většinou proti Romům nebo Nečechům) které po úmrtí Miroslava Štěpána publikovaly článek s názvem "Zemřel komunista Miroslav Štěpán". Opravdu to připomíná články někdejšího Árijského boje, které psaly o lidech jako "Žid Ohrenstein" (básník Jiří Orten). (Totéž má samozřejmě v titulku i IDnes, který je však o dost podivnější než titulek v Novinkách: "Zemřel komunista Štěpán, odsouzený za umlčení protestů před Listopadem" - on Štěpán umlčel nějaké protesty?)

Dále mi tato ideologická zaujatost připomíná postoj současného putinovského režimu, který nedávno neváhal inscenovat proces proti mrtvému! ruskému právníku, který hájil jednoho britského podnikatele, a shledal ho vinným, i když byl právník už mrtev. I v českých médiích, jak se zdá, platí pomsta až za hrob. Noblesu nemají. Nedávno, při smrti Vasila Biľaka (kdo by býval řekl, že se člověk bude muset postavit na jeho obranu a nyní i na obranu Miroslava Štěpána!) propadl kojzarovským nenávistným výlevům proti Biľakovi v Lidových novinách Jiří Peňás.

Nedovedu si představit, že by v nějakých britských novinách, i třeba pravicových, vyšel článek s titulkem "Zemřel ultralevičák Benn", nebo "Zemřel ultrakonzervativec Enoch Powell". Prostě se po smrti do titulků politická příslušnost nedává, a už vůbec ne tuplem jako nadávka.

Ten článek o úmrtí Miroslava Štěpána se dal napsat jinak, s noblesou, slušně. Demokratický režim čtvrt století po pádu komunismu by to už mohl, sakra, umět. Všimněte si s jakou noblesou reagovali v Británii před několika dny všichni na smrt ultralevicového nestora britské Labouristické strany Tonyho Benna, kterého pochválila celá řada konzervativních politiků, včetně premiéra Davida Camerona. Mohu se svým politickým protivníkem ostře nesouhlasit, civilizovaný člověk se však vůči němu, především po jeho smrti, vyjadřuje civilizovaně. Sprostota se jen odráží zpět na pisatele.

Milan Šarapatka

Šarapatkova mise na Krym a chucpe nejen České televize

22. 3. 2014 / Štěpán Kotrba

Poslanec za hnutí Úsvit přímé demokracie a její stranický expert na zahraniční politiku Milan Šarapatka se zúčastnil krymského referenda. Spolu s bývalým televizním moderátorem Stanislavem Berkovcem z hnutí ANO a bývalým poslancem ČSSD a členem zahraničním výboru sněmovny , dnes starostou Vysokého Mýta Miloslavem Souškem, který se dlouhodobě věnuje zahraničnímu obchodu v Mongolsku, Rusku a Číně.. Cestu jim platila nezisková "observatory" organizace z Bruselu. Ta je ovšem spojená s belgickým aktivistou Luc Michelem. Ultrapravicovým aktivistou, který bruselské diplomatické lži nemá rád. A v tom je ten háček...

Mise se povedla a poslanci se na Krym dostali přesto, že krymští Rusové odmítli vstup na území oficiálním vojenským pozorovatelům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) - jen proto, že by tím uznali mezinárodně politický mandát Ukrajiny, která k nim tyto pozorovatele pozvala... Což samozřejmě nemohli...

NATO se obává ruské anexe Podněstří

23. 3. 2014

Vojenský velitel NATO v Evropě generál Philip Breedlove dnes varoval před shromažďováním ruských jednotek na ukrajinských východních hranicích. Podle něj je Aliance zvlášť znepokojena hrozbou, která se týká moldavské oblasti Podněstří.

Turecko sestřelilo syrský letoun

23. 3. 2014

Turecko dnes sestřelilo syrský bojový letoun poté, co podle jeho verze letoun zabloudil do tureckého vzdušného prostoru. Oznámil to premiér Erdogan na veřejném shromáždění.

Steinmeier: Rusko se snaží rozdělit Evropu

22. 3. 2014

Dvě knihy o Putinovi

22. 3. 2014 / Boris Cvek

V dnešním The Times Literary Supplement recenzuje John Lloyd v článku "Action man" dvě čerstvě publikované knihy o Putinovi, konkrétně jde o The Putin Mystique od autorky A. Arutunyan (nakladatelství Skyscraper Publications 2014) a Kicking the Kremlin od autora M. Bennetts (nakladatelství Oneworld Publications 2014). Zaujala mne pasáž z této recenze, kterou níže překládáma kterou lze v originálu najít ZDE.

Zahlceni byrokracií

21. 3. 2014 / Jan Sláma

Zajímavý jev dnešní doby je skutečnost, že s rozvojem techniky, konkrétně informačních technologií, byrokracie neubývá, ale naopak přibývá - a to neuvěřitelně. Jeden příklad.

Výměna řidičských průkazů

22. 3. 2014

Po přečtení článku pana Jana Slámy bych se se čtenáři BL rád podělil o zkušenost, jak se výměna řidičských průkazů řeší v sousedním Rakousku. Při svém mnohaletém pracovním působení v této zemi jsem byl nucen si opatřit v r. 1991 řidičský průkaz této země, neboť podle nějakých předpisů byl nutný k možnosti používat tamní firemní auto při mých služebních cestách, píše Petr Dvořák.

Tchajwanští demonstranti jsou od úterka zabarikádovaní v budově parlamentu, odmítají pakt s Čínou

22. 3. 2014 / Jan Miessler

Asi tři stovky demonstrantů, převážně studentů, se v úterý večer zabarikádovalo v budově tchajwanského parlamentu na protest proti snaze vlády prezidenta Ma Jing-ťioua urychleně schválit kontroverzní smlouvu o ekonomické spolupráci s Čínou. Vláda okupaci budovy odsoudila, policii se ale parlament ani po několika pokusech vyklidit nepodařilo, a tak v pátek alespoň areál obehnala zátarasy a přivezla si vodní děla. Venku před budovou mezitím parlament "obléhá" dalších několik tisíc demonstrantů, kteří se během týdne do hlavního města sjeli z celého Tchaj-wanu.

Causa: poplatky ve zdravotnictví

Proč vždy neomylně vybereme nejnevhodnější řešení?

21. 3. 2014 / Martin Kunštek

Andrej Babiš společně s lidovci prosazuje znovuzavedení poplatků a pobyt v nemocnici. Obávám se, že ČSSD na čele s "Babišovým vládním sekretářem" Bohuslavem Sobotkou a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem se zachová opět jako v dobách Vladimíra Špidly. A stejně jako v případě slibu zrušení církevních restitucí, jednu ze svých základních programových priorit "odtroubí". A budou se nám snažit "vykomunikovat", že je to jediné možné řešení, že to jinak nejde, a nebo že by se rozpadla vláda. Osobně to považuji za typickou ukázku myšlenkové prázdnoty naší politické scény. Poplatky jsou totiž nejhloupějším způsobem jak dostat peníze od pacientů do nemocnic.

EU podepsala asociační dohodu s Ukrajinou

21. 3. 2014

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Jde o budoucnost celé Ukrajiny

21. 3. 2014 / Boris Cvek

Myslím, že správná otázka se dnes nemá ptát na budoucnost Krymu, ale na budoucnost Ukrajiny. Je to země, ve které podle mého názoru ztratily volby smysl, neboť nikoli celonárodní vzepětí, nikoli generální stávka, nýbrž jedno náměstí smetlo legitimní vládu a ustanovilo -- nikdo neví, na základě jakého klíče -- úplně novou vládu, nikoli vládu odborníků nebo vládu "národního porozumění", ale vládu, ve které má klíčové ministry extremistická strana Svoboda s podporou pouze na Haliči.

Válka musí být

21. 3. 2014 / Wenzel Lischka

Podle starších předpovědí z minulého století má III. světová válka má začít na Středním východě a pak bude přenesena do Evropy. Nemyslí se tím samozřejmě jen moderní válka informační, ekonomická, politická a jiná, ale především poctivá klasická válka ničivá s nebetyčnými hromadami mrtvol, která vyhladí z povrchu zemského většinu lidstva.

Potěmkinovská demokracie

21. 3. 2014 / Lubomír Brožek

Příznivci spikleneckých teorií zcela podceňují, či přehlížejí fakt, jak třaskavou směsí může být kombinace hlouposti, nekompetentnosti a chamtivosti.
Jacob van Blom

Ostře sledované, avšak mediálně značně zamlžené události na Ukrajině a (v neposlední řadě) krymské referendum tak podivuhodně sjednotily náš oligarchický mainstream a politickou reprezentaci, že jsou jako jedno tělo a jedna duše. Možná tělo a duše páně Švejkovy posluhovačky, která vchází do děje se slovy: Tak nám zabili Demokracii. A kterou, paní Müllerová? opáčí Švejk, nepřestávaje si masírovat kolena opodeldokem. Tu naši, milostpane, tu naši, dí ta prostá duše v posluhovaččině těle, aniž by si lámala hlavu, co je to za demokracii "ta naše", a proč se někdy, stejně jako kdysi "Bůh zástupů", mění ve válečný pokřik.

Nejdůležitějším Putinovým spojencem se stávají úřady v Kyjevě

21. 3. 2014 / Karel Dolejší

Johan Wiktorin ze Švédské královské akademie válečných věd nedávno napsal, že ukrajinská krize za sebou zanechala tři umírající pacienty: Americkou doktrínu hlásající "odpovědnost chránit" (Responsibility to Protect, R2P), mezinárodní systém zajišťující nešíření jaderných zbraní a takzvanou společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie.

Kyjev: "Ruští vojáci se zmocnili ukrajinské bojové lodi"

21. 3. 2014

Kyjev informuje, že ruští vojáci provedli útok na ukrajinskou bojovou loď kotvící v sevastopolském přístavu.

Předtím předseda krymského mediálního centra ukrajinského ministerstva obrany Vladislav Selezněv informoval, že probíhá útok na loď Těrnopol.

"Z bárky, která prováděla blokádu Těrnopolu a Slavutiče, vystoupila skupina ozbrojených lidí v počtu do dvaceti osob na palubu Těrnopolu. Probíhá útok," napsal Selezněv. Podle jeho slov ruská plavidla zabránila ukrajinským v úniku na moře.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Spolupracují věda a víra, anebo jak to s nimi vzájemně je?

21. 3. 2014 / Miloš Dokulil

Občas se kolem otázky vzájemného vztahu obou shora v záhlaví článku uvedených disciplín vedou debaty. Spíše ale přímo někteří lidé mají za to, že se věda s vírou doplňují, a zase naopak jiní lidé mezi námi berou vážně jako rozhodující jen jeden z obou těchto oborů lidské činnosti a postojů ke světu a k životu (zatímco druhý někteří tolerují, jiní považují za zcela ve svém významu irelevantní, ne-li dokonce škodlivý). Ta otázka stojí za aspoň předběžné vyjasnění. Už také třeba kvůli možné polemice nad vzájemnou autoritou mezi oběma oblastmi (pokud k ní dochází). Anebo v konkrétním případě, když třeba vyjde knížka jako ta prof. Mejsnara, o níž jsem se tu v BL zmínil zrovna před týdnem.

Hitler žije

21. 3. 2014

Před pár lety se jednoho německého turisty v Británii zeptali, jak se daří Hitlerovi. Zřejmě ho ta otázka ani moc nepřekvapila, protože odpověděl duchapřítomně: "Je v důchodu."

To ovšem není tak jisté, píše Marek Pavka.

Moskva sází na bojové roboty

21. 3. 2014

Rusko prý v minulých letech "liberálního" bezčasí ztratila svůj vědecko-technický potenciál a tuto ztrátu se nepodaří nahradit. Můžu ujistit pesimisty, že tomu zdaleka tak není, napsal v prokremelské Rosijskoj gazetě vicepremiér Dmitrij Rogozin.

Smrdí to válkou

20. 3. 2014 / Milan Daniel

Rusko se nemusí o destabilizaci na Ukrajině příliš snažit, zejména na jejím východě za něj pracuje geografická a jazyková spřízněnost, příhraniční mezilidské vazby, vazby ekonomické a touha přiblížit se životními jistotami a sociálně jeho úrovni. Přesto to dělá, různí vlastenci z něj do sousední země přijíždějí, ať už v dobrém úmyslu podpořit krajany proti "fašistům", nebo cíleně, byvše vysláni pravicovými, možná i jinými organizacemi.

Světový židovský kongres: Strana Svoboda je neonacistická a antisemitská

20. 3. 2014 / Daniel Veselý

Zatímco se pozornost světové veřejnosti upírá na Krym, zpochybňuje legitimitu tamního referenda a odsuzuje kroky Ruské federace, některé důležité informace o ukrajinské vládě, jež zatím nevzešla z řádných voleb, zůstávají dle mého mínění poněkud upozaděny.

Světový židovský kongres (WJC) a další židovské organizace už dříve označily nynější ukrajinskou vládnoucí stranu Svoboda za neonacistickou a antisemitskou politickou platformu. Informoval o tom konzervativní izraelský list Jerusalem Post s přispěním agentur Reuters a JTA v článku s názvem "Ukrainian Jews split on dangers of protest movement" ZDE.

Putinova volba

20. 3. 2014 / Karel Dolejší

Ruská anexe Krymu bude v nejbližších dnech dovršena přijetím nového subjektu do Ruské federace a otázka samozřejmě zní, co se stane pak. I za předpokladu, že se Rusko s Krymem spokojí - což není jisté, jak ještě uvidíme - se může uskutečnit více scénářů.

Za prvé, sankce Západu nebudou mít na ruskou ekonomiku vážnější dopad. Politická krize vedoucí ke zrychlenému úniku kapitálu a tlaku na rubl odezní a s ní dojde k nápravě obou nežádoucích tendencí. V tom případě Kreml v zásadě nemusí dělat nic, co by stálo za řeč. Vychutná si svůj úspěch.

Jefim Fištejn: "Záběry fyzického útoku na ředitele kyjevské televize jsou provokací ruské rozvědky"

20. 3. 2014

Dobrý den, k výše uvedenému článku (jedná se o tom, jak ukrajinský poslanec donutil k demisi ředitele tv). Včera cca před 23:00 měl Martin Veselovský za hosta komentátora Jefina Fištejna a pustil mu videozáznam. Fištejn uvedl, že je to falzifikát ruské tajné služby a že ČT záběry převzala z ruské televize. Moderátor Veselovský namítl, že přece nezáleží na zdroji, Fištejn oponoval, že záleží. Dál Fištej řekl, že v době revoluce se nejedná v rukavičkách. Zajímalo by mě (mám dojem, že se jedná o stejného moderátora, co kádroval cestovku poslance, co jel sledovat referendum, jistý si nejsem) zda moderátor nevěděl, že zásah ukrajinského poslance kritizoval i Kličko? Když si pustíte záznam tv ZDE 36 minuta, tak budete zírat, píše čtenář Vratislav Vaníček.

Echo24: Stará malost v novém hávu

20. 3. 2014 / Michal Rusek

"Všichni jsme si rovni, mnozí si jsou rovnější." Tento výrok přesně popisuje stav panující v ČT. Nelze nevidět, jak okatě straní jistí redaktoři České televize ryze soukromému subjektu jak často na něj dělají za peníze koncesionářů (1620 Kč ročně opravdu není málo) reklamu.

Přitom nový projekt Echo24, kam se postupně uchylují staří známí novináři, kteří se najednou diví, že pro jejich psaní není na trhu místo, má jednoduchou a zcela průhlednou agendu.

Situácia na Ukrajine z pohľadu oficiálnych médií na Slovensku: začiatok na konci

20. 3. 2014 / Karol Krpala

V súvislosti s oficiálne nepriznanou, no faktickou okupáciou Krymu ruskými vojakmi, ktorí spolu s miestnou domobranou obsadili polostrov, prekvapili dve veci. Jednak sklon našich oficiálnych politikov, médií a odborníkov dôsledne oddeľovať to, čo sa stalo na Ukrajine koncom februára, od udalostí na začiatku marca, akoby to vôbec nesúviselo. Jednak dvojitý meter tých, ktorým začalo vadiť porušovanie suverenity menších štátov veľmocami až dnes.

DOKUMENTY

Kremelský projev Vladimíra Putina o uznání Krymu

20. 3. 2014 / Vladimír Vladimirovič Putin

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí večer podepsal dekret o uznání republiky Krym jako "suverénního a nezávislého státu". S odvoláním na výsledky referenda, které se konalo v Krymu v neděli, krymský parlament přijal usnesení o nezávislosti poloostrova na Ukrajině a vyzval Rusko k přijetí nového státu do Ruské federace. Putin vystoupil v Kremlu před poslanci Státní dumy, členy Rady federace, vedoucími představiteli regionů Ruska a zástupci občanské společnosti.

Dobrý den, vážení členové Rady federace, vážení poslanci Státní dumy. Vážení zástupci Republiky Krym a Sevastopolu - jsou zde mezi námi, občané Ruska, obyvatelé Krymu a Sevastopolu! Vážení přátelé, sešli jsme se dnes kvůli otázce, která má životně důležitý význam, historický význam pro nás všechny. Dne 16. března se na Krymu uskutečnilo referendum, konalo se v plném souladu s demokratickými postupy a mezinárodně-právními normami. Hlasování se zúčastnilo více než 82 procent voličů. Více než 96 procent se vyjádřili ve prospěch sjednocení s Ruskem. Čísla jsou to velmi přesvědčivá. Abychom pochopili, proč došlo právě k takové volbě, stačí znát historii Krymu, vědět, co znamenalo a znamená Rusko pro Krym a Krym pro Rusko.

18. 3. 2014, Smlouva mezi Ruskou federací a Republikou Krym o přijetí republiky Krym do Ruské federace a vzniku nového subjektu Ruské federace ZDE

17. 3. 2014, dekret "O uznání republiky Krym" a zvláštním statutu města Sevastopol jako suverénního a nezávislého státu ZDE

Tikající bomba: Moskva přikročila k destabilizaci východní Ukrajiny

19. 3. 2014

Kromě toho Moskva otevřeně sází na destabilizaci. Část jejího úsilí zahrnuje financování takzvaných vlasteneckých klubů a proruských sdružení na Ukrajině ze strany Kremlu. Během protestů v Charkově a také některých v Doněcku byly slyšet hlasy buřičů vykřikujících "Rusko, Rusko" - lidí dovezených autobusy ze sousedních oblastí v Rusku. Hodinky, které měli na rukou, ukazovaly moskevský čas. Mezi skupinami zapojenými do protestů je Eurasijské hnutí mládeže vedené Alexandrem Duginem z Ruska.

Není to jen Krym, kde si ruský prezident Vladimir Putin zahrává s ohněm, ale také východní Ukrajina. Většina lidí v ekonomicky silném regionu mluví rusky a odmítá novou vládu v Kyjevě.

Penzistka Oxana Kremeňuková kulhá, když míjí kulturní dům v malé východoukrajinské obci Majdan. V mládí tam chodívala tančit. Dnes omítka opadává a okna jsou rozbita. "Lidé v Kyjevě vedou naši zemi do občanské války", říká. "Ti budižkničemové by měli otročit tak, jako my zde." Kremeňuková dostává penzi ve výši asi 90 eur měsíčně. Aby měla co jíst, chová deset slepic a prase.

"Všichni jsme Rusové"

19. 3. 2014

Přinášíme záznam vystoupení světoznámého ruského režiséra a herce (a také přítele Vladimíra Putina) Nikity Michalkova, který dokládá, jak bolestně vnímají Rusové dění na Ukrajině. Video a překlad doporučujeme sledovat souběžně.

V Asii vzniká nová aliance mezi USA a Čínou

19. 3. 2014

Minulý týden dorazili do Pekingu vysocí američtí představitelé a experti na Afghánistán a Pákistán. Jejich cílem byly diskrétní rozhovory s čínskými protějšky. Ty jsou součástí málo známého, ale zásadně důležitého čínsko-amerického dialogu ohledně Afghánistánu, v němž se diskutuje o roli, jakou by mohla sehrát Čína po stažení amerických sil. To je důležité dění, součást nové Velké hry, která již vede k přeskupování geopolitické rovnováhy sil v regionu.

Ukrajinští poslanci fyzicky zaútočili na šéfa televize za jeho "proruský" postoj

19. 3. 2014



Nacionalističtí ukrajinští poslanci fyzicky zaútočili na šéfa televizní stanice v Kyjevě a donutili ho napsat rezignační dopis. Skupina nejméně pěti mužů, včetně poslance Igora Mirošničenka z nacionalistické Strany Svoboda vtrhla do kanceláře Oleksandra Pantelejmonova, řvala na něho, bila ho a pak ho donutila napsat rezignační dopis. Útok nafilmovali a umístili ho na internet. Zhlédli ho už statisíce lidí.

Muži obvinili Pantelejmonova, že během nedávné krize v Kyjevě v posledních měsících vysílal proruské materiály a charakterizovali ho jako "moskevskou svini". Mirošničenko je členem nového ukrajinského parlamentního výboru pro svobodu projevu. Po útoku na ředitele televizní stanice se vyjádřil, že si nemyslí, že udělal cokoliv špatného, ale že je připraven podrobit se vyšetřování. Mirošničenko doval, že Pantelejmonov "sloužil Putinovi a ruské propagandě ... v době, kdy Ukrajinci umírali v ulicích".

Těžba kovů a drahokamů v Afghánistánu

19. 3. 2014 / Miloš Kaláb

Zatímco se bojovalo v Afghánistánu, nikdo nepomyslel, jaké je v této zemi přírodní bohatství. A přece se prý jedná o hodnotu, jejíž velikost se vyjadřuje v bilionech (nikoliv miliardách) dolarů. Pojednává o tom pan Murray Brewster v novinách The Ottawa Citizen. Spíš se dá pochopit velikost toho bohatství než tvrzení, že na ně nikdo nepomyslel, když se bojovalo. 

Zničil pohřešované malajské letadlo požár?

19. 3. 2014

Na serveru Wired argumentuje na základě své interpretace chování pilotů zmizelého malajského letadla MH370 Chris Goodwin, zkušený kanadský pilot, že v letadle zřejmě vznikl požár, který se svým chováním piloti snažili zlikvidovat, nakonec ale byli přemoženi kouřem a letadlo na autopilotu letělo do jižních moří tak dlouho, než mu došel benzín a pak spadlo do moře.

Piloti se podle Goodwina pokusili nouzově přistát na letišti Palau Langkawi, to znamenal onen náhlý obrat doleva. Transpondery a veškerou komunikaci vyřadil požár. Je možné, že došlo k vzniku požáru na přední pneumatice letadla, v důsledku její podhuštěnosti. Tento požár by po startu byl nezvládnutelným problémem. Goodwin cituje případy z minulosti, kdy takové požáry vedly k zničení letadla.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Heptyl

19. 3. 2014 / Cyril Podolský

Za své vzal další měsíc a bylo znovu po patnáctém a byl březen. A U Vitoucha bylo zase plno k prasknutí. Televize hrála polohlasem, pomalu se blížila sedmá.

"To už je jak naschvál, tohle!" rozčílila se hostinská, když s úderem sedmé vypověděly službu pojistky. Za malou chvilku už ale pokládala na stůl hořící svíčku a hned na to další a další. Štamgasti se sesedli u jediného stolu, u toho nejdelšího. Ve světle svíček se před nimi lesklo pět sklenic. A v každé z nich malý šedivý tvoreček, který zvědavě pokukoval po těch ostatních.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2014

8. 3. 2014

V únoru 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 52 766,58 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v prosinci 2013 částkou 2625,82 Kč.

Zůstatek byl koncem února 2014 349 778,46 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.