Anexe Krymu je porušením mezinárodního práva

10. 3. 2014

Zdá se, že německá kancléřka Angela Merkelová s tím souhlasí a během telefonátu obvinila ruského prezidenta z "nepřijatelné ruské intervence na Krymu".

Charta OSN, která tvoří základ mezinárodního práva, zakazuje agresívní války. Rusko je nicméně přesvědčeno, že vojenská intervence za hranicemi pod mezinárodní právo nespadá. Putin ospravedlnil vyslání vojáků na Krym tvrzením, že byly ohroženy životy rusky hovořících obyvatel.

Profesor mezinárodního práva na Bonnské univerzitě Stefan Talmon tvrdí, že Putin nemá pravdu. "Podle mezinárodního práva neexistují okolnosti, za kterých je přípustné vyslat ozbrojené jednotky do jiné země na ochranu části obyvatelstva", říká.

Územní integrita a politická nezávislost mají podle Talmona přednost před ochranou obyvatestva. Bez svolení Rady bezpečnosti OSN ani nejhorší porušení mezinárodního práva nebo genocidní akty nejsou dostatečným základem k intervenci v jiné zemi.

Vyslání jednotek by bylo slučitelné s Chartou OSN pouze v případě, že by Ukrajina požádala Rusko o pomoc. "Vláda v exilu může také vydat takové pozvání", říká Talmon, "a exprezident Janukovyč je právě v Rusku".

Avšak takové pozvání je platné pouze v případě, že se nová vláda dostala k moci pučem, a Janukovyče odvolal parlament. Zatímco ruský zástupce v OSN Vitalij Čurkin ospravedlňuje intervenci požadavkem prezidenta Janukovyče na "obnovu práva a pořádku", jiní z řad ruské vlády v Moskvě tvrdí, že vojska vyslali z vlastní iniciativy.

Není možné tvrdit, že na Krymu nejsou ruské jednotky, a na druhé straně, že tam jsou na základě pozvání svrženého prezidenta.

Talmon ovšem poznamenává, že je těžké mezinárodní právo vynutit.

Otto Luchtenhandt, expert na ústavní právo, zase poukazuje na fakt, že podle článku 73 platné ukrajinské ústavy o otázkách dotýkajících se územní integrity může rozhodovat pouze celostátní referendum.

Podle Talmona to znamená, že logicky výsledek krymského referenda bude podle mezinárodního práva neplatný a sotva se najde země, která by jej uznala.

Talmon také hovoří o paralelách s intervencí NATO v Kosovu v roce 1999. "Západ tehdy úplně pošlapal mezinárodní právo a chování Ruska je nyní podobné," tvrdí. "Šest let poté, co vyhlásila nezávislost, je Republika Kosovo uznána pouze stovkou států; devadesát států ji neuznalo."

Situace se však liší v tom ohledu, že mezi intervencí NATO a vyhlášením nezávislosti Kosova uplynulo devět let, během nichž bylo území spravováno OSN. Ale nyní se má podobný proces na Krymu uskutečnit v řádu dnů za přítomnosti ruských vojsk.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout