Mohl Edward Snowden pracovat pro Rusy nebo jinou velmoc?

29. 1. 2014 / Karel Dolejší

Na druhé straně je ovšem pravda, že Snowden neměl ve skutečnosti řádnou bezpečnostní prověrku, neboť firma, která ji prováděla, zfalšovala nejméně 665 000 takových procedur a je nyní terčem žaloby ministerstva spravedlnosti.

Tvrdit, že Snowden "od počátku pracoval pro Rusy", tedy znamená obviňovat jej bez důkazů. Ovšem odmítat toto obvinění nelze z nějaké silné pozice, pouze z pozice "výhody pochybnosti", neboť nelze nade vší pochybnost vyloučit, že Snowden už při nástupu do NSA ve skutečnosti pracoval pro někoho dalšího. "Výhoda pochybnosti" se přitom ve zpravodajské práci zpravidla nepřiznává. Jde o gentlemanskou zásadu platnou v občanském životě.

Primární "vina" je zde ovšem na straně privatizovaného systému bezpečnostních prověrek, nikoliv na straně nesprávně prověřeného Edwarda Snowdena.

Informaci o falšování bezpečnostních prověrek ve firmě USIS je prostě třeba zařadit do rozsáhlejší nečernobílé mozaiky informací o kauze Snowden.

Na druhé straně, v demokratických zemích platí(vala) zásada, že člověk je považován za nevinného, dokud mu nebylo dokázáno, že je z něčeho vinen, namítá Jan Čulík.

Ve zpravodajské praxi tato zásada neplatila nikdy v žádné zemi, bez ohledu na politické zřízení, a Edward Snowden se tedy správně nikdy neměl stát zaměstnancem NSA.

Vytisknout