Neonacisté vytvářejí nadnárodní struktury a kandidují do europarlamentu

25. 9. 2013

Podezřelý z vraždy je členem neonacistické organizace Zlatý úsvit. Tato strana, která vloni v parlamentních volbách získala téměř 7% hlasů, ale odmítá jakýkoliv podíl na zločinu.

Nicméně úřady už podnikly kroky k zákazu strany a v některých městech policisté zatkli její členy disponující zbraněmi.

Zlatý úsvit má však po celé Evropě spojence. V roce 2004 vstoupil do aliance Evropská národní fronta, jejímiž členy jsou další ultrapravicové strany, včetně německé NPD a španělské La Falange. V Německu nedávné vyšetřování vražd spáchaných skupinou NSU odhalilo extenzivní mezinárodní síť, která slouží zájmům pravicových extrémistů.

"Neonacisté se začali propojovat, také na mezinárodní úrovni, v polovině 90. let, nebo ještě dříve," říká berlínský politolog a expert na pravicový extrémismus Hajo Funke.

Andreas Speit, hamburský autor několika publikací o pravicovém extrémismu, tvrdí, že neonacistické aktivity lze zhruba rozdělit do tří kategorií: Je to subkulturní scéna, násilní neonacisté a politika. Podle Speita na subkulturní úrovni dochází k propojování během rockových koncertů. Německé skupiny s rasistickými texty koncertují po celé Evropě. Nosiče s nahrávkami jsou produkovány v zahraničí a poté dováženy do Německa.

Experti však zaznamenali přeshraniční spolupráci i mezi násilnými neonacisty. Mezinárodně aktivní uskupení jako Ku Klux Klan, Combat 18 a Blood and Honour mohou pomáhat hledaným osobám ukrýt se v jiných státech. Podle Funkeho tyto skupiny proto, že úřady uvedenou praxi neberou náležitě v úvahu, v posledních letech zesílily. A němečtí neonacisté se dopouštějí zločinů v zahraničí, například proti Romům a Sintům v České republice, nebo v Řecku, kde operuje Zlatý úsvit, vysvětluje Speit, který to označuje za "násilný turismus".

Nicméně extrémisté se také snaží získat vliv legálními metodami. Ultrapravicové formace Evropská aliance za svobodu a Aliance evropských národních hnutí se chystají kandidovat v příštích volbách do Evropského parlamentu.

Podle Speita neonacisté neuvažují v termínech národních hranic, ale místo toho si přejí nadvládu bílé rasy po celém světě. Pokud (bílí) cizinci zůstávají ve svých zemích, nic proti nim nemají. Vyznávají nyní ideologii etnopluralismu.

Ultrapravicové extrémisty z různých zemí spojuje například nenávist k Židům. Z tohoto důvodu má mnoho německých důvodů respekt k bývalému íránskému prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi (na základě dezinterpretace jeho projevu Izraelci - pozn. KD). Spojení mezi neonacisty a islamisty však není ničím novým a má kořeny již ve 20. letech, kdy ultrapravicové evropské skupiny spolupracovaly s politickými formacemi v arabském světě - a to na základě tradicionalismu a přístupu k ženám.

Podle Speita dochází k mezinárodnímu šíření ultrapravicové ideologie. Částečně je to výsledek ekonomické krize a nejistoty pociťované střední třídou - a propojování neonacistických uskupení problém pouze vyostřuje a zřejmě dojde k tomu, že v evropských volbách získají další mandáty.

Hnutí je také "neuvěřitelně aktivní" na hudební scéně. Mladí lidé z malých měst jsou nadšeni možností cestovat do Itálie na koncert místních ultrapravicových extrémistů. Proto je tak důležité přijímat preventivní opatření a neignorovat problém.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout