DOKUMENT
Veřejná služba v podání Daniely Drtinové
15. 8. 2013
Dle bodu 6.5 Kodexu České televize moderátoři diskusních pořadů České televize jsou povinni zachovávat nestrannost. Divák by neměl z jejich vystupování v pořadu poznat, jaký k diskutovanému problému nebo diskutujícím zaujímají postoj. Bod 6.1. Kodexu praví, že Česká televize dbá, aby hlavní názorové proudy sporu dostaly rovnoměrný prostor k vyjádření. Pokud to není možné zajistit, musí roli kvalifikovaného oponenta sehrát moderátor nebo jím pozvaný host, především uváděním protikladných v diskusi nezastoupených argumentů.
Daniele Drtinové svěřil ředitel redakce zpravodajství a publicistiky Zdeněk Šámal výlučnou roli, aby pořad Interview ČT24, vysílaný v podvečer, nesl od pondělí do čtvrtka její jméno. Snad jako vyznamenání za zásluhy, i když to tak Drtinová, ani její přátelé z redakce v minulých dnech, nevnímala. Laskavému a vzdělanému čtenáři Britských listů dáváme s dvoudenním zpožděním přepis diskuze nastupující žurnalistické hvězdy České televize beze slova komentáře. Může posoudit, do jaké míry Daniela Drtinová kladením otázek předsedovi Senátu naplnila Kodex ČT - etickou samoregulační normu, kterou novinářům veřejné služby nikdo nevnutil. Připomínáme pouze, že pořad se jmenuje Interview, čili Rozhovor, moderátorka není komentátorka, konstatování není otázka a otázka končí otazníkem. A že Kodex je platnou normou, veřejným příslibem kvality práce Dvořákovy televize veřejné služby. I od pondělí do čtvrtka. │ŠOK
ČT24, 13.8.2013, 18:30: Interview ČT24 - moderátorka Daniela Drtinová, host Milan Štěch, předseda Senátu
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Pane předsedo, rozpustí se podle vás vůbec Poslanecká sněmovna? Poslanci přijdou o platy, o prebendy, jak se říká, a možná si to někteří začínají pomalinku rozmýšlet podle těch posledních informací.
Milan ŠTĚCH, předseda Senátu (ČSSD): Tak můj tip je, že se rozpustí, protože to, co se v posledních měsících a týdnech děje v naší zemi, zejména v Poslanecké sněmovně, si myslím, že už je na samém vrcholu a že už ani občané ani veřejnost, ale i ty mezinárodní ohlasy neumožňují, aby tato Poslanecká sněmovna ve své činnosti pokračovala.
Ale mluví se o odkladech. Čím dál tím víc tak zřejmě v říjnu předčasné volby nebudou, to se asi nestihne.
Tak já jsem přesvědčen, že se to stihnout může, že to je jenom na rozhodnutí Poslanecké sněmovny. A že by to bylo prospěšné, že by to období nestability určitě zkracovalo.
Po dobu neexistence sněmovny se náhradním, takzvaným náhradním zákonodárcem stává právě Senát, byť samozřejmě je i Senát zákonodárnou komorou. Dovedete si představit, jaká konkrétní zákonná opatření by mohl Senát řešit?
Tak on se nestává náhradním zákonodárcem. Ústava v článku 33 jasně předpokládá takovouto ústavu... takovouto, takovouto, takovouto situaci. A ty řešení, které by byly Senátu předloženy, jsou pouze a jen záležitostí vlády. Takže je to především na vládě, pokud by zkonstatovala, že je potřeba něco řešit zákonným opatřením. A to zákonné opatření má stejný charakter jako zákon, tak samozřejmě má plné právo to Senátu předložit.
To ano, ale vy sami jste i s premiérem Jiřím Rusnokem říkali, že to budete koordinovat mezi sebou, právě pokud jde tedy o plán těch zákonných opatření. Nepřišel za vámi premiér Jiří Rusnok s nějakým plánem, která, které zákony bude třeba po rozpuštění Poslanecké sněmovny potřeba právě schválit cestou zákonných opatření?
Já už jsem včera hned po té tiskové konferenci říkal, že jsme hovořili o té technice. My jsme nehovořili o žádném obsahu a předseda vlády také v otázce, která byla, jasně uvedl, že ho ani žádná konkrétní záležitost v tuto chvíli nenapadá. Ale jak už platí všeobecně, štěstí přeje připraveným a my se na tu techniku, protože je to záležitost, která ještě nebyla u nás použita, musíme připravit a samozřejmě mělo by význam předkládat pouze taková zákonná opatření, které mají šanci, že v Senátu projdou. To znamená, že nad nimi bude velká společenská i politická shoda.
Ale přece jsou některé zákony, o kterých už teď se ví, že je velmi důležité, aby schváleny byly. Otázka je, jestli je stihne schválit Poslanecká sněmovna, jako třeba zákon o úřednících. Ten když nebude do konce roku schválen, tak Brusel zastaví dotační kohoutek pro Českou republiku. Nebo toto riziko existuje.
Toto musí zvážit vláda, a samozřejmě asi by bylo dobré, aby se o této záležitosti diskutovalo s politickými stranami. Byla by to norma, která je poměrně široká. Myslím si, že by to bylo takové maximálně velké úsilí, které by muselo být vynaloženo. Samozřejmě bych byl raději, kdyby tuto normu bývala včas připravila bývalá...
Což se nestalo.
... bývalá vláda. To znamená vláda Petra Nečase. V této době to považuji, že to bude velmi, velmi obtížné. Ale pokud by takový návrh byl předložen a bude vůle v Senátu ho přijmout, tak samozřejmě bysme o tom museli, museli začít vést, vést jednání. Já zrovna tento zákon považuju, že by byl poměrně dost velký, obsáhlý a dost náročný.
Takže podle vás se obsahově na formu zákonného opatření nehodí?
To bych neřekl. Ta, ten článek 33 nepředpokládá. On prostě říká, že takové opatření, které by za situace, kdy budou obě dvě komory, byly řešeny návrhem zákona, běžnýho zákona. Takže ústava nijak neomezuje, vím, že možná někteří právníci budou mluvit o duchu ústavy nebo o některých jiných záležitostech, ale prostě ústava v tom článku 33 toto neomezuje a je to pouze a jen na uvážení vlády. Samozřejmě rozumná vláda si udělá určitou sondáž, jestli je šance, aby takový návrh v horní komoře, to znamená v Senátu, prošel.
No, ale pokud tam tedy hrozí to riziko, o němž jsme hovořili, tak považujete za pravděpodobné, že nakonec tento zákon bude protlačen formou toho zákonného opatření, pokud má být schválen do konce roku?
Paní redaktorko, my jsme o konkrétních návrzích zatím nejednali a já nechci předjímat. Já povedu Senát k takovému přístupu, který bude dobrý pro Českou republiku. Pokud by bylo konstatováno, že skutečně hrozí nějaké velké finanční, finanční škody naší zemi, tak určitě dáme síly dohromady, uděláme maximum. Pokud by toto nebylo, tak zrovna tento návrh zákona si nepředstavuji jako návrh, který by byl dobrý v tuto chvíli takto, takto řešit. Raději bych ho nechal na normální běžnou, běžnou legislativu. Ale když by to hořelo, lidově řečeno, tak my jsme připravený pomoci.
Podle informací ČT24 premiér Jiří Rusnok v demisi opravdu konkrétní plány nemá, ale nepřímo vyzval ministry, aby ty zákony, které chtějí oni případně formou zákonných opatření prosadit, tak aby je připravili a že se podle toho bude taktizovat. Jak by se vám to líbilo, pokud skutečně takový podtextový plán existoval?
Já si myslím, jak jsem včera hovořil s Jiřím Rusnokem, s předsedou vlády, on by také připravil pouze ty zákony, které jsou nutný a na kterých je shoda širšího spektra, to znamená jak politického, tak společenského a které například by bylo třeba ještě například dopracovat k tomu, aby se mohla spustit plná účinnost občanskýho zákoníku od roku, od roku 2014. Takže určitě vláda, která je v demisi, nebude připravovat zásadní nějaké strategické politické rozhodnutí, pouze ty věci, které by podvazovaly fungování státu, jeho služeb a podobně. Takže z tohoto pohledu se domnívám, že i vláda bude velmi zvažovat, jaké návrhy případně předložit.
No, ale nemůže toho vláda využít a vlastně i Senát, o zákonném opatření teď rozhodne vláda v demisi, vláda, která je v dikci Miloše Zemana. No, a potom bude mít v zádech Senát, který má většinu, kde má většinu levice.
Podivte se, senátoři jsou zcela transparentní a demokraticky zvolený a ústava předpokládá, že může určitou dobu fungovat jenom jedna komora. A pokud by to zákonné opatření nebo zákonná opatření byla přijata, tak stejně jejich dlouhodobá platnost bude pouze tehdy, když budou nově zvolenou Poslaneckou sněmovnu odsouhlaseny. Takže nedělejme z toho nějaký strašák.
To je pravda, pane předsedo.
Ústava to ošetřuje velmi dobře, velmi dobře to ošetřuje.
Ale podle průzkumů, podle těch stávajících průzkumů může vyhrát volby ČSSD, takže je klidně možné, že i ta následující Poslanecká sněmovna bude v převaze levicových poslanců. Takže by to bylo vláda Jiřího Rusnoka, levicový Senát, který teď schválí nějaká zákonná opatření a pak by je mohl potvrdit, mohla potvrdit levicová sněmovna.
Jestli se nepletu, v této zemi zhruba 17 let vládla pravice. Já jsem nikdy neslyšel, když měla od prezidenta až po vládu přes obě komory parlamentu v rukách pravice, zejména ODS, že by se podobné otázky stavěly a takové úvahy se pouštěly.
Taková situace nebyla, takže toto jsou samozřejmě otázky, které...
Byla! Byla, byla, já si myslím, že ta situace platila, když...
Ano, byla, někdy před mnoha, mnoha lety.
Ne, taková situace byla ještě nedávno, prezident byl pan Václav Klaus, předseda vlády byl pan Nečas, v horní komoře byl Sobotka a tam...
Ale to nebyla vláda v demisi, pokud vím.
Ale vždyť to je přece jedno, jestli je vláda v demisi nebo to, je to vláda, je to vláda.
Tak přece důvěra má samozřejmě nějakou, nějakou ústavní sílu.
Samozřejmě, ale důležité je, že ty zákonodárný sbory, který nakonec rozhodují, mají tu důvěru a já znova říkám, že dlouhodobou platnost zákonný opatření, jestli se stane běžným zákonem, stejně musí potvrdit nově ustavená Poslanecká sněmovna. A bude to sněmovna, která vzejde ze svobodných voleb, které předpokládám, že budou velmi pravdivě odrážet a reagovat na současnou společensko-politickou situaci. Nechme to občanům, občané to rozhodnou.
Nemůže to být také použito v předvolebním boji? Myslím jako by to, že vlastně teď se schválí nějaká zákonná opatření a vy byste třeba v té předvolební kampani naznačil: my neschválíme, když...
Tak já myslím, že to může používat pouze ten...
... vyhraje levice.
... ten politik nebo ten subjekt politický, který už nemá jiné argumenty a je na tom úplně na dně. To znamená, že když nemůže se bavit o konkrétních tématech, které jsou pro občany důležité a které můžou zajistit lepší fungování státu a lepší komfort pro občany, tak bude takovéto zástupné problémy zvedat. Ale já si myslím, že občané si to umí vyhodnotit.
Vy jste říkal, že se domníváte, že premiér Jiří Rusnok bude, pokud jde o zákonný opatření, zdrženlivý. Ale jestli vlastně je nasnadě otázka, jestli se tomu dá skutečně nějak důsledně a hluboce věřit, protože ptal jste se třeba pana premiéra, jestli vláda bez důvěry dala souhlas se jmenováním paní Livie Klausové a pana Vladimíra Remka na velvyslanecké posty na Slovensko a do Ruska? Ono to není ujasněné, teď se o tom mluví, že se to zřejmě stalo. Ptal jste se ho na to?
Já jsem s panem předsedou vlády měl schůzku včera. Hovořili jsme samozřejmě o hospodářské situaci, hovořili jsme o možnostech řešení do budoucna, on je, on je renomovaný ekonom.
A na tohle to jste se ho neptal?
A o zahraniční politice jsme hovořili. Jinak já se domnívám, že to nejmenování velvyslanců už je, bych řekl, nedobré a že by bylo potřeba velvyslance, velvyslance jmenovat a přestat kolem toho hrát jakéhokoliv politické hrátky.
A neměla by to udělat vláda s důvěrou u tak klíčových postů navíc
Tak já se domnívám, že když to neudělala, když to neudělala předchozí vláda, tak že už není možný otálet. To jako když někdo tady půl roku spí a neřeší záležitosti, ministerstvo zahraničí podle mýho je dlouhodobě v úpadku.
Tak tam je samozřejmě konflikt mezi ministerstvem zahraničí a mezi prezidentem Zemanem právě na to téma.
Několik let bylo v úpadku, a když teďko prostě tady nový prezident a tato vláda vidí, že je možný tuto situaci vyřešit, tak ji prostě může vyřešit. Nedělá nic protiústavního.
On sám slovenský premiér Fico už řekl, že paní Livii Klausovou rádi na Slovensku vidí, že ji rádi přivítají. Takže ony vlastně žádné diplomatické tajnosti nebo okolky teď už asi nehrají žádnou roli. Skutečně podle vás pokud to vláda udělala, tato vláda bez důvěry, tak je to z vašeho pohledu opravdu v pořádku?
Tak nakonec to jmenování činí prezident podle ústavy. Takže neříkejme, že to nějaký nedemokratický stav, vždyť je to... ta hra se tady hraje už několik měsíců a pro mě je nechutná. Já už se tím... já se tím zabývat nechci, není to záležitost Senátu a mě mrzí, že politici, který to mají ve svém portfoliu, to nevyřešili a já budu rád, když to prezident vyřeší.
Ale vláda to veřejně nepřiznává. Teď je otázka, proč to vlastně dělá.
Tak to já, ptejte se předsedy vlády.
To není otázka, to bylo konstatování.
Ptejte se předsedy vlády, ministra zahraničních věcí a já chci, aby obraz Český republiky nebyl poškozován i v takovýchto detailech.
To byla, to bylo konstatování toho, že to vláda v tuto chvíli ještě nepřiznává. Otázka měla být, jestli skutečně vláda, které ČSSD dala důvěru, byť ji teda nakonec nezískala, tak jestli tímto jen neplní vlastně přání prezidenta Miloše Zemana?
Ale tady se pořád spekuluje o to, že někdo vykonává nějaký poslání Miloše Zemana. Prosím vás, to jsou, jsou tady instituce, které mají své pravomoci vymezený ústavou. Pokud ji nepřekročí, tak to nezpochybňujme. A jsou tady daleko vážnější problémy, kauzy, které se děly, propad ekonomiky, propad životní úrovně, nárůst cen, prostě propad reálných mezd. To jsou problémy, který já bych chtěl, aby se řešili a ne tyhle pseudokauzy.
Já vím, ale premiér Jiří Rusnok sám říkal přece, že už nic podstatného dělat nebudou. Pak se objevuje toto. A já se ptám spíš právě z hlediska potom dalších těch zákonných opatření, jestli když to je takto, tak jestli nebude třeba plnit nějaké ty představy Hradu dál, právě třeba formulky zákonných opatření?
Tak pan předseda vlády zajisté bude předkládat pouze takové věci, které uzná celá vláda, že jsou potřebný. Je tady Senát, který samozřejmě bude postupovat v mezích ústavy a je tady prezident jako třetí instituce a pak je tady čtvrtá instituce a to je nově zvolená Poslanecká sněmovna. Ani jedna z těch, ani jeden z těch subjektů, které musí sehrát nebo splnit svoje, svoje poslání prostě, není nelegitimní. Takže z tohoto pohledu, prosím, nesužujme, protože stejně definitivní poslední slovo, opakuji pro vás i pro občany, bude mít nová Poslanecká sněmovna. Nehrajme tuto hru, stejně to rozhodně sněmovna, která bude mít aktuální čerstvý mandát od občanů, a to bude to nejčistější, co teďko můžeme vymyslet.
Tak jedna věc jsou zákonná opatření, která jsme probrali a druhá věc jsou zákony, které už běží tím legislativním schvalovacím procesem. Pokud se rozpustí sněmovna ještě v srpnu, bude potřeba pozdržet podpis prezidenta Miloše Zemana, aby Senát stihl rozhodnout tedy o zákonech, které už běží v tom legislativním schvalovacím procesu nebo to nebude nutné?
Já se domnívám, že ne. A nezlobte se, já se opět odvolám na ústavu, ústava to nikdy nepředpokládá. Já si myslím, že prezident by ten krok měl udělat co nejdříve poté, co sněmovna tuto vůli projeví. A myslím si, že to není potřeba, protože v Senátu jsou rozumní lidi, drtivá většina, velká část z nich chce opět kandidovat na své mandáty a oni ví, že třeba takové doprovodné zákony k občanskýmu zákoníku je třeba schválit, protože to rozhodnutí o občanským zákoníku bylo, bylo učiněno. Takže my určitě uděláme maximum, kdyby se tam našla hrubá chyba, která by znemožnila ty zákony užívat, tak potom bysme třeba zvážili to zákonný opatření nebo by zvážil určitě premiér to zákonný opatření. A věřte tomu, že ještě v období před volbami my nebudeme žádným způsobem tady chtít hrát nějaké politické hry nebo nějaké úmysly. Když budeme chtít něco změnit, tak já věřím, jak vy jste naznačila, že pravděpodobně vyhraje volby sociální demokracie, tady budeme moci sestavit naší vládu, tak změníme po volbách. My to taky občanům jasně v kampani řekneme, co chceme změnit a co třeba změnit nechceme.
Pokud jde ještě k tomu schvalovacímu procesu, tak předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se domnívá, že je možné, že skutečně ten legislativní proces rozpuštěním Poslanecké sněmovny skončí. Senát má na projednání předlohu měsíc od doby, co mu je sněmovna doručí. Termín u těch některých zákonů by mohl končit až v polovině září. ČSSD vás vyzývá pro to, abyste zasedli co nejrychleji a schválili ty zákony, které k vám jdou. Uděláte to?
Já se domnívám, že tam, že tam ta první vyjádření pana předsedy Rychetskýho bylo nějak vytrženo z kontextu. Co jsem diskutoval s ústavními právníky nebo s právníky, kteří jsou moji spolupracovníci, ten proces je prakticky obdobný, jako je, když Poslanecká sněmovna končí v řádným termínu. To znamená, co paní předsedkyně v této době podepíše a pošle do Senátu, tak, tak bude, bude běžet. A pokud my bysme to... schválíme, tak samozřejmě poté nový předseda Poslanecký sněmovny nebo předsedkyně Poslanecký sněmovny, až se ujme své funkce, tak ty zákony podepíše a půjdou panu prezidentovi. To bude v období ještě před koncem roku. Takže účinnost občanského zákoníku to neohrozí. Já si myslím, že není, takhle to bylo i v minulých obdobích, že se mimořádného neděje. A znova říkám, my máme zájem, aby se tady nedělaly žádné problémy. Jak říkám, bude-li to přijatelný...
A zasednete tedy až toho 21. srpna?
... i nějaké drobné technické chyby, tak věřím, že kvůli tomu to nebudeme, nebudeme zastavovat. A kdyby tam byly hrubé chyby, najdeme cestu, jak to opravit tak, aby to mohlo co nejdříve, to znamená od 1. 1. příštího roku být účinné.
A ta výzva ČSSD, abyste jako Senát zasedli co nejrychleji, zasednete toho 21. srpna nejdříve?
My máme, 21. srpna máme schůzi, která je naplánovaná a tisky máme zhruba 14 dnů nebo 10 dnů k dispozici. Ale ty tisky, o kterých tady hovoříme, to znamená ta schůze, která skončila minulý týden, těch 16 zákonů, plus ještě 2 zákony, který mají být doprojednány teprve tento týden v pátek, ty my nemáme a náš, naše lhůta začíná běžet od té doby, kdy nám je Poslanecká sněmovna předá. Takže já jenom prosím, aby nám byly předány brzy. Samozřejmě ve stavu...
A sejdete se až 21. srpna nebo i dřív je možné?
Počkejte, to když nám, když nám ty zákony pravděpodobně předají nejdřív 23., možná 26. srpna.
Tak to nevyjde časově.
Tak to nejde.
Ale ty červencové, já mluvím o těch, které už tam jsou z poloviny července, o těchto zákonech mluvím.
Ty my, schůze je svolaná na 21., protože my jsme ty zákony dostali, dostali před, jestli se nepletu, 10 dny. Takže my je stejně projednáme ty zákony zhruba za nějakých 10 pracovních dnů a kalendářně 14. To je rekordně krátká, krátká doba. Víte, za kolik nám Poslanecká sněmovna dává zákony? Když je ona schválí, tak nám je taky dává až po 28 dnech, ona si na to nechává 28 dnů, aby zkontrolovali to, co přijali a nám by chtěli dávat, anebo by nám někdo vnucoval pod vyhrožováním odkladem voleb, abysme to projednali za 5 dnů. To přece není možný, tohle to já musím odmítnout, zásadně odmítnout.
Ten nátlak vám přijde nevhodný?
Nevhodný, je zbytečný a ústava tyto záležitosti předpokládá a my budeme postupovat naprosto v duchu ústavy a já jsem přesvědčen, že žádný proces přijímání důležitých zákonů neohrozí, protože my věříme, že tady po volbách bude vláda, za kterou budeme mít zodpovědnost my a nechceme si způsobovat žádné problémy zbytečné.
O situaci v ČSSD ještě budeme mluvit. Je strana opravdu jednotná a proč se ČSSD rozhodla pro bratrovražedný boj Sobotka versus Hašek na jižní Moravě? V Interview ČT24. Pane předsedo, naposledy se tedy objevila výzva pražských sociálních demokratů že by Bohuslav Sobotka neměl kandidovat na jižní Moravě, ale že by ho chtěli v Praze. Souhlasil byste s tím?
Tak to byla nabídka a já se domnívám, že je to od pražských demokratů, sociálních demokratů pouze a jen nabídka. A ono už je několik týdnů známo, že pan předseda Sobotka bude kandidovat na jižní Moravě, kde kandidoval vždycky, tam se narodil, tam prostě žije jeho rodina a myslím si, že to je přirozený.
Takže Prahu by brát neměl?
Praha, Prahu, my v Praze postavíme jistě silné, silnou kandidátku a silného lídra.
S panem Zavadilem?
To se uvidí, pan Zavadil je jeden z, jedna z osobností, která připadá v úvahu.
A vy byste v Praze raději viděl pana Zavadila, anebo pana Sobotku?
Ne, ne, ne, já o Praze nerozhoduji, o Praze si rozhodují především Pražáci.
A vás názor?
A pokud se nedohodnout, tak my nalezneme řešení a já ho teďka říkat nebudu.
Tak pokud bude kandidovat v jihomoravské kandidátce Bohuslav Sobotka, tak to bude skutečně souboj mezi Bohuslavem Sobotkou a Michalem Haškem. Pokud dostane stejně jako minule statutární místopředseda Hašek více preferenčních hlasů než předseda ČSSD, jaký signál to podle vás bude o předsedovi ČSSD, o Bohuslavu Sobotkovi?
Žádný. Naprosto žádný. Jižní Morava je velký volební obvod, je dobře, že tam máme dva silné, dvě silné osobnosti a nejenom dvě, my tam máme vícero silných osobností, tam skutečně je hodně osobností.
Ano, ze třetího místa kandiduje Jeroným Tejc, předseda poslaneckého klubu ČSSD.
A další a další osobnosti jsou tam. Takže je to pochopitelný. Pan předseda Sobotka je tam doma, pan Hašek je hejtmanem, je tam taky doma. Bude to silný tandem. Oni si nebudou konkurovat, oni potáhnou naprosto jasně jedním směrem. A pan Hašek několikrát jasně prohlásil, že respektuje, že sjezd zvolil i s jeho podporou Bohuslava Sobotku. Takže my máme jasnýho lídra, jasnýho kandidáta na předsedu vlády, kterým je Bohuslav Sobotka. A tyto nastolované otázky, že to bude bratrovražedný boj, nezlobte se, mně to připadá, že to je jako kampaň ve službách stran, který nemají jinou možnost, než se pokoušet sociální demokracii nějak zevnitř, zevnitř rozkládat. To se jim nepodaří, my jsme konsolidovaný, my jsme sebevědomí a my jsme přesvědčený o tom, že máme nejlepší alternativy ještě poté, co tady předvedl za 8 let levicové vlády.
Tak navenek ano, ale otázka je, jak je to uvnitř. Nemůže se pak silnější z těch dvou skutečně dostat taky do čela případné vlády, pokud ČSSD vyhraje? Prezident řekl, že pověří představitele, ne předsedu vítězné strany. Otestuje si tak třeba sílu, může si pak vybrat Michala Haška do čela příští vlády.
Paní redaktorko, já jsem několikrát ještě před tím, než se ty diskuse začaly, řekl, že si dovedu představit, že by nějaký jakýkoliv prezident pověřil, pověřil sestavením vlády někoho jiného z té strany, která vyhrála, kdo není, kdo není předsedou tý strany. To by musela říci ta strana. A my jsme k tomu už ten nejvyšší kongres, sjezd měli a ten určil předsedu a je jasný, že to je, že to je předseda. Samozřejmě může se stát vážná nemoc nebo něco, nikdy nevíte, ale v tomto případě si myslím dneska, jak situace stojí, tak je to naprosto jasný a já jsem slyšel několikrát v posledních dnech veřejně od Michala Haška, že je to, že je to Bohuslav Sobotka. Tyto ataky zvenku, který jsou, a zevnitř nejsou, zvenku, který jsou, tak ty my považujeme skutečně, že to je taková ta zoufalá poslední možnost oslabit sociální demokracii a vytvořit před lidma obraz, že u sociální demokracie má nějaké problémy, protože to, co má, to co má ODS, ale i to, že například TOP 09 se zoufale musí opírat o Starosty, kteří podle mýho drobet zneužívají toho názvu Starostové, protože lidé jako nerozlišují úplně, kdo je starosta sympatizující s TOP 09 a kdo je starosta obecně, protože starostů je 6 tisíc v naší zemi. A já si myslím, že by bylo seriózní, kdyby Starostové řekli: my jsme Starostové podporující TOP 09 a neříkali: my jsme Starostové.
Ano, teď je předsedou Bohuslav Sobotka a pak je otázka, jestli by předsedou nemohl být někdo jiný, třeba právě po otestování té síly u těch preferenčních hlasů. Michala Haška má prezident mnohem raději, eufemisticky řečeno, tak jestli by potom, když by pan prezident naznačil, že nechce v čele Bohuslava Sobotku.
Já myslím, že pan prezident má rád, pan prezident určitě má rád mnoho lidí i v sociální demokracii. Takže takhle to určitě nebude.
Nemůže dojít postupně ke změně předsedy, pokud prezident naznačí, že by nechtěl v čele vlády Bohuslava Sobotku?
Nemůže. Jedinej, kdo to může rozhodnout, je sjezd. Jedinej, kdo to může rozhodnout, je sjezd. Sjezd proběhl, my nemáme žádný důvody konat mimořádný sjezd a já o tom už se dál nechci bavit, protože to je naprosto zbytečný, to je ztráta času, to je ztráta peněz veřejnoprávní televize, naprosto.
No, to si nemyslím, to je samozřejmě velmi niterná otázka, která vypovídá o situaci v jedné nejsilnější opoziční levicové straně.
Mě těší zájem váš a ostatních, ostatních třebas i médií, který se dneska definujou jako pravicový, zájem o sociální demokracii, já myslím, že není upřímný. A já vám věřím, já vám říkám, že nás to nerozloží, nás to jenom posiluje a sociální demokracie po volbách v tomto bude naprosto jednotná.
Voliči samozřejmě mají právo vědět to, co se děje uvnitř strany, a proto se na to my novináři ptáme.
Ale my jasně říkáme, vždyť my děláme nejvíc tiskových konferencí, myslím si, že informujeme o dění v sociální demokracii včetně našich financí permanentně, permanentně.
No, a my v pořadech se ptáme respondentů a nepřetiskujeme tisková prohlášení, pane předsedo. Na jihomoravské kandidátce, jak už jsem říkala, by ze třetího místa měl podle všeho kandidovat taky Jeroným Tejc. Neplýtvala by tak strana tvářemi, které by mohly vlastně posílit třeba slabší regiony nebo ne slabší, ale ty kandidátky, kde budete mít výraznější tváře?
Já jsem myslel, že řeknete, že bysme posílili ještě nějakou stranu jinou.
No, i to je možné.
Tak to zatím dělat nebudeme, určitě. Ale je to možný. My ještě máme nějaký čas a zvážíme, zvážíme samozřejmě, aby ty kandidátky byly všude silné.
Pane předsedo, já vám děkuji za rozhovor, na shledanou.
Já děkuji za pozvání a na shledanou.
Jsme na konci, na viděnou zítra.
zdroj ČT, Newton Media Search
Vytisknout