Šovinismus Martina Putny

14. 8. 2013 / Daniel Veselý

Narazil jsem na starší rozhovor (Literární noviny 2006/43 ZDE) s Martinem C. Putnou, který se na krátký čas stal jakousi mučednickou modlou, neboť ho prezident Zeman odmítl jmenovat univerzitním profesorem. Nechci hodnotit odbornou způsobilost pana Putny k získání tohoto titulu, to mi nepřísluší; nicméně za povšimnutí stojí některé jeho názory, jež mi připadají vyloženě vulgární a extremistické.

Přestože jde o sedm let staré interview, mám za to, že není od věci zohlednit stanoviska Martina Putny, jež v té době zastával. Je ale pravda, že nikdo nejsme imunní a máme příležitost své názory a postřehy revidovat. Je tudíž možné, že i Putna z některých svých extremistických pozic v průběhu času slevil. Rozsáhlý rozhovor s katolickým intelektuálem Martinem C. Putnou nese titulek Prožíváme zradu vzdělanců.

Na otázku, co považuje za hlavní problém Filozofické fakulty, Putna odpověděl, že mu jako "nejhorší přijdou neomarxisti, co si tento virus přitáhli z Ameriky". Vedle neomarxistů mu na půdě FF UK vadí také přítomnost "starých bolševiků a exbolševiků". Myslím, že veřejný intelektuál, za kterého Martina C. Putna považuji, by měl být otevřený i takovým myšlenkovým "virům", jako je neomarxismus, k němuž lze přiřadit Herberta Marcuse, Jürgena Habermase ZDE či Davida Harveye - již jen proto, že mají zvídavé mysli co nabídnout.

Putna si rozhodně nestýská, že v základech evropské kultury figuruje jen málo žen a tvrdí, že "jich tam je tolik, kolik si tam zaslouží být." K základům evropské kultury nepatří ani "indiánská říkadla", k čemuž Putna dodává: "To, že v současném intelektuálním světě je módní spílat kánonu a říkat, že je potřeba jiných, lepších, multikulturních, multigenderových textů, to je podřezávání větve na které sedíme." Znamená to tedy, že se máme vystříhat působení jiných kulturních okruhů, aby nebyl narušen "základ evropské kultury"? Obdobný pohled bych očekával spíše u extrémní pravice či katolických šovinistů, jako je například předseda Akce D.O.S.T. Michal Semín.

Ani genderová studia, potažmo feminismus, nemají v očích intelektuála Putny valnou váhu, když tvrdí:"Myslím, že typické podkopávání větvě pod evropskou kulturou jsou gender studies. Ženy, které něco umějí, to dělají. Dělají vědu, politiku či umění. Ženy, které nic neumějí a jsou ambiciózní, se věnují gender studies." Považuje snad profesor vysoce flexibilních oborů sociální a kulturní antropologie Putna tyto ženy za méněcenné jen proto, že se věnují oboru, jenž mu možná z misogynních pohnutek nevoní?

Putnův kritický pohled na svět, který je mu podle jeho slov vlastní, může silně zaskřípat, když de facto horuje za konzervativní establishment (starý anticko-křesťanský Západ) následujícími slovy:" "Napadání patriarchálního systému" může provozovat kdejaký šmudla, který si přečte několik příruček o "rozbíjení diskursu". Pomalu to vypadá, že co je dovoleno Jovovi, zjevně není dovoleno volovi.

Putnova kritika samozřejmě nemine bývalého prezidenta Václava Klause, což je věru nepominutelný terč; něco jiného je Václav Havel, na jehož adresu Putna v rozhovoru neskrblí chválou: "Václav Havel, který je pro mě stále prezidentem České republiky, dával vyznamenání lidem, kteří jsou jiní." Sám Putna vypíchl nutnost kritického myšlení, nicméně když přijde na Václava Havla, je až beránkovsky krotký. Myslím, že povinností veřejného intelektuála je zohledňovat stinné stránky "národních hrdinů", tedy i Václava Havla. Zde Martin C. Putna naprosto selhává, když -- pokud se nemýlím -- nebyl schopen kriticky zhodnotit Havlovy agresivní recepty na řešení zahraničních konfliktů jak v prezidentské funkci, tak z pozice "obyčejného občana", a to počínaje první válkou v Zálivu a konče invazí NATO do Libye.

Putnova slova o kritické reflexi, již mají provádět veřejní intelektuálové, tedy nejen v tomto ohledu padají na neúrodný úhor.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 14.8. 2013