Vzhůru do nového a promyšlenějšího kroužkování!

13. 8. 2013 / František Hezoučký

Na blogu idnes napsal Michal Šárka názor "Nerušte mé kruhy, Janouchu, Janoušku", kterým se pustil do prof. Janoucha za jeho nápad dát hlasy těm nevolitelným na konci kandidátek, pokud volič přece jen chce vybrat politický program. Pan Šárka se domnívá, že díky tomu volič volil hloupě a nápad nazval "kardinální pitomostí", píše František Hezoučký.

Doufám, že se pan Šárka ńebude zlobit, že s ním jeho názor nesdílím.

To, že se zoufalý volič chytil možnosti, jak zatřást politickou scénou, mu umožnilo poznat, že jeho hlas má přece jen váhu, a že se vyplatí nad volebními lístky popřemýšlet. Dnes si asi volič přece jen řekne, že i na konci kandidátek nemusí být lidé kvalitní a může začít volit podle osobností, na něž se přece jen bude moci spolehnout.

Náš občan má velký problém: má ve veřejném životě málo pozitivních vzorů. Těch negativních je v něm naopak mimořádné množství. To je, podle mého soudu, jedním z důvodů "blbé nálady".

Díky kroužkování se do parlamentu nedostali někteří kandidáti, o nichž lidé věděli, že jsou tam především pro svůj prospěch a nikoli proto, aby sloužili republice.

Nepovedlo se to u všech a zvolili jsme si zase i - jen méně známé - společensky nepříliš zodpovědné lidi.

Ale ledy se pohnuly.

Nyní si budeme dávat větší pozor, jestli náš kandidát něco umí, jak volí, jak přemýšlí, jak zodpovědně ve sněmovně vystupuje, jak se v minulosti obohatil, jakou např. krajskou nemocnici díky jeho působení ve sněmovně získal.

Z kandidátek toho o kandidátech víme velmi málo. Neměli bychom volit kandidáty "provařené", ale ani neznámé. Zajímejme se o ně.

A toho, koho zakroužkujeme jako "svého", pak během volebního kontrolujme, abychom sami sebe přesvědčili, že jsme volili správně. Za toho zakroužkovaného neseme totiž osobní zodpovědnost. Volme osobnosti, které mohou být pro nás i naše děti pozitivními vzory.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 13.8. 2013