Jak se vyvine kyperská krize bez pomoci EU?

20. 3. 2013

Kyperský parlament v úterý výraznou většinou odmítl zpoplatnění bankovních vkladů, což byla podmínka poskytnutí finanční pomoci ze strany Evropské unie. Ani jeden ze zákonodárců nehlasoval pro toto opatření. Třicet šest jich bylo proti a devatenáct se zdrželo.

Protože kyperské banky poskytly půjčky v rozsahu osminásobku ekonomického výstupu země, zatímco průměr v EU činí třiapůlnásobek, Unie požaduje, aby za záchranu bankovního sektoru zaplatil 5,8 miliardy eur z vlastní kapsy. Podle právě odmítnutého plánu měli vkladatelé zaplatit jednorázový poplatek ze svých vkladů. Původně se uvažovalo o tom, že ho zaplatí jen bohatí. Ale kyperská vláda se rozhodla uvalit jej i na drobné vkladatele. Parlament nicméně vyjednaný kompromis mezi vládou, EU a MMF odmítl - a to přesto, že ho vláda těsně před hlasováním ještě poněkud modifikovala. Vklady do 20 000 eur měly být od poplatku nakonec osvobozeny a vklady vyšší, avšak nepřesahující 100 000 eur měly být zpoplatněny sazbou 6,75%. Evropští představitelé změnu odsouhlasili prostřednictvím telefonické konference.

Po neschválení plánu zbývá již jen několik málo možností. Buď se kyperský bankovní systém zhroutí a nastane vlna bankrotů, nebo se podaří docílit bolestného řešení cestou krizového managementu. Banky a osm tisíc pracovních míst mohla zachránit pouze EU, a jen ona mohla snížit kyperský státní dluh na nějakou snesitelnou úroveň.

Evropský komisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn ovšem tvrdí, že kyperská ekonomika má pro EU systémový význam. Jakkoliv patří v Evropě k nejmenším, její kolaps by nepřímo ovlivnil celou eurozónu - a znovu by vyvstala otázka, zda je projekt jednotné měny skutečně jednosměrnou ulicí.

Zdroj: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 20.3. 2013