Zaměstnavatel za zaměstnance neplatí nic

19. 3. 2013

Celkové odvody za zaměstnance jsou rozdílem čisté a superhrubé mzdy. Část odvodů vidí zaměstnanec na výplatní pásce jako rozdíl hrubé a čisté mzdy, skryta je mu ta část zdravotního a sociálního pojištění, kterou údajně "za něj" platí zaměstnavatel.

Zaměstnavatel není altruista, jeho hlavním a bohužel většinou i jediným cílem je zisk. Je nepochybné, že hrubá smluvní mzda každého zaměstnance je stanovena tak, aby i po všech odvodech zahrnutých v tzv. superhrubé mzdě zaměstnanec přinášel zaměstnavateli zisk. Zaměstnanec si tedy musí na všechny odvody vydělat svou prací a platí je sám za sebe. Tvrdit, že je za něj platí zaměstnavatel (rozuměj ze svého!) je stejně logické, jako že za mne banka z jejích vlastních peněz platí každý měsíc inkaso.

Tato skutečnost se jasně vyjeví, pokud si představíme, že by zaměstnanec sám platil jednou ročně daně. Aby měl stejný čistý příjem jako dnes, kdy za něj daňové přiznání podává a daně platí mzdová účtárna zaměstnavatele, musel by od něj dostat na ruku vyplacenu ne hrubou, ale superhrubou mzdu. Jedině tak by i stát dostal stejné peníze na odvodech jako dnes, zaměstnavatele by pracovní síla stála totéž co dnes, ale přitom by "za zaměstnance" neodvedl do státní kasy ani korunu.

Rozdělení daňových odvodů na dvě části pouze skrývá právě vyšší daňové zatížení zaměstnanců oproti OSVČ. Průměrný zaměstnanec financuje sociální systém a veřejné zdravotnictví nejméně 2,5 krát větší částkou než průměrná OSVČ, nemluvě o vyšší dani z příjmu. Pozoruhodné je, že mnoho z těch, které znám, o svém zvýhodnění vůbec neví. Obvykle pak ve snaze to ospravedlnit reagují podobně jako pan Michailidis tradičními frázemi bez hlubšího zamyšlení nad jejich obsahem.

Vytisknout