Sport s vlastními pravidly

6. 11. 2012 / Marek Řezanka

"Nemohl jsem akceptovat drakonické škrty ve školství," oznámil Josef Dobeš v březnu Lidovým novinám údajný důvod, proč podle Václava Klause nejlepší ministr školství z tohoto resortu odchází. Nyní tentýž Dobeš zakládá Hnutí pro sport, které by zcela nesportovně mohlo vládě zajistit potřebné hlasy (Kolik jenom nově nevolených stran se z Věcí veřejných ještě vyloupne?) a podpořit kabinet Petra Nečase -- a co hlavně -- nový rozpočet ministra Kalouska, který resort školství seškrtal vskutku ukázkově. Dobeš teď už proti podfinancování školství nic nenamítá.

Inu, jak se nechala na sjezdu nelegitimní parlamentní strany LIDEM slyšet Karolina Peake, politika je především drsný mač o "vlastních pravidlech" ("Politika je dost těžká disciplína. Trochu tvrdý sport, kde každý hraje podle vlastních pravidel, trochu řemeslo..."). Zajímavá definice politiky, taková příhodná s blížícím se výročím 17. listopadu.

Josef Dobeš zatím může s Václavem Klausem popřemýšlet, dokdy nechají vládu u moci, a kdy nadejde ten kýžený okamžik pro návrat "nejlepšího premiéra". Ti "nejlepší" se zkrátka podporovat musí. Navzájem.

"Nechci komentovat stanovisko VV. Budu se rozmýšlet nad každým pozměňovacím návrhem. Ve sportovní hantýrce jen řeknu, že se nyní pohybujeme mimo hřiště. Sedím na lavičce v teplákách, rozehřívám se, zápas ještě nezačal", nechal se Dobeš slyšet před kongresem ODS. Hlavně, že se chlubí podporou M.iroslava Pelty ("Velkou podporu mi dal předseda Fotbalové asociace, Miroslav Pelta..."), který jen těžko zamázne své výroky o "cinklém jaru" (v souvislosti s korupčním skandálem a odposlechy I. Horníka).

"Dřív se mi podařilo ubránit investice do vědy a výzkumu. Obávám se, že se tomu teď nebudeme moci zcela vyhnout. Určitě to bude mít dopad na regionální školství," konstatoval zcela bez obalu ministr Kalousek.

Pokud Josef Dobeš vládu podpoří, bude to jen další facka demokracii (Věci veřejné měly být již dávno v opozici a vláda tak neměla mít většinu ve Sněmovně, místo toho vznikají nové subjekty s novými programovými prioritami, k nimž občané nemají právo se vyjádřit) a pořádná rána pěstí resortu školství. Ale rány a zranění k tvrdému sportu neodmyslitelně patří. Jde jenom o to, že když víme, že demokratické principy vrcholní politici s vlastními pravidly dodržovat nemusí, jaká pravidla si nastavíme my? Co je však dovoleno Iovovi...

Je smutné, pokud člověk, který v demokratické principy věří, dlouhodobě bezmocně přihlíží, jak jsou soustavně bojkotovány a obcházeny -- a to těmi, kteří by je z titulu své moci měli hájit a být jejich garanty. Co našim (ne)voleným zástupcům nedochází, je fakt, že bez univerzálních pravidel se dlouhodobě hrát nedá. A že pojem "zodpovědnost" se díky nim zařadil po bok "upřímnosti" Stanislava Grosse. Hezký dárek k třiasedmdesátému výročí listopadu 1939 a k třiadvacátému výročí listopadu 1989.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 6.11. 2012