"Odpovědnosti se nezříkám": zlatá slova. Perla mezi větami

6. 11. 2012 / Luděk Prokop

Pevně věřím, že prezident Klaus vzdor jeho konání a někdejším větám:

..."Bárta je šikovný politik, Dobeš nejlepším polistopadovým ministrem školství "..."Nezříkám se této vlády, kterou jsem jako prezident republiky jmenoval. Nemám pocit, že v dané chvíli existuje nějaká alternativa,"...

nikdy nebude cítit potřebu povídat o tom, jak se odpovědnosti nezříká. V jeho případě je přeci tomu tak, že on určitě, ale určitě nikdy, žádnou chybu udělat nemohl.

Co nám vlastně ve skutečnosti ti naši politici větou "zodpovědnosti se nezříkám" sdělují? Pokud po této větě nenásleduje minimálně nabídnutí rezignace, když už ne rezignace jako taková, tak zhola nic. Sdělení má praktický význam nulový, nebereme-li v potaz výše zmíněné podtržení trapnosti a pokrytectví. Dlužno dodat, že pro nabídku rezignace s naprostou jistotou, že tato rezignace nebude přijata, platí to samé. Pravda, pokrytectví je v takovém případě dokonalejší.

Dovolím si jen namátkou připomenout některé z našich politiků, kteří se zodpovědnosti nezříkali: V první řadě je tu Alexandr Vondra, který se nezříkal odpovědnosti za tunel Promopro již tolikrát, že by jeden zaplakal. A nezříká se jí ve funkci ministra do dnes. "Nikdo mi ani nic nenaznačoval, jak říkám, musíme počkat na rozhodnutí soudu, ale já se své odpovědnosti nezříkám," ("...jak všichni shodně tvrdí, o veškerých záležitostech podrobně informován, tedy věděl o sporných fakturách a způsobu řešení, navýšení nákladů proti plánovanému rozpočtu a mohl do těchto sporů kdykoli vstoupit, navrhnout jiná řešení či se jinak angažovat. Toto však neučinil").

Rudolf Blažek, náměstek ministra Vondry (Opencard): "Svého dílu politické zodpovědnosti se rozhodně nezříkám. Nesu stejně jako ostatní zastupitelé odpovědnost za to, že jsme v roce 2006 s projektem souhlasili. O rok později jsem zdědil již nastartovaný proces. Zasadil jsem se o masové rozšíření karty a upozornil na nedostatky, když náklady významně rostly."

Vlasta Parkanová: "Z toho vyplývá, že se nijak nezříkám odpovědnosti za svou roli a za svůj podíl na vypovězení původní smlouvy a za jednání o dalším kontraktu. Na druhou stranu jednoznačně prohlašuji, že jsem ta jednání osobně nevedla a s nikým z firmy Steyr ani General Dynamics jsem se nikdy nesešla."

Tomáš Chalupa: "Chci ujistit, že se nezříkám osobní odpovědnosti v případě, že došlo k porušení mých povinností coby starosty Prahy 6". Tohle už je o něco lepší: "Nejsem připraven nést odpovědnost, pokud se prokáže, že se Praha 6 stala obětí podvodu. Jsem hluboce přesvědčen, že všechny procesy v souvislosti se správou aktiv probíhaly na straně Prahy 6 v souladu se zákony".

Pavel Dobeš: Nezříkám se odpovědnosti, pouze bych chtěl, aby stejnou míru odpovědnosti přijali také premiér a ostatní členové jeho vlády,"

Pavel Drobil: "Teď se musím vrátit do regionu a potom uvidím, co dál. Samozřejmě části odpovědnosti za výsledek voleb se nezříkám. Ale nejdřív si potřebuji promluvit o situaci s lidmi z mého regionu." 

Zlatý hřeb v nezříkání se odpovědnosti v podání PetraNečase: "Nehledejme viníka této porážky nikde jinde, než sami u sebe, a říkám-li, nemáme ho hledat nikde jinde, než sami u sebe, musíme začít vedením ODS, protože vedení ODS nese vždy -- a tak tomu bylo, je a bude -- zodpovědnost za vše, co se v naší politické straně stane. A mluvím-li o vedení ODS, musím samozřejmě začít sám u sebe. Tak tomu je a má být. Jako předseda ODS nesu odpovědnost za tuto volební porážku a této zodpovědnosti se nezříkám."

A proto vás i žádám, volte mě zas a znovu.

Co k tomu dodat? Že by ono nezříkání se odpovědnosti neznamenalo nic jiného, než pokračování ve funkci? Co jsme si, to jsme si, my se polepšíme jasná zpráva? Jaké štěstí nejen pro ODS, že nikdo z těch jejich profesionálních politiků se nevyhýbá a nezříká zodpovědnosti. To by mohla být pro voliče zpráva přímo zdrcující. A zklamat voliče? To přeci ne, toho se nelze dopustit. Obzvlášť pak ne, když tady máme tu naši vládu odpovědnosti přímo rozpočtové.

Jen aby to po církevních restitucích a důchodové reformě s vyvedením nezanedbatelné části financí do druhého pilíře, nedopadlo s tím nezříkáním se odpovědnosti jako u Péti Nečase na kongresu.

A na závěr pro odlehčení a zpestření ještě jeden citát Alexandra Vondry:

"Když se čistí chlív, lidé cítí smrad. Není nic platno, že hnůj tam leží již roky od časů našich předchůdců, mnohdy z jiných politických stran. My zavádíme pořádek, my ten chlív čistíme a linoucí se zápach si veřejnost spojuje i s námi."

Vytisknout