Svou Prahu nedáme

5. 11. 2012 / Marek Řezanka

Pod záštitou Jazzové sekce se 3. listopadu uskutečnila demonstrace proti obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.

"Zneužitá socha Panny Marie symbolizovala vítězství nad českými protestanty. Stála naproti někdejšímu popravišti a krom toho to byl symbol Habsburků," poznamenala k možné obnově sloupu spisovatelka Lenka Procházková.

Bohuslav Svoboda se naopak vyjádřil v tom smyslu, že by považoval za symbolické, kdyby na náměstí, kde už stojí Husův pomník jako znak protestantismu, byl i sloup symbolizující katolicismus. Takovému výkladu se ale demonstranti vysmáli. "To není projev politického postoje, u nich je to neúčast v hodinách dějepisu," vyjádřil své přesvědčení Martin Houska.

Karel Srp z Jazzové sekce zase řekl, že mu sloup nevadí z hlediska uměleckého, ale z hlediska "byznysmanského", které, jak se guru Jazzové sekce obává, v celém projektu převažuje.

Doufejme jen, že brzy nebudeme obnovovat i slavnou "Frontu na maso", jak se lidově říkalo Stalinově pomníku na Letenské pláni (a který by svou monumentálností turisty jistě upoutal). Jeho realizace by se mohla vysvětlit třeba jako symbolika útlaku.

Kdo by ale pochyboval, že Praha, které kvůli výškovým budovám na Pankráci hrozí, že bude vyškrtnuta ze seznamu UNESCO, vzkvétá, a to jak díky nerealizovanému blobu architekta Kaplického, tak díky (jak jinak než pro město velmi výhodně zafinancovanému) tunelu Blanka? Co na tom, že po vyhoření pravého křídla Průmyslového paláce na Výstavišti zřejmě jeho obnova nutná není? Třeba se čeká, až jednou shoří celý -- a následně se tam postaví novodobý průmyslový (či jiný) stan.

Cenu za Prahu zelenější by zase mohlo získat tehdejší vedení v Praze 12, jež se pustilo do rozsáhlého kácení oblasti zvané Kamýk.

Koho dnes ale zajímají nějaké stromy nebo nějací čeští páni? Za nějaký ten drobák přece obojí rádi prodáme. Nebo snad ne?

Vytisknout