Schovat se v davu

5. 11. 2012 / Jiří Jírovec

Co asi dalo práce, než byly vyvolány snímky z kamery před americkým velvyslanectvím a jaká to musela být náhoda, aby se podařilo zjistit, že ten člověk, který vchází do budovy ve Vlašské ulici na koncert a nebo jen tak do knihovny, je třeba pan Jírovec nebo pan Smetáček.

Technický pokrok se nedá zastavit -- a tak nová garnitura špiclů může být svým způsobem "sorry" pro své předchůdce, že se nedočkali lepších časů. Ti za dřevních podmínek shromažďovali informace pro klid moci ve společnosti, v níž se nedalo věřit nikomu -- a tedy ani donašečům.

Jedním z nejnovějších střípků mozaiky jsou tak zvané sociální sítě. Jejich uživatelé, ohlupeni skrytou reklamou "nejsi na síti, nejsi člověkem", ochotně umisťují svoje fotografie a citlivé osobní informace do virtuálního prostoru. Mnoho síťařů jistě lže, ale v globálu je to přesnější, než co přinesli Bretschneideři na manžetách svým šéfům.

Z nápadu několika studentů na Harvardu vznikla postupem času sociální síť zvaná Facebook. Její údajná hodnota byla v roce 2010 kolem 40 miliard amerických dolarů.

Facebook nebyl jediný a tak v současné době existuje na 200 podobných sítí uvedených například ZDE. Facebook je s jednou miliardou účastníků stále největší; každá z dalších 12 jich má víc než 100 miliónů.

Sociální sitě na jedné straně vzbuzují obavy, protože může docházet k nežádoucímu a nekontrolovatelnému propojování různých skupin ve společnosti. Na druhé straně představují nejen zlatý důl informací pro marketing, ale neuvěřitelné množství dat, která lze využít pro kontrolu populace.

Vezměme například politické demonstrace. Když bude vrchnost vědět, kdo je kdo, může nepohodlné lidi včas někam uklidit, než začnou kout pikle a rušit pořádek a klid. Preventivní zadržení praktikovala StB, ale po jejím zániku nelze spát na vavřínech. Podobná zvůle může být použita kdekoli.

Proto by nemělo uniknout pozornosti, že americký demokratický senátor Al Franken vyslovil obavu, že zkušební projekt FBI, který využívá aplikaci rozeznávání obličejů ve Facebooku, potenciálně ohrožuje občanské svobody:

Na tomto místě je třeba dodat, že Facebook musel aplikaci rozeznávání obličejů v EU vypnout. ZDE

Kanadská CBC představila v pořadu The Fifth Estate možnosti, jaké moderní technologie dává. Po kliknutí na tento odkaz se zobrazí fotografie fanoušků hokejového klubu Vancouver Canucks shromážděných před posledním (sedmým) utkáním finále Stanleyova poháru v roce 2010. Tedy něco na jako bývalé manifestace na Václavském náměstí.

Pomocí posuvné lišty v levém horním rohu obrázku lze fotografii zvětšit tak, že se zdánlivě nemožné stane skutkem: obličeje jednotlivých účastníků jsou jako na dlani. Dostatečně hloupí uživatelé Facebooku pak mohou prostřednictvím funkce Giga Tag identifikovat (čti udat) sami sebe i své přátele. Když takových bude dost, poslouží jako test spolehlivosti pro určování identity jednotlivců prostřednictvím databáze fotografií Facebooku.

Obrázek 1. Kompilace 216 fotografií pořízených v rozmezí 15 minut.

Obrázek 2. Výřez střední části obrázku 1 -- prostor pod nápisem Postes Canada.

Obrázek 3. Carly Golinsky (vzadu) a Hillary Hogskiss. Tagy vedou k jejich stránkám.

No, ona je to jen taková legrace. A pak, zákona dbalý občan se nemá čeho bát. To se zdůrazňuje při každém kroku proti občanským svobodám. Jenže ten zbytkově svobodný občan se nemůže bránit, protože nemůže ani nesmí vědět, co na něj vrchnost má...

P.S. V roce 1998 jsem napsal článek Databáze. Byla to reakce na předčasný optimismus jisté paní Drápalové ohledně ukončení policejního sledování. V závěru článku jsem tehdy napsal:

"Paní Drápalová nemá tak zcela pravdu, že éra (policejního) sledování je za námi. Moderní technika umožňuje hromadit neuvěřitelné množství informací o každém z nás, aniž si to v podstatě uvědomujeme. Bylo by bláhové domnívat se, že nemohou být kdykoli zneužity a že se to neděje. Pro moc, ať už na jakékoli úrovni, je velmi lákavé spojit síly počítačových Bretschneiderů ve svůj prospěch."

Moc mě mrzí, že jsem se tehdy nemýlil.

Vytisknout