Kvůli jednání Výboru pro životní prostředí PČR včera vyrazil do Litvínova autobus zaměstnanců s Czech Coal s transparenty, které dávají zachování limitů do souvislosti s tím, zda jejich děti nebudou mít co jíst. Celou akci v mašličkách připravil odborářský svaz, který tak dělá z horníků Tykačovi loutky ve hře o prolomení limitů. Je proto na čase připomenout neoficiálnímu mluvčímu Czech Coal, panu Frantovi několik skutečností a zeptat se, za koho ve skutečnosti kope.

Je s podivem, že v době, kdy tato těžební společnost propouštěla přes 10 000 svých zaměstnanců, nestávkovaly odbory na straně horníků, ale naopak pomáhaly managementu "privatizovat" tuto firmu a šéf odborů Luboš Měkkota se stal následně jejím spolumajitelem. Možná doufá v podobný kousek "štěstíčka" také pan Franta, když dnes lobbuje za uhlobarony, hájí jejich zájmy v médiích a po diskusích. Daleko více by však horníkům byl užitečný, pokud by si naopak na vedení Czech Coalu došlápl a snažil se vymínit pro jejich zaměstnance práci v rámci budoucích činností firmy. Czech Coal bude muset další desítky let rekultivovat dotěžené území. Tato firma získala prakticky nepředstavitelné množství pozemků, na nichž může hospodařit, stavět a rozvíjet další podnikatelské aktivity. Provozuje druhý povrchový velkolom Vršany a důl Centrum, v nichž může zaměstnat specialisty na místo lidí, kteří odejdou do důchodu nebo změní zaměstnání. Má podmínky pro plynulou změnu podnikání, o kterých se může komukoliv jinému jen zdát.

"Místo toho, aby se odboráři snažili zajistit návaznost přechodu zaměstnanců v rámci Czech Coal, pomáhají prezentovat demonstrativní propouštění horníků a vsází vše na jednu kartu: prolomení limitů. A považují za sobecké, že se tomu lidé brání, když povrchová těžba poškozuje jejich zdraví, devastuje krajinu a nyní může také připravit o práci několikanásobně více lidí v jiných firmách. Přitom by prolomení limitů jen odsunulo problém s propouštěním do budoucna, kdy bude region v daleko zuboženějším stavu, než dnes." řekl Miroslav Otcovský s občanského sdružení Kořeny.

Není tajemstvím, že Czech Coal chce v rámci postupu těžby odtěžit nejen Horní Jiřetín, ale také celý areál chemických závodů, čímž zaniknou místa tisíců lidí, kteří pracují v Unipetrolu, České rafinérské a na hlubinném dole Centrum. V Horním Jiřetíně je také několik set pracovních míst (o tom, nakolik jsou tato místa přemístitelná s celou vesnicí, jsme se již v minulosti bohužel přesvědčili. Důsledkem bourání obcí a spoléhání na těžbu uhlí je chronická nezaměstnanost celého regionu.). Společnost Czech Coal nechce jednat o jiných variantách těžby, které by nevyžadovaly zbourání Horního Jiřetína. V okolí Litvínova má vyhrazenu řadu dobývacích prostorů a funkční hlubinný důl Centrum, který je může s velmi dobrou výtěžností dobývat. Místo toho však dogmaticky požaduje zbourání města a pokračování povrchové těžby, která má fatální důsledky na životní prostředí celého Mostecka. Povrchová těžba je nepochybně rentabilnější a pan Tykač bude také moci po prolomení limitů společnost s velkým ziskem prodat. Domníváme se nicméně, že si zde tato společnost již na velmi nestandardní peníze přišla a měla by respektovat také perspektivu dalších subjektů v regionu, zejména okolních měst a jejich občanů, ale také zaměstnanců jiných firem. Existence dobývacích prostorů a nejasné plány povrchové těžby představují pochopitelně pro mnoho lidí neúnosně velké riziko, které vzhledem k dosavadním zkušenostem "s kamarády rozhodujícími shora" nechtějí podstoupit.

Chování firmy Czech Coal, která svou podnikatelskou činností velmi výrazně zatěžuje celý region, připomíná někdy chování rozmazleného dítěte, které předpokládá, že vše na co ukáže, hned dostane. Její zástupci by se měli trochu důstojněji smířit s tím, že doba, kdy se jejich problémy řešily šmahem odpálením celé vesnice již, doufejme, skončila. Je na čase hledat důmyslnější a trvalejší řešení. To, že tato řešení nebudou přímočará a snadná, ani nebudou panu Tykačovi tolik vynášet, je pravda. Samotných horníků se však pozvolný útlum těžby, na který se mohla společnost pod dohledem odborářů již 20 let připravovat, zdaleka tak citelně dotknout nemusí.

Pokud pan Franta omítá hájit jiný cíl, než prolomení limitů, pak by horníci Czech Coalu měli urychleně založit nové a skutečně nezávislé odbory. Jinak jim reálně hrozí, že je ty stávající budou dál používat jako Tykačovo beranidlo bez ohledu na důsledky, které to pro ně může představovat.

Bezpochyby je na místě otevřená a věcná diskuse o dalším pokračování těžby a řešení důsledků různých variant. Volají po ní veřejně jak odboráři, tak Czech Coal a město Litvínov k ní společnost vyzvalo. Je však potřeba jednat nejen o požadavku Czech Coal na prolomení limitů, ale také o jiných variantách a možnostech útlumu povrchové těžby, které nebudou vyžadovat zbourání Horního Jiřetína a Černic a budou konečně v souladu s normami pro zachování zdravého prostředí obyvatel tohoto regionu. Naše občanské sdružení a nepochybně i většina místních obyvatel je k této diskusi připravena. Zatím jí však brání ultimativní gesta těžařů, nesplněné 20 let staré povinnosti na dodání podkladů pro odpis zásob uhlí pod městy a snaha silou prosadit jedinou, destruktivní variantu. Ve chvíli, kdy bude chtít Czech Coal jako slušný investor přijít a nabídnout různá řešení svého podnikání, se kterými se budou moci místní obyvatelé ztotožnit, nebude narážet na takový odpor jako dosud, ale naopak bude takto seriózní jednání vítáno.