Čeští politikové a novináři vytvářejí živnou půdu pro násilný extremismus

31. 10. 2012

Pan Čulík pochválil Jindřicha Šídla za slušný a férový článek, ve kterém se tento redaktor pokouší vysvětlit svoji profesní chybu - uveřejnění neověřené a falešné informace o Jaromíru Petelíkovi. Ve vyjádření pana Čulíka lze zřejmě najít motiv "přání otcem myšlenky" - demokratický redaktor by přece měl být slušný a férový, na rozdíl od zlých komunistů, kteří sice tentokrát nic zlého neprovedli, ale co kdyby někdy jindy... A rádi je stejně nemáme. Jinak si neumím pochvalu pana Čulíka vysvětlit, píše Čestmír Rovný.

Podle mého názoru není článek vůbec slušný, pan Jindřich Šídlo poměrně drze a nestydatě popisuje, jak se vše seběhlo, avšak bez nějaké stopy po snaze o omluvu člověku, kterému mohli tito "demokratičtí" redaktoři zničit život. Ať tak či onak, v každém případě chybí v poněkud neumělém pokusu o pokání kouzelné slůvko "omluva" nebo "promiňte". To by zřejmě vypadalo, u pravicově zaměřeného člověka, jakým mainstreamový redaktor pan Šídlo pravděpodobně je, jako nemístná slabost, která se dnes nenosí a nevyplácí.

Možná ovšem mnohým unikla jedna důležitá, nebezpečná okolnost. Pod články, které skandalizovaly domnělou a falešnou Petelíkovu výzvu, se odehrávaly diskuze čtenářů. V nich - například na serveru Novinky.cz - vítězil názor, že (falešná) Petelíkova výzva není tak úplně špatný nápad. Většina obyvatel této země už totiž hodila za hlavu výhrady, které měla ke komunistům před rokem 1989, protože aktuální jsou dnes úplně jiné problémy.

Ve slově "pravičák" teď spatřuje synonymum zloděje, tuneláře, člověka bez skrupulí, mnohdy bývalého člena KSČ, který jen rudou legitimaci vyměnil za modrou, ostatně jako vždycky pouze kvůli osobnímu prospěchu.

A kdo by takového člověka litoval?

To uniká nejen našim politikům, ale už zřejmě i novinářům. To, co předvádějí politikové především pravicových stran, ale i někteří z ČSSD, stejně jako mnozí novináři, diskredituje samotné demokratické hodnoty. Asi to skoro nikomu nevadí.

Ale to už jsme jenom krůček od toho, aby někdo využil situace a nabídl zklamaným občanům jiné, méně demokratické řešení. Můžeme jen hádat, zda to příště bude komunismus, nebo fašismus. Ve srovnání s morálním úpadkem dneška nevypadá předlistopadový režim zase tak zle.

A národní, český fašismus, to by byla horká politická novinka, na kterou máme také celkem slušně našlápnuto - především ve vztahu k menšinám, zejména Romům. Mnozí novináři, kteří by měli být jakýmisi strážci demokratických principů a hodnot, ve skutečnosti dělají pravý opak - píší jen v zájmu těch, co právě vládnou, a lidé, obyvatelé, národ, to vědí.

Čestmír Rovný

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 31.10. 2012